Zdá se, že letošní sněmovní volby byly v mnoha směrech odlišné od těch minulých. Co vás na nich nejvíc překvapilo?
Když jsem si pouštěl televizi před zveřejněním prvních odhadů volebních výsledků, někde zrovna končila pohádka, ve které princezna říká: Tak sláva, nakonec se tady budeme mít jako v ráji.
Ta už asi znala výsledky voleb…
Myslím, že tahle věta docela hezky vystihuje jak volební kampaň, tak její důsledky. Co mě překvapilo? Dobře víte, že jsem už před rokem a půl předvídal, že se sociální demokracie bude dobývat na deset procent odspoda. Ale myslel jsem si, že se musím mýlit, přestože všem, kteří se mne ptali, jsem říkal, že získají nejvýš deset procent, ale těch sedm a něco, které nakonec v těchto volbách získala, je pro mne překvapivá informace. Přiznávám, že deset jsem předpovídal s čistým svědomím, ale 7,3 procenta jsem si představit neuměl. To je pro mne jediné překvapení.
Větší než úspěch Pirátů nebo Okamury?
To není překvapení. Kdo sledoval vývoj poslední volební kampaně, musel vidět, že tyto dvě politické strany velice rychle sílí a že kdyby byly volby za měsíc, byly by ještě silnější. Měly dobrou volební kampaň, vytvořily velká očekávání, myslím, že je volili lidé, kteří se často ani netrápili se čtením jejich programu. Prostě uvěřili jejich optimismu a novým tvářím, možná v duchu „nové koště dobře mete“, ale jejich úspěch není překvapivý.
Letošní volby jsou prostě potvrzením rčení, že když se dva perou, třetí se směje. Ten zázračný úspěch SPD a Pirátů je z velké části vyvolán tím, že se ANO pralo se sociální demokracií na život a na smrt. A oni jsou těmi třetími, kteří se smějí. A volby také ukázaly, že témata, jako jsou migrace a členství v Evropské unii, nejsou už témata okrajová. Je vidět, že tato témata sílí, a není těžké předpovědět, že budou sílit dál, protože není pravděpodobné, že Evropská unie dokáže své problémy řešit.
Jak vnímáte, že to, co se nepovedlo po listopadu 1989 demokratickým pravicovým stranám, povedlo se nyní komunistovi, spolupracovníku StB a miliardáři, tedy sebrat hlasy komunistům? Mají nejméně hlasů od pádu totality.
Dřív se to nemohlo podařit, protože tyto strany dosud operovaly vpravo. Babiš je první, který začal oslovovat pravicové voliče, tedy živnostníky, v jedněch volbách a během jednoho funkčního období se úplně přeorientoval na levicové voliče. Dnes proto vyluxoval voliče sociálních demokratů a komunistů.
Nejméně před rokem jsem říkal, že první, co po letošních sněmovních volbách udělám, bude to, že sečtu mandáty ANO s mandáty KSČM a budu s obavami sledovat, jestli ten součet bude větší než 101, nebo dokonce než 120. To byla podle mne kardinální otázka voleb. Teď ten součet vychází na 93 mandátů, musím říci, bál jsem se, že to bude mnohem horší. Bál jsem se čísel 104, 105, 115, což vážně hrozilo.
Jak si vysvětlujete, že se tento krizový scénář, ze kterého jste měl obavy, neuskutečnil?
Nedocenil jsem obrat, který ANO udělalo. A jsem překvapen, že vůbec nikdo nekomentuje, že ANO předchozí volby vyhrálo na podpoře živnostníků a tyhle volby ještě zřetelněji vyhrálo jejich likvidací. To je podle mne zásadní, docela bych dodal riskantní obrat, protože u živnostníků bych nehledal z principu věci nepřejícnost vůči miliardáři, ale u voličů KSČM a ČSSD je citlivost na nepřejícnost, pravým jménem závist, mnohem silnější. A nad tím, že se podaří v této části politického spektra získat miliardáři takovou podporu, je potřeba smeknout. Je opravdu překvapivé, že bývalí voliči KSČM a sociální demokracie volí právě miliardáře. A to, že jediný koaliční partner, se kterým by ANO dalo dohromady většinu ve sněmovně, je ODS s 25 mandáty, je důkaz Pyrrhova vítězství.
Podle vás je téměř třicet procent hlasů a sedmdesát osm poslaneckých mandátů, když druhá největší strana má dvacet pět, Pyrrhovo vítězství? Proč?
Příznivci ANO jsou nekonečně nadšeni ze sedmdesáti osmi mandátů, odpůrci Babiše jsou nadšeni, že nemá jednoho silného koaličního partnera, se kterým by mohl vládnout nebo který by ho mohl tolerovat. Nemohou ho tolerovat ani komunisté, ani SPD, ani Piráti, protože ani s jedním z nich jednotlivě by nedal dohromady většinu. Teď samozřejmě nebudu spekulovat, že ve sněmovně je řada nových poslanců, mohou v sobě objevit jiné přesvědčení, ta čísla nemusejí být konečná. Jeden, dva nebo tři se mohou objevit na jiné straně, ale zatím nedají většinovou koalici, a to je důvod pro oslavu odpůrců koalice, protože s jedním partnerem sestavit koalici nemůže a se dvěma partnery už je to mnohem složitější, jak ukazuje naše historie.
A když k tomu připočtu, kolik lídrů stačilo do této chvíle prohlásit, že spolupráce nebo tolerování ANO ano, ale bez Babiše, naznačuje, že to není triumfální vítězství, to je klasické Pyrrhovo vítězství. ODS vyhrála v roce 2006 se třiceti šesti procenty, dalo by se to označit za ještě triumfálnější vítězství, a ani s tím, navíc s menším počtem politických subjektů ve sněmovně, se vláda snadno neustavovala, trvalo to mnoho měsíců a vláda se nakonec ustavila na bázi přeběhlíků. Podobná patová situace je teď. Mohou ale nastat varianty, které si neumíme představit.
Od jednoho komentátora voleb v České televizi zaznělo, že by bylo od ODS státotvorné, když je jediná, která by mohla zabránit utvoření rizikové koalice ANO s komunisty a Okamurou, kdyby šla do vládní spolupráce s Andrejem Babišem. Předseda ODS Petr Fiala sice tuto možnost hned po volbách vyloučil, ale není tajemstvím, že v ODS jsou lidé, kterým by účast ve vládě i za tuto cenu nebyla proti mysli. Ale neskončila by ODS pak ještě hůř než dnes ČSSD, i když se začíná znovu zvedat ode dna?
Myslím, že taková myšlenka napadne leckoho, a to leckoho i uvnitř ODS. To není žádný fantasmagorický nápad, tato myšlenka bloudí v lecjakých hlavách. Je to reálná varianta. Ale z vystoupení pana předsedy Fialy jsem pochopil, že on pochopil, že kdyby to ODS udělala, a udělat to může, tak bude následovat sociální demokracii, akorát s tím rozdílem, že v příštích volbách už se do sněmovny ani nedostane. Protože kdyby poté, co ODS investovala do svaté války s Babišem, s ním vytvořila vládní koalici, může se spolehnout na to, že by s ní ANO udělalo totéž, co se sociální demokracií.
A ještě by ODS v takové situaci tahala za kratší konec provazu než sociální demokracie, protože sociální demokraté vyhráli minulé volby a vedli vládu, v níž ANO bylo slabším partnerem, kdežto ODS by dnes byla jen slabším přívěškem hnutí ANO ve vládní koalici.
ANO by jí úplně vycuclo, zlikvidovalo. Občanští demokraté by začínali z úplně jiného výchozího bodu než sociální demokracie. Ta začínala z 25 procent, dnes je na 7,3. Kde by tak asi mohla skončit ODS, kdyby koalovala s Babišem? Má jistotu, že v příštích parlamentních volbách by nebyla parlamentní stranou. Ti, kteří si v ODS myslí, že by to šlo, by si měli uvědomit, za jakou cenu by to šlo. Ta cena by byla konec ODS.
A to by byla škoda, když ODS v těchto volbách skončila druhá za vítězným hnutím ANO. Zdá se, že se pomalu, ale jistě vrací na vedoucí místo na pravici.
Je třeba ODS blahopřát, že se stala druhou nejsilnější stranou, že má šanci stát se lídrem opozice, že má před sebou období, pokud bude v opozici, posilovat dál zpět ke svým dřívějším výsledkům nad dvacet procent. To je příležitost, kterou teď má, a musí se rozhodnout. Mne osobně potěšilo, jak po volbách vystoupil pan Fiala, protože myslím, že vsadil na variantu, která bude sice trvat déle, ale povede k posílení ODS. Kdyby vstoupil do vlády s Babišem, byl by sice krátce slavný, ale pak by přestal existovat.
Vy jste uvítal návrat Václava Klause mladšího do ODS i jeho kandidaturu do Poslanecké sněmovny. Teď získal třiadvacet tisíc preferenčních hlasů, o deset tisíc víc než předseda strany Petr Fiala. Nebude v budoucnu ohrožením pro Petra Fialu, protože je považován za razantnějšího politika? Sám se svými ambicemi vést ODS ani netají.
Očekával jsem, že Václav Klaus junior bude triumfovat, a také triumfoval. Je potřeba mu blahopřát. Já v jeho roli, v jeho preferenčních hlasech, v tom, kolik získal podpory v Praze, vidím posílení ODS, zaplať pámbůh za to, že už před volbami měli ve vedení ODS sílu si tohoto – nepochybně konkurenta – pustit do hry. Umím si představit, že když se sestavovaly kandidátky, museli být lidé, kteří byli proti kandidatuře Václava Klause juniora v Praze, protože je to nepochybně konkurent.
A teď všechno záleží na tom, jestli pan Fiala bude tak moudrý, jako býval Václav Klaus senior, že bude využívat toho, že oni dva oslovují různé lidi, že v názorech mezi Václavem Klausem juniorem a panem Fialou jsou nepochybně rozdíly, ale že díky tomu mohou vedle sebe ve vedení strany úspěšně fungovat. Podle mne je nepochybné, že Václav Klaus junior bude kandidovat dejme tomu na funkci prvního místopředsedy ODS. Pokud bude pan Fiala moudrý, jako býval Václav Klaus senior, bude to výhoda, ale pokud bude tak hloupý, jako byl pan Topolánek, bude takové lidi likvidovat, a oslabí tím sám sebe.
Jak vidíte současnou povolební situaci? Jak rychle se podle vás ustaví sněmovna, když v ní zasedne rekordní počet devíti stran? Vidíte vůbec nějakou šanci na koalici, když většina stran, které vstoupí do parlamentu, vládu s Andrejem Babišem nebo vůbec s hnutím ANO rezolutně vyloučila?
Mohou nastat varianty, které si neumíme představit. U nás je naštěstí čerstvý strašný příběh sociální demokracie, protože oni dokonale zafungovali jako užiteční idioti. Úplně obětovali sociální demokracii tomuto funkčnímu období, dovedu si představit, že tak pěti z nich se to vyplatilo, ale ta strana je vyřízená na dlouhé roky.
Tady zase zafunguje příklad ODS, jak těžký je návrat zpět.
Ano, tady zafunguje příklad ODS, jak snadné je zradit voliče a jak těžké je jim pak říkat, že sice jsme třikrát něco řekli a nikdy to neudělali, ale teď počtvrté už to bude dobré, teď už to uděláme. To je to, co dnes blokuje ODS.
Předseda ODS Petr Fiala si to uvědomuje, proto po volbách zdůraznil, že jeho slovo v politice platí. Jak se vám líbilo jeho prohlášení po volbách, že dělá poctivou politiku a že s hnutím ANO do koalice nepůjde, jak před volbami voličům slíbil?
Klobouk dolů. Je výborné, že to dělá. Trochu jsem se bál jeho vystoupení po volbách, že bude mlžit, jako mlží někteří jiní. Setrvá-li pan Fiala na svém rezolutním „ne Andreji Babišovi“, pan Babiš nemá před sebou snadné sestavování vlády, protože se nerýsují koaliční partneři, se kterými by ji byl schopen nějak snadno vytvořit. Tady se zrodila varianta, kterou překvapivě opakuje řada lídrů parlamentních stran a ta zní: ano ANO, s Babišem ne.
To také může situaci zašmodrchat, protože když někdo přijde s takovou variantou, že půjde do koalice s ANO, když Babiš nebude předseda vlády, připomíná mi to vyvzdorované svěření Agrofertu do svěřenského fondu. Protože kdo to zná, ví, že se fakticky nezmění nic, prostě když Babiše ostatní strany donutí k tomu, aby se vzdal funkce premiéra, posadí do vlády klidně nějaké loutky, které budou dělat, co bude dělat on, takže fakticky se na vládě Andreje Babiše nezmění vůbec nic.
Ale umím si představit, že u některých lídrů, kteří zvažují koalování, může tato alibistická varianta zesílit a mohou si začít říkat, koalice ano, když Babiš nebude premiér. Může se objevit i varianta všichni proti Babišovi. Záměrně říkám proti Babišovi, protože se může ukázat, že vůbec není žádná varianta, ve které by se mu podařilo sestavit koalici nebo získat podporu v roli předsedy vlády. Docela to tak začíná vypadat.
Nepovede to nakonec k předčasným volbám?
Myslím, že ne. Je ještě mnoho variant, úřednická vláda, vládnutí bez důvěry, tam toho je. Když noví členové Poslanecké sněmovny usednou do lavic, myslím, že se v nějakém ochranném období nerozpustí. Když zbývá do konce volebního období půl roku, to už se rozpouští radostně. To vím.
Také může někoho napadnout výmluva, že když zvolením do sněmovny Andrej Babiš znovu získá imunitu, nebude už trestně stíhán, takže tahle výhrada, že nepůjdou do vlády se stíhaným premiérem, vlastně odpadne.
Mohou se teď zjevovat alibistické výkřiky, víceméně srandovní varianty, ve kterých se budou lidé snažit dostat do koalice a zároveň zůstat před svými voliči čistí jako ti, kteří nemají s trestně stíhanými nic společného. Myslím, že není náhoda, že se to teď tolikrát objevilo.
Ale nebylo by poněkud humorné říkat, my Andreje Babiše ve sněmovně nevydáme, pak nebude trestně stíhaný a my s ním můžeme do koalice?
Ale problém je, že takové partnery potřebuje Andrej Babiš dva. Nebo jednoho a k tomu nějaké zbloudilé duše. Ale takové získat bude také trvat nějakou dobu. Musím říci, že bych byl překvapen, kdyby sestavování vlády šlo snadno a rychle.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
