Co říkáte protichůdným informacím, kdy turecká armáda tvrdí, že posádku letadla desetkrát varovala, ale z jiných pramenů zní, že šlo jen o průlet trvající do dvaceti sekund a do něj by se deset varování určitě nevešlo?
Turecko v tichosti, aniž by někomu něco zásadního sdělilo, ale obecně se to ví, si vytvořilo určitou nárazníkovou zónu v oblasti hranic se Sýrií. Víceméně ji považuje za své území a do značné míry tam i operuje, protože bojuje proti Kurdům, kteří válčí s Islámským státem. Ta letadla v podstatě ani nebyla nad tureckým územím, spíš byla nad tímto územím a Turci je varovali, ať odtamtud zmizí, protože to považují za svoji zájmovou zónu. Letadlo také dopadlo čtyři kilometry v hloubce syrského území, navíc poblíž i operovaly syrské jednotky, které jednoho z těch pilotů odtamtud zachránily a už je zpátky na ruské základně. Toho druhého zastřelili místní Turkméni ve vzduchu. Podle mého je Turci překvapili, protože oni nečekali, že tam k nějakému útoku dojde, když letouny byly v operační výšce mimo dostřel pozemních raket, které se vyskytují na straně povstalců, tedy protiletadlových raket s dosahem přibližně čtyři a půl kilometru. Turci na ně zaútočili a stříleli ze svého území na území Sýrie, což je v tomto smyslu akt agrese a navíc válečný akt vůči cizímu letounu. Je to o to horší, že to je akt země, která je členem Severoatlantické aliance. A Turci se skutečně zachovali jak malí hajzlíci. Místo aby se spojili s Ruskem a snažili se nějak si to vyjasnit, tak okamžitě přerušili veškeré kontakty, obrátili se na NATO a nechali k tomu svolat schůzku NATO, jako by byli oni objektem agrese, ačkoli to bylo naprosto opačně.
Proč by ruská letadla vůbec nereagovala na varování, pokud k nim opravdu došlo?
Turci mohli vysílat na úplně jiné frekvenci. Letouny mají nastaveny frekvenci pro varování zvenčí a v případě, že by k tomu varování došlo, tak by Rusové podle mě reagovali a byli schopni reagovat i na odpálené rakety. Zřejmě došlo ke střelbě z bezprostřední blízkosti, Turci museli střílet ve vzdálenosti maximálně jednoho kilometru a stříleli rakety, které šly na infranavádění. To je můj osobní názor. Mohli je skutečně varovat, možná vysílali, ale jsem si téměř jistý, že to bylo na frekvenci, která nebyla domluvená pro tuto oblast. Zobrazení dráhy letu toho sučka, jak se objevilo v médiích, neodpovídá typické dráze útočného stroje. To odpovídá spíše dráze průzkumného dronu nebo něčeho podobného. Bojový letoun útočí podle vzorce „znič a pryč“. Proč by se tam jinak motal. Možná si ho Turci s „něčím“ spletli a teď jsou z toho podělaní až za ušima.
Čím by bylo způsobeno, že v ruských letadlech byla jinak nastavena frekvence pro varování?
Rusové jsou domluveni s Američany a koordinují to. A jestliže to domlouvali s Američany, tak předpokládám, že proběhla dohoda o tom, že ti sdělí tyto frekvence, respektive způsob, jak varovat letouny, i spojencům, kteří tam jsou, což je jednoznačně Turecko jako člen NATO. Takže je skutečně mohli varovat desetkrát, ale ti piloti o tom vůbec nemuseli vědět. A pravděpodobně ani nevěděli, protože sestřel toho letounu byl podle mě naprosto nečekaný. Ti piloti to museli zjistit v poslední chvíli. Byla tam dvě letadla Su-24, jedno uniklo a druhé bylo sestřeleno. Ale je i možnost, že je varovali, že jsou v oblasti zájmu Turecka, ale oni věděli, že jsou nad územím Sýrie z hlediska hranic uznaných OSN. Takže operovali nad územím Sýrie a nebyli si vědomi, že by vletěli do tureckého prostoru, tak tomu nevěnovali pozornost a říkali si: „Dobře, ale jsme mimo vaši působnost.“ Anebo jak už jsem říkal, je mohli varovat tak, že ti piloti o tom vůbec nemuseli vědět, takže to mohli udělat úmyslně. Proto mohou Američané dnes říkat: „Ano, oni je varovali a že to neslyšeli, je jejich problém.“
Psali jsme:
Lze podezírat Turecko z toho, že si počkalo na sebenepatrnější záminku, vzhledem k tomu, že Rusku nedávno sestřelilo bezpilotní letoun?
Ten bezpilotní letoun se také pohyboval v této oblasti. Vypadá to, že Turci s tím počítali. Veškeré akce, které potom proběhly, prokazují, že to bylo připravené. Byla to jakoby hysterická reakce Turecka, kdy běžely všechny logické kroky jeden za druhým. Přerušení kontaktů s Ruskem a svolání schůzky NATO. Myslím si, že to bylo s vědomím Američanů, kteří museli vědět, že k něčemu takovému tam dojde, pravděpodobně to konzultovali. Bylo to připravené vyloženě jako provokace vůči Rusku. Nejspíš i Rusové počítali, že k tomu může dojít, ale nečekali, že k tomu dojde tehdy, kdy letadlo žádným způsobem neohrožovalo Turecko ani jeho území, nic takového. Chápal bych, kdyby se stíhačky k letadlu přiblížily a vyvedly ho, ale akt sestřelu je skutečně akt agrese, válečný akt, a to je průšvih. Z toho se může opravdu vyvinout velice ošklivá situace. A může dojít k tomu, že Rusko přistoupí k tichému uzavření vzdušného prostoru v rámci Sýrie. V současné době už na to síly má.
Když připouštíte, že to mohlo být připravené, co mohlo být cílem této provokace?
Jednak je Turecko vysoce zaangažováno v obchodech s ropou. Mluví se i o tom, že je v nich zapojen i syn současného tureckého prezidenta a že je jedním z hlavních organizátorů. Když Rusové ničí přepravní kapacity ISIL s ropou, ničí jim cisterny, ničí jim cesty, kudy vozí ropu do Turecka, a určitým způsobem podporují Kurdy, kteří v této oblasti bojují jako hlavní síla proti ISIL, tak za to „dostávají přes čumák“. Nechci se dostávat do politických souvislostí, ale není přece náhodou, že Rusko před pár dny představilo v OSN svůj plán pro Sýrii, který má dost velkou šanci projít. Je v něm navrženo uskutečnění voleb do osmnácti měsíců, překlenovací období, Asad může klidně kandidovat, tedy žádné jeho okamžité odstavení a podobně. To se samozřejmě nelíbí druhé straně, takže tohle může být reakce, takové bububu na Rusy, aby dali ruce pryč.
Takže součást koordinovaného postupu vůči Ruské federaci?
Sestřelení ruského bitevníku až moc dobře zapadá do přerušení dodávek elektřiny a nákladní dopravy z Ukrajiny na Krym, faktické odmítnutí Ukrajiny platit Rusku za plyn a úterního obnovení bojů na Donbasu. To vše navíc překrývá netenčící se proud migrantů, který za těmito událostmi opticky zaniká. Stejně jako fakt, že Spojené státy mají na území Turecka umístěno odhadem dvacet až padesát „sdílených“ jaderných pum silou více než desetkrát převyšující sílu pum svržených na japonská města Hirošimu a Nagasaki za druhé světové války, čili turečtí piloti jsou vycvičeni v jejich použití. A to může být fakt průšvih.
Mohlo být důvodem i sbližování Francie a Ruska, které se dohodly na koordinovaném vedení útoků na pozice Islámského státu?
Určitě. Není úplně náhodné, že prezident Obama prohlásil, že je připraven koordinovat úsilí s Francií, že je připraven bok po boku s Francií pomstít teroristické útoky a vůbec nezmínil Rusko jako potenciálního spojence. Snaží se Rusko z tohoto konfliktu víceméně vyblokovat. V Sýrii to ze začátku byla trošku pokerová partie, kdy nikdo nevěděl, jaké má kdo karty, kdo za koho hraje a podobně. Když do toho vstoupili Rusové a začali tam hrát s určitými kartami, tak nikdo pořádně nevěděl, jaké jsou jejich cíle, možnosti, jaké jsou jejich jednotky, postupně to navýšili a najednou se poker změnil v šachy. Poker je blízký Američanům, ale šachy jsou blízké Rusům. Takže dnes jsou ty figurky rozestavěné poněkud jinak a začíná se hrát víc hlavou, víc diplomacií než jenom těmi vojenskými silami, i když samozřejmě ty vojenské síly jsou karty, které mají všechny strany v rukách. A dnes tam Rusové mají poměrně rozsáhlé letecké síly, protiletadlové prostředky, nejsou už závislí jen na systémech umístěných na námořních lodích, které donedávna pokrývaly pouze půlku území Sýrie. Mají tam prostředky pozemní, jednotky vycvičené jednak pro provádění speciálních operací, o nichž ani nemáme šanci se dozvědět, co se tam bude dít, a jednak mají podle mého názoru za úkol vytvářet speciální tajné základny pro případné přistávání a fungování záchranných sítí vrtulníků, které se tam pohybují pro případ právě takových havárií letadel.
A pokud to bylo také záměrem, může sestřelení ruského bitevníku ovlivnit to zmíněné sbližování Francie a Ruska?
Můj názor je, že neovlivní. Otázka je, jak Hollande ustojí tlak Spojených států a možná i premiérů ze zemí NATO, protože od nich určitě bude existovat tlak, aby se připojil spíše k té Američany vedené části než k té ruské a aby to s Rusy nijak zvlášť nekoordinoval. Ale Rusové v současné době mají na to, aby vytvořili, byť třeba i mlčky, v Sýrii bezletovou zónu už jen tím, jaké prostředky protivzdušné obrany a hlavně radioelektronického boje tam v daném okamžiku mají.
Dá se sestřelení ruského letadla vykládat i tak, že Turecko plnilo něčí zadání?
Je zřejmé, že Turecko začíná sloužit jako určitý klacek. V současné době slouží jako klacek proti Rusům v Sýrii a proti Sýrii. Ale existuje jedno obrovské riziko. Turecko má úplně suverénně největší armádu ze všech evropských zemí NATO. Když sečtu všechny evropské armády, tak je turecká armáda v současné době s nimi srovnatelná. Navíc má jednotné velení, jednotný systém řízení, jednotnou logistiku, což se o armádě, kdybychom ji dali dohromady z evropských zemí, říci nedá. A „vedení“ NATO to pořád považuje za civilní operaci, za policejní a není ochotno do toho vstoupit. Ostatně Hollande požádal o pomoc země Evropské unie podle článku 22, vůbec se neobrátil na NATO. Je to zajímavé, protože jakmile Turecko sestřelilo ruské letadlo, okamžitě se obrátilo na NATO. Je to zvláštní. A NATO mu vyslovilo podporu. Kdežto Francie to ani nezkusila, protože to zkusila už když začala uprchlická krize a NATO jasně řeklo, že tohle nepovažuje za žádnou vojenskou operaci a že to je věcí těch zemí a policejních operací. To má obrovský dopad v tom, že NATO disponuje naprostou většinou vojsk, která jsou na evropském kontinentě, tedy vojsky členských států včetně České republiky. A bez svolení víceméně nemůžeme tato vojska nasadit.
V úvodu jste mluvil o válečném aktu ze strany Turecka, dají se z toho důvodu očekávat odvetné kroky Ruska?
Rusko má v ruce celou spoustu nástrojů, od politických přes ekonomické až po vojenské. Hlavně budou naprosto jednoznačně pokračovat v operacích, které tam probíhají, ale jak už řekl prezident Putin, budou pod krytím stíhacích letounů. Samozřejmě předpokládám, že budou také pod krytím systému radioelektronického boje, což jim umožní výrazně omezit možnosti turecké protivzdušné obrany včetně letectva. Ale nepředpokládám, že by tam Rusko vletělo a začalo sestřelovat Turkům letadla. I když v momentě, kdy se pokusí turecké stíhačky o nějaký akt agrese proti letounům, které budou operovat nad syrským územím, tak k tomu dojít může. Podle mého názoru budou Rusové v první fázi chránit letadla nedestruktivními prostředky, čili radioelektronickými, které umožňují rakety určitým způsobem zblbnout a odklonit. Ale může dojít i k sestřelu tureckého letadla. Stát se to může, ale dost o tom pochybuji, protože přece jen Rusové jsou v tomhle směru velmi opatrní a raději obětují nějakého pilota, než aby šli do nějakého střetu nebo otevřeli dveře pro nějaký válečný střet. A ještě jedna věc. Rusové prohlásili, že okamžitě končí jakoukoli koordinaci a jakékoli vojenské styky s Tureckem. Čili žádné hlášení těchto operací, jak se to dělalo doteď, kdy Rusové informovali o operacích, že tam probíhají, ale nově už informovat nebudou. Protože ta koordinace běžela právě z důvodu, aby se vyhnuli tomu, co nakonec stejně nastalo. Turci byli informovaní, ale přesto letadlo sestřelili. To je zajímavá souvislost, a proto si myslím, že to bylo připravené.
K jakým ekonomickým nástrojům by Rusko mohlo v rámci odvety sáhnout?
V první řadě je to přerušení obchodních kontaktů. Turecko má s Ruskem velice rozsáhlé obchodní kontakty. Přeprodává zboží z Evropské unie, protože nepatří mezi země, které by byly embargované v tomto smyslu, a proto dodávalo do Ruska spoustu zboží, které šlo z Evropské unie. Rusko mu tento obchod může zastavit a velmi pravděpodobně ho i velmi rychle zastaví, jestli už k tomu nedošlo. Roli Turecka rády převezmou některé jiné země, ať už je to Bělorusko, které se na to jenom třepe, nebo Srbsko. A nelze zapomenout na to, že velkou část turistů, kteří v současné době jezdí do Turecka, tvoří Rusové. Čekám, že velmi prudce poklesne počet ruských turistů, což bude znamenat pro některé hotely a zařízení v podstatě katastrofu. Takže Turecko spadne jako turistická destinace a bude na tom ekonomicky skutečně bito, protože Rusů tam jezdilo opravdu hodně. Další možností je plyn, protože Turecko bere značnou část plynu z Ruska. A podle mého názoru Rusko pozastaví projekt plynovodu přes Turecko.
Z toho, co jste vyjmenoval, to vypadá, že pro Turecko to nic dobrého nepřinese. Proč by to tedy provedlo záměrně, když to v důsledku pro něj může být velmi nevýhodné?
Prezident Erdogan tím aktem může platit někomu za něco. Zvítězil ve volbách, takže to může být něco, co je vynucené jako protislužba za něco. Navíc se vědělo, že probíhá sbližování Ruska a Turecka, a tohle je akt, který je naprosto v rozporu s tím, co probíhalo ještě před několika málo měsíci. A nemá to zase až tak nic zásadního společného se Sýrií. A podle mě ty turecké ekonomické ztráty budou výrazně větší, než je příjem z byznysu s ropou od Daeše. I když Erdogan přece prohlásil, že jsou připraveni nést i oběti za právo na ochranu svého území. Jen aby ho ty „oběti“ nakonec nesmetly. Komu Erdogan za podporu při znovuzvolení prezidentem platí, nebudu uvádět, ale Rusku určitě ne. Snaží se pozvednout Turecku kredit a dostat ho na úroveň jakési regionální velmoci právě tímto aktem, snaží se zlepšit podmínky pro přijetí do Evropské unie, což mohlo být také jedním z hybatelů tohoto činu. Protože to je podobná situace jako na Ukrajině, respektive Gruzii. Gruzínci se také snažili vstoupit do NATO, vstoupit do Evropské unie a použili k tomu konkrétní skupiny, které k tomu volily protiruskou rétoriku, útoky, povstání a démonizaci Ruska. A Turecko postupuje vlastně úplně stejně, to je už minimálně třetí případ. Je tam návaznost Gruzie, Ukrajina, Turecko a všechno to směřuje k tomu zalíbit se někomu a něco tím zaplatit.
Když jste mluvil o opatrnosti Ruska, nemůže být jeho odveta tak dramatická, aby rozpoutalo válku s NATO, do níž by byla nutně zapojená i Česká republika?
Nepředpokládám to, ale pokud by došlo k něčemu podobnému, tak by to bylo v případě, kdy už Rusku nic jiného nezbyde, protože nemůže ustupovat do nekonečna. To sestřelení má i konsekvence dovnitř Ruska. Lidé, kteří toto organizovali – to byla samozřejmě zorganizovaná akce – počítali s tím, že to bude mít také vliv na popularitu prezidenta Putina v Rusku, protože v případě, kdyby došlo v Sýrii k větším ztrátám a neúspěchu, by byl nucen odejít. I tahle varianta tam je, jde svým způsobem o určitý signál protiputinovské opozici, aby začala vytvářet informační prostředí v Rusku, ve kterém se poukáže na to, že Putin znovu zatahuje Rusko do Afghánistánu podobnému konfliktu. Takže těch konsekvencí je tu hodně.
Co se dá od Ruska při vojenském angažmá v Sýrii tedy v nejbližší době očekávat?
Zaměří se zřejmě na likvidaci protitankových raket, z nichž jedna dostala i ten jejich vrtulník. To bude jedna z věcí, které budou prioritní. Ale nemyslím si, že by se Rusové z téhle oblasti stáhli. Turci to musí dobře vědět a ti, kdo je „pasou“, tak to vědí také. Turci to neudělali sami o sobě, to v žádném případě. To je varovné pro všechny, protože to je přesně jako problém se sestřeleným letadlem nad Ukrajinou, je to problém i zničeného ruského letadla nad Sinají, čímž se snaží Rusko hlouběji zatáhnout do konfliktu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
