S jakým pocitem sledujete to, co se děje ve vaší bývalé domovské ODS?
Sleduji to pozorně s očekáváním, co ještě přijde. ODS je ve stavu postupného umírání. Trochu mě to mrzí, protože si myslím, že v určitých dobách i po éře Václava Klause tato strana měla tvář. Pak si ale vytvořila vnitřního nepřítele, a to se jí stalo osudným.
Kdo nebo co za to může?
Boje uvnitř o pozice vlivu. Topolánek byl podle mě alespoň „chlap s gulama“, měl nějakou vizi a uměl rozhodovat. Po jeho odchodu strana začala ztrácet a začala jí chybět skutečná osobnost. Pozdější nástupci Mirka Topolánka přestali být hybnou silou, a to je špatně.
Co říkáte na anabázi kolem Petra Nečase a paní tehdy ještě Nagyové?
Vzpomínám si na kongres ODS ve Františkových Lázních, kde Petr Nečas i Mirek Topolánek kandidovali na předsedu stranu. Zvažovali jsme tehdy, zda chceme průbojného Topolánka nebo neprůbojného Nečase. Nakonec i Praha dala hlasy Topolánkovi. Petr Nečas není špatný člověk, ale chybu udělal v tom, že se postavil do čela ODS. Je to skvělá trojka nebo čtyřka, ale není to charismatický vůdce, který bouchne do stolu a řekne, tak to bude!
A postava paní Nagyové, dnes Nečasové?
Byla určitě hnacím motorem jeho politické kariéry. Nebýt jí, předsedou strany by se nestal. Směřovala ho do vrcholové pozice. On sám by podle mě tuto ambici dokázal zkrotit.
Přišly vám nějaké nabídky z jiných politických stran poté, co jste skončil v ODS?
Koketoval jsem s několika stranami, rozhodl jsem se ale zcela stáhnout a počkat si. Jen historie ukáže, kdo byl špatný a kdo dobrý. Nepotkávám na ulici lidi, kteří by můj návrat nechtěli, protože, ať už jsem byl jakýkoliv, mělo to za mě řád a pořádek. Když si porovnám kontroverzní Jančíkovu dobu s dobou nekontroverzní po Jančíkovi, chybí mi v té druhé jakýkoliv hmatatelný úspěch.
Jak dlouho budete čekat?
Historie je dlouhá záležitost. Nyní uvažuji, že bych mohl přispět k tvoření struktury nového politického subjektu.
Takže zakládáte novou politickou stranu?
Tak bych to neřekl, spíše vyčkávám, zda budu osloven, abych přispěl svými zkušenostmi. Zakládání nové strany je složitý proces.
Kdo jsou oni tvořitelé nového subjektu?
Jde o lidi s vysokoškolským vzděláním, kteří dosud nebyli v politice. Sami si teď ujasňují myšlenky, kterou cestou se vydat. Jména ze mě ale zatím nedostanete.
Tak alespoň, kdy to začne?
Domnívám se, že ambice této strany může být jasná do komunálních voleb.
Domníváte se, že Milan Jančík je dneska dobrá marketingová značka?
Mediálně se jako dobrá marketingová značka jevit nemusím, ale je za mnou práce. Kohokoliv z novinářů či mých odpůrců můžu vzít na procházku po Praze 5 a ukázat mu, co bylo před Jančíkem, za něj a co bylo po něm. Co se týče odvedené práce, jsem značka dobrá. Co se týče mediálního obrazu, jsem značka kontroverzní.
Dá se i s kontroverzní značkou dobře pracovat?
Určitě. Jsem schopen a ochoten komukoliv vysvětlit takzvané kauzy. Byť jsem měl nálepku kmotra, nikdy jsem jím nebyl. Spíše se cítím obětí, protože jsem byl jako jeden z mála politiků ochoten jít s kůží na trh a nebát se kritiky, ani toho obrovského tlaku, který na mě byl ze všech stran vyvíjen.
V jakém stádiu jsou vaše kauzy nyní?
Neexistují. Tisíckrát opakované záležitosti ohledně agentury na Praze 5 skončily na tom, že všechna obvinění byla zrušena. To, zda šlo o projekt dobrý, či ne, je otázka pohledu. Mám v tomto čisté svědomí. O ostatních kauzách nevím, protože šlo vždy jenom o takzvané kauzy.
Co soudíte jako jeden z bývalých vlivných pražských politiků o kauzách typu Opencard či Blanka?
Blanka je podle mě dobrý projekt, protože Praha dopravní infrastrukturu dokončit nutně potřebuje. Za pět či šest měsíců, kdy se má tunel otevřít, to všichni ocení.
Primátor Hudeček se domnívá, že ten projekt nebyl potřeba.
Tento projekt byl nezbytně nutný. Proč Mnichov stavěl svůj okruh pod zemí? Máte dvě možnosti, buďto z urbanistického hlediska děsivé řešení s mosty na povrchu, nebo relativně dražší variantu pod zemí.
Co Opencard?
Na počátku to byl nesporně projekt dobrý. Tehdejší primátor Bém to ověřoval v jiných městech v Evropě a systém byl fungující. Jak se to vyvíjelo dál, už nemůžu soudit. To, kdo byl větší nebo menší zločinec, je otázka k debatě. Projekt byl na začátku smysluplný, ale měl mít uvnitř systému více bratříčků, aby nesloužil veřejnosti jen jako průkazka na tramvaj a do knihovny.
Už jste odpustil Radku Johnovi, který o vás prohlašoval, že jste výkladní skříní korupce?
Radku Johnovi jsem odpustil už úplně všechno. Když jsem viděl výsledek Věcí veřejných za čtyři roky působení v Parlamentu, tak to ani nemusím nijak dále rozvádět. Odpustil jsem už úplně všem.
Říká se, že po vás na Praze 5 zůstalo spousta kostlivců ve skříni.
Každá nastupující garnitura hledá chyby v minulosti. Dá se s tím vydržet ale jen rok, potom je třeba ukázat vlastní práci. Volby v Praze 5 změnily složení radnice, a kdybychom měli možnost dané problémy dotáhnout do konce, dnes by o žádné problémy nešlo. Chyběla kontinuita. Zvykl jsem si už na to, že za jakýkoliv problém, který se objeví, může Milan Jančík. Nejspíš brzy budu moct i za krizi na Ukrajině, protože jsem na Praze 5 nechal postavit sochu básníka Ševčenka.
Takže žádné chyby si nepřipouštíte?
Ukažte mi člověka, který by nechyboval. Nebráním se tomu, že nějaké chyby nastaly. Otázka je, zda to byly chyby malé, velké či konané s dobrým úmyslem. Snažili jsme se řešit situaci v daném místě a čase. Jde o to, že poměr dobrých rozhodnutí k těm špatným by měl být 90 % ku 10 %.
A to byste u sebe podepsal?
Podepsal. Když budu k sobě hodně moc kritický, tak aspoň 70 % ku 30 %.
Další rozhovory z rubriky Na hraně s Xaverem:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Luboš Xaver Veselý
