Ministryně financí Alena Schillerová představila první návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem ve výši 390 miliard korun. Je podle vás takový schodek rozpočtu s ohledem na dopady související s pandemií covid-19 adekvátní?
V nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu je konstatováno, že téměř polovina mimořádných výdajů vlády pořizovaných na dluh nesouvisí s pandemií covidu. Vláda se navíc vůbec nesnaží řešit vzniklou finanční situaci úsporami ve výdajích. Z těchto faktů vyplývá, že ministryní financí navrhovaný dluh ve výši 390 miliard je několikanásobně vyšší, než by bylo přiměřené.
Pokud bychom jen laickým způsobem sečetli všechny „covidové schodky“ státního rozpočtu, tak se blížíme částce 1,5 bilionu korun. Jak moc velký problém toto zadlužení představuje pro budoucnost České republiky?
Je to rozvrat hospodářství státu, který povede během příštích let k násobnému zvýšení plateb úroků ze státních dluhů. Vláda přitom mlčí o tom, komu se tyto desítky miliard každý další rok vezmou.
Dá se říct, že na dluhy vytvářené státním rozpočtem jsme si v České republice za posledních třicet let nějak zvykli. Lidé mají často představu, že k jejich reálnému splácení vlastně nebude muset nikdy dojít a jen se budou stále přesouvat do budoucna. Je to skutečně tak? Nebo přijde chvíle, kdy budou muset příští generace tyto dluhy zaplatit?
Dluhy státu se dosud hradily z nových dluhů. Toto zdánlivé dluhové perpetuum mobile narazí právě na růst úroků z nových dluhů. S růstem výše dluhu a zejména s růstem rychlosti zadlužování totiž zákonitě dochází ke zvyšování úroků z těchto dluhů.
Pokud se bavíme o splácení dluhů, existuje vůbec nějaká jiná cesta než ta, která vede přes zvyšování daňových příjmů států, tedy vyšší zdanění občanů i firem?
Ano, existuje, a zná ji každá rodina. Nejde-li zvýšit příjmy a dluhy jsou drahé, nezbývá než šetřit.
Vláda již v predikci rozpočtu na příští rok počítá s tím, že státní příjmy se zvýší oproti letošnímu roku o 100 miliard korun, z toho pouze na daních vláda vybere o cca 57 miliard korun více. Je to podle vás reálný předpoklad? Může to být pouze očekávaným ekonomickým oživením?
Je to číslo vycucané z prstu paní ministryně, aby nemusela přiznat skutečný očekávaný dluh o 100 miliard větší, tedy ve skutečnosti téměř 500 miliard.
Fotogalerie: - A zase ta sněmovna
Ministerstvo financí také spoléhá na robustní evropské dotace, které mají pomoci rozhýbat investice. Vláda je již vtělila do Národního plánu obnovy. Jak hodnotíte tento počin? Je to něco, co může české ekonomice skutečně výrazně pomoci?
Pokud by Česká republika takové dotace opravdu obdržela, tak ano. Dosavadní preference v poskytování evropských dotací tomu ale nenasvědčují. Počítat s obratem poté, co evropské orgány konstatovaly konflikt zájmů předsedy vlády Babiše, je pošetilé.
Hodně se mluví o úsporách ve státním aparátu. Ministerstvo financí avizovalo, že plánuje s posílením počtu pedagogů, policistů a vojáků, naopak chce z Ministerstva financí propustit 188 úředníků a zároveň nezvyšovat objem platů státních zaměstnanců. Je to podle vás správný krok?
Úspory ve výdajích státu jsou nezbytné. Uvedený příklad, tedy snížení počtu zaměstnanců Ministerstva financí o 188 představuje dle mého odhadu úsporu výdajů do 1 miliardy. Nechť si to laskavý čtenář porovná s hrozícím plánovaným dluhem 500 miliard.
Anketa
Do Poslanecké sněmovny může být zvolen občan, kterému je alespoň 21 let. Je tato hranice správná?
3%
hlasovalo: 13200 lidí
Vláda zároveň rozhodla o tom, že důchodcům pro příští rok přidá navíc 758 korun měsíčně, což je o 300 korun více než schválená valorizace. Opozice vládu kritizuje za předvolební dárek. Jste stejného názoru?
Jedná se o předvolební nákup voličů ANO. Snad alespoň část obdarovaných pochopí, že to stát brzy sebere jejich dětem a vnoučatům.
Nicméně tikající bombou ve veřejných financí je podle mnoha odborníků stále odkládaná penzijní reforma. Došlo podle vás za vlády Andreje Babiše alespoň k nějakému posunu v této oblasti?
Ano, došlo. Vybuchne to mnohem dříve a výbuch to bude zřetelně větší.
Pandemie covidu-19 však způsobila velké zářezy také ve financování zdravotní péče. VZP dokonce varuje, že přišla o své rezervy a tlačí na další navýšení platby za státní pojištěnce, tedy více peněz ze státního rozpočtu do systému veřejného zdravotního pojištění. Co si o tom myslíte?
Ve financování zdravotnictví je velice podobná situace, také to tam „tiká“ a přesuny dluhů z jedné kapsy do druhé, což je podstata navýšení platby za státní pojištěnce, jsou jenom zakrýváním problému.
Psali jsme:
autor: Karel Výborný
