Piráti jsou jednou ze stran prosazujících referendum. Co říkáte na kritiky referend, kteří tvrdí, že na některé záležitosti jsou lidé neinformovaní, v horší verzi i hloupí a nevzdělaní? Přitom těm samým mudrlantům nevadí, že tito lidé ve volbách rozhodují o složení Poslanecké sněmovny, Senátu, krajských či místních zastupitelstev...
Kdyby Markéta Šichtařová kandidovala v příštích prezidentských volbách, volili byste ji?Anketa
Já je chápu, v minulosti neměli lidé volební právo. Ještě v minulém století neměly ve většině zemí volební právo ženy. Někde nemají volby dodnes. Prostě jsou lidé, kteří si myslí, že mají větší práva než ostatní a demokracie jim v prosazování jejich nadřazenosti brání. Mnozí si uvědomují, že je jejich názor v menšině, a strašně se bojí, že zvítězí názor většiny, který je jiný. Proto se snaží demokracii co nejvíce omezit, chtějí, aby se jim většina podřídila. Je to celkem pochopitelné, vždycky se měli nejlépe ti, kteří ovládali druhé. Rovnost práv byla pro ty, kteří se mají lépe, vždycky problém, protože ohrožuje jejich pozice ve společnosti.
Piráti si stěžují na vládu, že šmíruje občany. Jak velký je to podle vás problém?
Je to velký problém, protože lze předpokládat zneužívání, kterému nelze zabránit. Stačí vzpomenout na „zaklekávání“ firem finančním úřadem. Jak to může dopadnout, popsal ve svém románu 1984 už dávno George Orwell. Sám mám obavy, že se jeho vize příliš naplňují.
Ministryně obrany Karla Šlechtová navrhuje zavést do škol nový předmět připomínající brannou výchovu. Je to potřeba?
Otázkou je způsob provedení. Myslím si, že v době současných hrozeb je vhodné, aby lidé věděli, jak se chovat v krizových situacích (například teroristický útok či dopravní nehoda). Jak poskytnout první pomoc, kam se schovat atd. Neodsuzoval bych ten návrh „šmahem“.
Jaký předmět by se měl přidat ve škole podle vás?
Dopravní výchova až na úroveň získání řidičského oprávnění a výuka kybernetické bezpečnosti. Dnes je účastníkem silničního provozu téměř každý a v kyberprostoru se pohybují také téměř všichni.
Máme za sebou volbu prezidenta. Napsal jste v průběhu předvolební kampaně patrně v určité nadsázce, že by bylo nejlepší prezidentský post zrušit. Proč? Kvůli té vyhrocené kampani?
Myslím si, že v parlamentní demokracii je prezidentská funkce redundantní. Je to podle mého názoru taková nostalgie za monarchií. Prezidentský systém považuji za zcela legitimní, ten my však nemáme. Opravdu si myslím, že zrušením prezidentského úřadu by se nic nestalo (nijak by nám nechyběl) a nezbytné úkony může v pohodě vykonávat Senát.
Ekonom Kříž napsal, že jsme krmelcem Evropy. „Odliv kapitálu do ostatních zemí EU je jedním z nejvyšších. V roce 2016 odteklo na dividendách ze země 293 miliard korun. Zahraniční investoři tu vydělávají na levné práci. Peníze tu ale už zpátky neinvestují a odvezou je pryč. Systematicky se dojí česká ekonomika a politici tomu jen přihlížejí,“ uvádí. Je naše země skutečně dojná kráva pro cizí kapitál?
Ano, také si to myslím. Nechali jsme se kapitálově kolonizovat. Byli jsme a v některých ohledech jsme pořád naivní. Každý stát, každá firma dělají vše pro svůj vlastní prospěch. Představy o jakékoliv pomoci ze zahraničí (bez ohledu, zda z Východu, či Západu) jsou holým nesmyslem, za tzv. pomocí se vždy skrývá chladný ekonomický kalkul. Ideologie jsou vždy jen marketingovým mlžením zakrývajícím honbu za vlastním ziskem.
U zprávy informující o tom, že česká vláda pošle 225 milionů do fondu Evropské unie pro Afriku (český dar je určen pro Libyi, které mají pomoci při řešení migrační krize), máte na Facebooku poznámku: „Nějak se zapomíná, že některé země na zničení Libye vydělaly obrovské peníze. Ropu kupovali na dluh a ten se jim nechtěl splácet. Libye to řešila nákupem podílů v bankách apod. Teď nemají nic. Francie tak ušetřila 10,6 miliardy dolarů. Nám Libye dlužila tři miliardy korun...“ Dost výstižná slova. Co k nim dodat?
Francie chtěla tehdy prodat zbraně (místo zaplacení dluhů za ropu), Kaddáfí zbraně nekoupil, tak je dodali tzv. opozici, která Kaddáfího zabila. Paradoxní na tom je, že Kaddáfí sponzoroval Sarkozymu prezidentskou kampaň a ten se mu takto „odvděčil“. Ale není na tom nic divného, v historii takových situací najdeme mnoho, například francouzský král Filip IV. Sličný nechal vyvraždit templářský řád, aby jim nemusel splácet dluhy. Už ani nevím, pod jakou záminkou to bylo. Vždycky „jde jen o prachy“, je to pořád dokola.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
