O aktuální fázi řecké krize média chrlí jednu zprávu a komentář za druhým. Příliš se v tom neorientují novináři ani analytici. Jaký podle vás bude nejbližší vývoj?

To je samozřejmě velmi složité při vší bizarnosti dosavadního průběhu jednání o řecké krizi předpovídat, ale můj osobní odhad je, že ve víkendovém referendu poslechnou Řekové svého premiéra, to znamená řeknou „ne“ podmínkám věřitelů, a bude pokračovat další kolo jednání  mezi Řeckem, EU a dalšími institucemi o nové podobě a formě pomoci. Nicméně nemyslím si, že je pro nás, Českou republiku a její občany, zase tak důležité, jak dopadne stoosmdesátýpátý „šachový“ tah pana Tsiprase, nebo jak na něj naopak zareaguje paní kancléřka Merkelová.

A co je tedy důležité?

To, co mě zneklidňuje mnohem více, je skutečnost, že ve světle aktuální fáze řecké krize volá paní kancléřka Merkelová opět po „více Evropy“, to znamená po ještě hlubší evropské integraci. Opakuje se tak znovu tragická a nešťastná reakce na jakékoliv evropské potíže, tedy ještě více centralizace, další přenášení pravomocí z národních států na Brusel, hlubší harmonizace a glajchšaltování. Přitom právě tyto tendence Evropu do jejích dnešních potíží dostaly.

Mnoho pozorovatelů dění kolem Řecka říká, že víkendové referendum je vlastně nesmyslné, neplatné, podmínky, o kterých se v něm hlasuje, nejsou dávno na stole a podobně. Není opravdu zbytečné, aby referendum v Řecku o víkendu proběhlo?