Jak důležité jsou podle vás kraje a krajské samosprávy pro zajištění potřeb občanů?
Nevím, jaké potřeby máte na mysli, ale pokud jde třeba o zdravotnictví, sociální služby, střední školství, regionální dopravu a další, tak zde kraj a jeho samospráva mají důležitou roli. Ne všechno však funguje ke spokojenosti občanů. Jako krajský zastupitel i poslanec to poměrně často slyším na různých setkáních s občany.
Co z působnosti krajských samospráv považujete vy osobně za nejdůležitější pro to, aby kraje skutečně sloužily občanům?
Nelze dost dobře vytrhnout či vyzvednout pouze jednu oblast. Je to komplex činností a služeb, které na sebe často i navazují. Například doprava na dostupnosti zdravotní péče nebo středního vzdělání.
Zaměřujete se v Poslanecké sněmovně na otázky bezpečnosti. Jaká by podle vás v této oblasti měla být role krajských samospráv?
Otázkami bezpečnosti se zabývám i na kraji, kde jsem členem výboru pro bezpečnost. Policie a hasiči by měly být financováni ze státního rozpočtu, ale i tak kraj dává těmto složkám ročně milionové dary. Hasičům cca čtyři miliony a policii nejméně milion. Z rozpočtu kraje je plně financována ZZS. Dotace dostávají konkrétní bezpečnostní projekty i dobrovolní hasiči měst a obcí. Zde se také jedná o milionové částky.
Se kterými subjekty by KSČM podle vás mohla spolupracovat v případné koalici na hejtmanství v Hradci Králové?
O případných koalicích či spolupráci se vždy vyjednává až po vyhlášení výsledků voleb. U nás je na prvním místě občan. Proto jsem vždy připraven jednat s každým.
Diskutovaným tématem, které se dotýká krajů, je podpora regionálních rozvojových projektů ze strany Evropské unie. Je podle vás správné, že Unie tyto projekty podporuje? A co říkáte na to, jak systém této podpory funguje v současnosti? Využíváme jej dostatečně?
Co říkáte na snahy podmínit přispívání z těchto projektů „dodržováním právního státu“, jak se říká v EU, tedy následováním politiky EU. Je to podle vás správné? A je správné, jakým způsobem je to nyní prováděno proti Polsku a Maďarsku?
Ze strany EU je to v podstatě vydírání nebo útisk. Buď budete poslouchat, nebo... Prostřednictvím krajů si tak vytváří politickou páku na vládu. Za mě je to špinavá politika velkých zemí EU, jako je Německo a Francie. V tomto se mi zamlouvá politika Maďarska, které si diktovat nedá a nenechá bruselské byrokraty kafrat do oblastí, do kterých jim z národní podstaty státu nic není. To se u nás, bohužel, neděje. Je to především tím, že nemáme silné ministry a tím pádem i vládu jako celek.
Jak hodnotíte současné vedení kraje pod hejtmanem Štěpánem? A jak si stojí ve srovnání s předchozími vedeními kraje?
Pan hejtman Štěpán má problém, že je to slušný a nekonfliktní člověk. To ho však dělá tak trochu neviditelným. Paradoxně nejvíce konfliktů měl se zastupiteli zvolenými za stejnou politickou stranu, tedy ČSSD, a pak s politicky duhovou koalicí. Musím také říci, že pokud jsem s ním potřeboval cokoli řešit, vždy jsme si časový prostor udělali a často to mělo i výsledek.
Co v současnosti podle vás nejvíce trápí Královéhradecký kraj a jaké KSČM navrhuje řešení?
Problémů je více než jeden. Některé, jako třeba dostavbu dálnice D11 až na státní hranici s Polskem nebo obchvaty některých měst, jako např. Jaroměře či Náchoda, jsou však mimo naše krajské možnosti. I proto jsem rád, že několik krajských zastupitelů jsme také poslanci a bez politických svárů můžeme občanům kraje pomoci přímo na ministerstvech. Doporučuji prostudovat náš volební program, který vychází z potřeb obyvatel Královéhradeckého kraje. Věřím, že stejné nebo podobné priority najdete ve volebních programech i dalších stran a uskupení.
JUDr., PhDr., Zdeněk Ondráček, Ph.D.
Je podle vás slučitelná funkce hejtmana a poslance? V posledních letech se o tom u některých hejtmanů dost debatovalo...
Je pro vás podstatné, koho ve volbách podporují umělci a jiné známé osobnosti?Anketa
Jaké by měly být ambice KSČM v letošních volbách? Čeho má podle vás strana šanci dosáhnout?
Udržet počet krajských zastupitelů a tam, kde to bude politicky snesitelné, usilovat o uzavření koalice. Kandidátům KSČM nejde o placené funkce, ale rozvoj kraje, a proto jsme připraveni při naplňování našeho volebního programu k podpoře koalic i bez přímé účasti KSČM ve vedení kraje.
Kromě krajů se bude v říjnu volit také do Senátu. O něm se v posledních dvou letech zase hovoří trochu více. Má podle vás Senát v našem ústavním systému smysl? A jak tento smysl naplňuje současný Senát?
Jsem trvalým kritikem potřebnosti Senátu. Bez Senátu jsme byli několik let po vzniku ČR a také to šlo. Pro mě je to jen odkladiště veřejně známých osob. Senátoři sami sebe označují za vítěze voleb. Ano, to mají pravdu, ve volebním systému, v němž jsou voleni, jsou opravdu vítězové, ale už nedodávají, že to vítězství má pachuť jen několika jednotek tisíců hlasů oproti těm desetitisícům, kteří považují Senát za nepotřebný a tak k volbám ani nešli. Ve výsledku tak máme v Senátu 81 vítězů, ale 10 mil. poražených. Jsem tedy pro postupné zrušení Senátu jako nadbytečné ústavní instituce. Že to bez druhé komory jde, ukazuje nejen Slovensko, ale řada dalších evropských zemí.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo