Objevuje se spousta problémů kolem výkladu Ústavy. Jak vnímáte, že prezident Miloš Zeman reagoval na možné odvolání ministra financí Andreje Babiše námitkou, že k odvolání ministra koaličního partnera potřebuje podle koaliční smlouvy premiér souhlas předsedy koaliční strany. Má prezident argumentovat koaliční smlouvou, když je jí Ústava nadřazena?
Koaliční smlouva je záležitost předsedy vlády, je to politický akt, nikoli akt ústavní. Z hlediska Ústavy platí to, co je v Ústavě, to znamená, že předseda vlády může navrhnout prezidentovi republiky odvolání kohokoli, kdo nemá jeho důvěru. V této situaci je jen zajímavé, že to byl předseda vlády Bohuslav Sobotka, který prohlašoval, že nemůže odvolat ministra kultury Daniela Hermana, protože je to věc koaliční smlouvy. A že když s odvoláním člena vlády nesouhlasí strana, z které je, nemůže to učinit.
Ale není něco jiného, když se premiér odvolává na smlouvu, kterou sám podepsal jako jeden z předsedů politických stran, a prezident, který není žádnou koaliční smlouvou vázán, ale je vázán pouze Ústavou?
No jistě. Premiér se na to může odvolávat, ale pak je nedůsledný, když to platí pro jednoho, a pro druhého ne. Ale zajímavé je, jak je to s tou demisí. Předseda vlády nejprve řekl na tiskové konferenci, že podá demisi vlády, ale to bylo jen řečnické cvičení, ústavně právní význam to nemá žádný. Ústavně právní význam to má tehdy, až podá demisi do rukou prezidenta republiky.
Výroku o demisi celé vlády ale předcházel postoj prezidenta, že ministra financí neodvolá, i když mu to premiér navrhne, odvolával se na znění koaliční smlouvy, protože už nechtěl být spoluodpovědný za kauzy ministra financí Andreje Babiše.
Když takto předseda vlády postupuje, chce vlastně přinutit hnutí ANO, aby samo podalo demisi.
Nechci spekulovat o tom, co kdo svými kroky sleduje, mne by zajímalo, pokud by premiér podal návrh na odvolání ministra financí, jestli má prezident právo odmítat to s odvoláním na koaliční smlouvu?
Do koaliční smlouvy není nikomu nic. Tento problém se neobjevil poprvé. Kdysi v devadesátých letech jsem našel, že se tím zabýval Ústavní soud Spolkové republiky Německo a vyjádřil se dost neutrálně, nějaký právní význam tomu dávali, ale určitě neřekli, že to má význam ústavněprávní. Prostě ústavněprávní význam koaliční smlouva nemá.
Psali jsme:
Kdyby tedy předseda vlády navrhl prezidentovi odvolání jednoho z ministrů, měl by ho prezident odvolat? Jak vnímáte v tomto směru Ústavu?
Není tam, že by prezident neměl právo o tom jednat, protože prezident republiky má mít zájem na tom, aby stát byl řízen nějakou vládou. Takže se může snažit najít kompromis. Ale když se mu to nepodaří a předseda vlády na odvolání ministra bude trvat, nezbývá mu nic jiného než ministra odvolat.
Premiér prohlásil, že nechce dělat z Andreje Babiše mučedníka, což je jeho oblíbená role, do které se šéf hnutí ANO stále a rád stylizuje, proto podá demisi celé vlády. Prezident teď říká, že přijme demisi premiéra, ale nepřijme demisi celé vlády. Je to ústavně možné?
Já se domnívám, že ne, říkám to trvale. Vláda je založena na tom, že ministři musí mít pro setrvání ve své funkci důvěru premiéra. Ten podle Ústavy navrhuje prezidentovi jak jmenování členů vlády, tak jejich odvolání. Bez daného premiéra nemůže ta vláda fungovat, protože jí chybí konkrétní postava osoby, která k tomu dala svůj souhlas nebo důvěru.
Někteří komentátoři i právníci připouštějí, že prezidentova úvaha je nestandardní, a říkají, že by šlo o porušení ústavních zvyklostí. Ale nebylo by to tedy přímo porušení Ústavy?
Ale Ústava nikde neříká, že demise podaná předsedou vlády je demisí vlády. Ale z celé Ústavy to vyplývá. Vyplývá to z toho, že premiér musí dát členům vlády svou důvěru.
Proto se také říká Nečasova, Rusnokova nebo Sobotkova vláda…
Jistě. Z Ústavy to jednoznačně vyplývá. Dokážu si představit jeden případ, kdy by mohla vláda fungovat, kdyby premiér umřel a vláda by musela podat demisi, protože by tu chyběl ten moment důvěry předsedy vlády. Pak by mohl prezident pověřit vládu a některého z místopředsedů, aby do doby, než bude ustavena nová vláda, na přechodnou dobu vláda fungovala.
Ale to by nebyla stejná vláda s jiným předsedou vlády, to by bylo dočasné opatření. Rolí prezidenta je, aby v každém případě fungovala exekutiva. Proto také nesouhlasím s tvrzením, že nemůže být nějaká vláda držena proti své vůli ve funkci, protože podstata je v tom, že stát musí být nějakou vládou spravován.
Dá se předpokládat, že kdyby skutečně prezident přijal jen demisi premiéra, a nikoli ostatních členů vlády, až do voleb, a někdo podal na jeho jednání stížnost k Ústavnímu soudu, že by tento soud zakročil podobně, jako když na žádost poslance Melčáka zrušil po pádu Topolánkovy vlády konání předčasných voleb, o kterých rozhodla Poslanecká sněmovna?
Nepochybně by členové vlády minimálně za sociální demokracii nemohli souhlasit s tím, že by působili bez svého předsedy. Ve Sbírce zákonů byl zveřejněn termín sněmovních voleb, podle Ústavy nemůže být rozpuštěna Poslanecká sněmovna tři měsíce před koncem volebního období, nám zbývají čtyři měsíce a něco, takže uvést Poslaneckou sněmovnu do nehybnosti při rozpuštění by bylo větším zásahem do demokracie než to, že volby by byly v říjnu. To by byla větší závada než provizorní vláda na dobu čtyř měsíců. Není jiné řešení než respektovat, že jsou volby přede dveřmi, a pokud možno zajistit fungování Parlamentu i nadále.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
