Podle Petra Smutného, partnera poradenské firmy PwC, se již Češi nevrátí k předcovidové úrovni života. Tím, kolik bylo natisknuto peněz, se sníží reálná mzda a znehodnotí úspory. Budou podle vás Češi v příštích letech muset zapomenout třeba na každoroční dovolené, novější auta nebo pořízení vlastního bydlení?
V první řadě – nevyjadřuji se k výrokům, jejichž kontext neznám. Odpovídám proto obecně.
Způsob života se změní, což po krizích, jako je pandemie, bývá. Bude se více využívat práce odkudkoliv (ne jen z domova), nakupování on-line si získalo oblibu u řady občanů. Pandemie ale bude mít i dlouhodobější dopady.
Nevím, kde vidíte v ČR „tištění peněz“. Ohrožení vývoje reálné mzdy představují inflační tlaky, ty mají ale globální charakter a rozhodně se neomezují jen na ČR. Stačí se podívat na vývoj cen primárních komodit. Dalším faktorem, který ohrožuje mzdy, je nahrazení superhrubé mzdy, která může brzdit mzdovou konvergenci. K tomu ještě přidejme samozřejmě nejistotu ohledně dlouhodobějšího ekonomického vývoje.
„Budeme tu zažívat velmi paradoxní vývoj. Můžeme zažít velký růst firem, průmysl může jít nahoru a souběžně budou mít firmy problémy a přijde vlna restrukturalizací a konkurzů. Je pravda, že je tu obrovská zadržená poptávka,“ uvedl analytik Petr Smutný pro Hospodářské noviny o možném vývoji po otevření ekonomiky. Budou tedy vítězit ti, kdo nyní chystají peníze na „nákupy“? A hrozí i velká vlna bankrotů?
Protože jsou omezení na straně nabídky, jsou výdaje domácností, klíčová to komponenta HDP, samozřejmě utlumené. Vidíme to na enormním nárůstu úspor obyvatelstva. Část z těchto úspor se uplatní při „rozvolňování“. Lze počítat s navýšením výdajů domácností, a od toho někteří ekonomové odvozují očekávání masivního oživení české ekonomiky.
To, že krize, jako je pandemie, má nerovnoměrný dopad, skutečně není žádný objev. Jsou odvětví, kterým se dařilo dobře i za pandemie (např. ta související s digitalizací, e-commercí) a pak ta, která budou muset hledat nové obchodní modely.
Panují obavy, že inflace například u potravin a energií bude v blízké budoucnosti vysoká. Mnoho rodin má kvůli covidu již nyní finanční potíže. Hrozí v této souvislosti, že mnozí přestanou být schopni řádně splácet své závazky, protože jim zdraží pokrytí základních potřeb? Jak tuto věc řešit?
Pak je také potřeba se podívat na to, jak si ČR vede v oblasti produkce potravin i energií. V obou případech nerealizuje svůj národní zájem. Ti, kteří se zaklínají „suverenitou“, tím kupodivu nemyslí ani potravinovou soběstačnost (ve smyslu rozvoje domácích kapacit), ani energetický mix, který by mohl podpořit průmyslové české firmy. Jejich pojetí suverenity je realizovat geopolitické zájmy někoho úplně jiného.
Zvýrazní covid doposud existující sociální propasti?
Nemusí tomu tak být, v posledních měsících došlo k posílení sociální sítě.
Otevře také nějaké nové? Kde spatřujete největší nebezpečí?
Největší nebezpečí vidím v tom, že místo modernizace české ekonomiky a podpory domácích struktur věnujeme vzácné zdroje na podporu cizích zájmů. Dalším rizikem je zastavení konvergence neboli sbližování našich mezd s těmi z vyspělejších zemí. Obávám se, že nemálo politických subjektů neumí nic jiného než prosazovat strategii „jsme levní a jsme vedle Německa“.
Jak si vyložit slova analytiků společnosti Moody’s, kteří varují, že české veřejné finance nemusejí být dlouhodobě udržitelné, neboť v rozpočtových plánech chybí významnější snaha o jejich konsolidaci? Jde o to, že česká vláda zahodila budoucnost na úkor přítomnosti?
Nejde o analytiky Moody’s. Je přece patrné, že velké množství daňových změn uskutečněných minulých rok vytváří strukturální deficity pro roky příští. Každá příští vláda se k tomu bude muset nějak postavit.
Máme půl roku do voleb, můžeme podle vás i v dnešní rozpočtové situaci očekávat, že vláda bude v příštích měsících některým skupinám obyvatel přilepšovat?
Je potřeba odlišovat mezi jednorázovým výdajem a mezi dlouhodobými dopady, které plynou z bezprecedentních daňových změn, uskutečněných minulý rok.
„Ze současné situace existuje cesta ven. Problém je v tom, že když se po ní jakákoliv vláda po volbách vydá, bude pracovat pro úspěchy vlády příští a sama bude ve velké neoblibě,“ uvedl někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Má pravdu?
Ironicky bych mohla podotknout, že na to být nepopulární je pan Kalousek expert. Každá vláda se bude muset postavit k problému veřejných financí. Občané by měli bedlivě sledovat, jaké cesty budou navrhovat jednotlivé strany a hnutí.
Já se obávám, že situace bude zneužita k tomu, aby ještě větší daňové břemeno než nyní nesli ti nejchudší – nejjednodušším způsobem je totiž zvýšit DPH, což poškodí právě nejvíce nízkopříjmové skupiny. K tomu samozřejmě si řada lobbistických skupin už nyní brousí zuby na možnou privatizaci částí veřejného sektoru.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Marek Korejs
