Avšak Foldyna má pochybnosti o relevantnosti čísel nejen kvůli skutečnosti, že GLOBSEC měl vyzpovídat pouze stovku respondentů v každé zemi Visegrádské čtyřky. „Když jsem se podíval na jméno neziskovky a jak je složená, musel jsem se pousmát. Kdyby tato čísla, která neziskovka uvádí, byla pravdivá, tak je vládní koalice v prognózách volebního výsledku na šedesáti procentech, ale pravý opak je pravdou. Považuji to za čísla, která si neziskovka vycucala z prstu a zabývat se navíc čísly organizace, která je zčásti americká a zčásti slovenská, nemá smysl. V České republice jsou čísla horší. Kdyby to tak bylo, pak má pětikoalice podporu veřejnosti, ale tu nemá. A stejně je tomu na Slovensku, kde je to ještě markantnější,“ řekl Foldyna.
Uvažoval rovněž, zda čísla mají vytvořit PR lidem, kteří jsou na vládnoucích postech. „Všichni dobře víme, jaká je realita. České průzkumy, které nejsou příliš objektivní, uvádějí menší podporu Fialově vládě, a prognózy stran, které jsou součástí pětikoalice, jsou daleko nižší – včetně otázky důvěry vůči vládě, kde je podpora nízká,“ zmínil Foldyna s tím, že vnímá realitu slovenského politického prostředí, které přitvrzuje, ale vztah Čechů k ukrajinským uprchlíkům je podle jeho názoru pozitivní.
Češi vnímají, kolik dostane místní člověk v nouzi – a kolik uprchlík
„Domnívám se, že vztah Čechů k uprchlíkům nebyl a není negativní. Určitě ne, všichni vnímáme realitu, co se na Ukrajině děje, nicméně propaganda, jakou rozjela Česká televize a provládní média, tomu už škodí. V Česku dopadá energetická krize na veřejnost – ale vedle toho jsou masírováni z České televize, jak je všechno v pořádku a pěkné. To pak hraje roli v pohledu řady Čechů na problematiku na Ukrajině,“ sdělil Foldyna. Upozornil také, že Češi velmi vnímají rozdíly, kolik dostává místní člověk v nouzi, a kolik uprchlík, a trápí je to. „Přitom jde masáž z České televize a z masmédií, aby viděli věc v jiných ohledech. Víte, jak to bylo před čtyřiceti lety – čím více masírovali, tím více lidé hledali pravdu jinde. To, co se tady odehrává, je kontraproduktivní,“ poznamenal.
Frustraci lidí dle jeho názoru způsobuje srovnání a procházka po samoobsluze, kde si pořídí poloviční nákup za dvojnásobek peněz. „To vytváří, že občan se staví k uprchlíkům negativně, ale stále převládá lidský přístup, že vnímáme těžkosti ukrajinských rodin, matek a dětí. Nikdo z nás by nechtěl být v území ve válečném konfliktu, ale samotný dopad na životy a bohorovnost české vlády, která tvrdí, že je všechno v pořádku, vyvolává v lidech negativní emoce a je to negativní ve vztahu k pomoci Ukrajincům,“ domnívá se poslanec hnutí SPD. Přitom je to právě hnutí SPD, které čelí kritice vládních stran, že „vyvolává nenávist“ ve společnosti i negativní přístup k ukrajinským uprchlíkům.
To Foldyna považuje za obezličku. „I totalitní režimy, které neměly v rukou internet, ale filmové týdeníky, propagovaly své úspěchy. Režim v padesátých letech informoval, jak všechno stavíme a tavíme nejvíce oceli, ale bojujeme s mandelinkou a s nepřáteli ze Západu i s agenty. Pak socialistický režim představil lidem, že postavil nejvíce škol, školek, ale musí se potýkat s máničkama a podobnýma živlama – a tento režim, protože nemá co říci občanům, co dobrého udělal v hospodářské politice, hledá vnitřního nepřítele. Osočuje lidi, kteří mají jiný názor než vláda České republiky na mezinárodní události. Kdo má ten názor, že chce mír, je proruský a musí být onálepkován a označen za proruského, aby shodili pozornost a vytvořili tenzi ve společnosti. Ta se rozdělí na ty špatné proruské a dobré protiruské, ale ono to tak vůbec není. To je o něčem jiném, jde o hru stávající politiky,“ sdělil.
Poskytování azylu na úkor Čechů?
K prohlášení ministra vnitra Víta Rakušana, že je Česká republika ve válce s dezinformacemi, s nadsázkou uvedl, že se může jednat o pravdu. „Já jsem například jel v sobotu napříč Maďarskem a na jediné benzince nebyly zavřené stojany, že by chyběl benzín. Neviděl jsem zavřené celé benzinové stanice na benzín a naftu. Normálně se obsluhovalo, ceny odpovídaly realitě, ale že bych viděl fronty, to se nestalo. V České televizi nám říkali, jak Maďarsko zkolabovalo, tak nevím, jak je to s těmi dezinformacemi,“ nadsadil. A pak vážně podotkl, že dezinformace používají všechny strany, stejně jako propagandu. Dezinformaci považuje za cílenou lež, což odsuzuje, ať už přichází odkudkoliv.
GLOBSEC také vydal doporučení, jak přístup Čechů k Ukrajincům zlepšit – jako příklad uvedl přesvědčovat obyvatele vesnic a menších měst, kteří je mohou vnímat negativněji. Foldyna sice připustil, že komunikace je v pořádku, ale současně není řešením. Podle něj je nutné o věcech mluvit a odlišný názor je nutné vyslechnout a vyvrátit argumenty v diskusi. „Když má ale dnes někdo odlišný názor, dostane nálepku, že je proruský. Kdo chce mír, je proruský… to jsou nesmysly, já jsem pročeský a většina Čechů nemá proruské politické postoje, ale hledá pravdu,“ vysvětlil.
Zdůraznil však, že nemá nic proti poskytování azylu lidem v nouzi, ale nesmí se tak stát na úkor Čechů. „Není možné, aby azylanti měli větší práva a příjmy, než je hmotná nouze, kterou vyplácí Česká republika vlastním občanům. A to ve skutečnosti je. Je třeba upravit částky, Česká republika není dojná kráva a veřejnost, z jejichž peněz se pomoc platí, nemůže donekonečna mlčet a dívat se, že pro ně je o několik tisíc korun méně než pro uprchlíky. Lidem se to těžko chápe a těžko se to vysvětluje,“ řekl a dodal, že odmítá postoj nepřijímat válečné uprchlíky. Každý má právo na bezpečí.
Kromě dodatečné registrace, kterou nyní schválili poslanci, je podle něj rovněž nutné zjistit, kolik uprchlíků je Česká republika ještě schopna kapacitně přijmout, než se „potopí loď“ a systém se zhroutí. Podotkl, že není možné přijmout polovinu Ukrajiny a není jasné, kolik toho Česká republika unese. „V každém případě není mým postojem, že se otočím zády v nouzi k lidem, v jejichž zemi padají bomby. Být tam, taky vezmu nohy na ramena, ale je třeba hledat únosnou míru,“ uzavřel Foldyna.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
