I v minulých letech se mluvilo o nesvornosti našeho národa, a to kvůli politice. Letos byly prezidentské volby, komunální volby, rozruch byl i kolem Andreje Babiše. Jsme po tomto roce svornější a jednotnější coby národ?
Je to zajímavé, pane redaktore, ale nejsme. Nadpoloviční většina stále ještě nepodlehla podpoloviční menšině, kterou představují zejména obyvatelé velkých měst a hlavně jejich politici, aby se přizpůsobila jejich názorům na některé z našich vrcholných politiků. A tak místo toho, že dál dráždí své politické kolegy a většinu veřejnosti, se snaží roztříštěná menšina marně o to sjednocení pod svou vlajkou. Ono je to svým způsobem dobře, neboť alespoň občan ví, kdo je kdo a jak mu kdo přeje, neboť různost názorů posouvá společnost dopředu. A pokud ji posouvá tak, že se daří hospodářství a občanům, tak to není tak špatné. Ostatně který národ na světě je svorný a jednotný, pokud nejde o jeho bytí či nebytí, že ano?
Je to dnes krásně vidět na společnosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Nebo na společnosti Spojených států amerických. Abychom uvedli alespoň naše spojence, když už ne přátele. Tak z toho nebuďte smutný! Třeba nás svatý Václav jednou sjednotí. Ale spíše to budou Jan Žižka z Trocnova nebo Mistr Jan Hus. Neboť jsem neslyšel a ani v legionářské literatuře nečetl, že by nějaká jejich brigáda legionářů z I. či II. nesla jeho jméno. Ale o těch druhých jsem to slyšel i četl.
Andrej Babiš získal důvěru Sněmovny, ale důvěru většiny národa nemá. Stojí za to, aby Česku vládl dál? Protestovaly proti němu různé skupiny lidí. Ubližují mu kauzy jeho minulosti, jeho rozdávačný a štědrý politický program, jeho vystupování, či je to něco jiného? Co Babiš dělá špatně?
Nerad bych radil panu Babišovi. Třeba by si vzal má slova k srdci, a co bych potom dělal já, že ano? A kromě toho si myslím, že pan Babiš je přemýšlivý člověk. A pracovitý. Možná že ti největší jeho oponenti mu závidí právě tyto vlastnosti. A chci vám říci, pane redaktore, že ani v té první větě nemáte možná pravdu. Vždyť jeho hnutí s přehledem volby vyhrálo a jeho oponenti vládu dohromady dát nedokázali. Jeho vláda si podle mého názoru nepočíná špatně. To ovšem neznamená, že jsem jeho nekritický ctitel. Ale pamatuji si, jak vypadalo „Čapí hnízdo“ před příchodem pana Babiše. Vždyť jsem tam dvacet let rok co rok jezdil sčítat mladé čápy. I to byla má práce.
A jeho kauzy? Myslím, že jsou dost vyvolané jeho oponenty, kteří se pomalu už neštítí ničeho. Viz případ jeho nemocného syna. Ale víte, co by mne zajímalo? Jak je to možné, že lidé na těch demonstracích měli naprosto identické karty s nápisem Demise. Trochu to připomínalo červené karty, které dav zvedal proti panu prezidentovi. Kde se to všechno bere? A kdo to platí? A jestli naše služby, které by to měly zjišťovat, dobře pracují. Jak by naše veřejnost reagovala na zásahy policie, které by byly obdobné těm v dnešní Francii. A ještě k těm protestům – chci-li nepřítele porazit, musím ho napřed dobře znát. Ale to není ode mne originalita, to přece řekl nějaký významný vojevůdce. A porazil Napoleona. A ještě jedna moudrost k tomuto tématu. Čím je rezavější plechová střecha, tím je vlhčí spodek budovy.
I v minulých dnech jsme řešili téma Miloš Zeman. Koncem roku znovu podpořil zrušení sankcí proti Rusku, na jaře naboural oficiální výklad „kauzy Skripal“ s tím, že novičok se v Česku tak či tak vyráběl. Vzbudil tím pohoršení. Pak nazve BIS „čučkaři“. To nemluvě o novinářích. Je Miloš Zeman vlastizrádce? Může si náš prezident dovolit chovat se v rozporu se „spojeneckými svazky“?
Pan prezident rozhodně není vlastizrádce. Za to dám ruku do ohně. A v rozporu se spojeneckými svazky se rozhodně nechová. Proč by jinak navrhoval a vehementně podporoval naše zahraniční mise! Ten, kdo to říká, je sám vlastizrádce velkého kalibru. A že má pan prezident vlastní názory? To je snad správné. Možná že také poslouchá hlas lidu. Jak známo, to je hlas Boží. Zrušení sankcí proti Rusku je věc navýsost politická, nikoliv hospodářská, která škodí oběma stranám a nám možná ještě více. Ovšemže v souvislosti s „Brexitem“. Jen tak na okraj – všiml jste si, pane redaktore, že např. kauza Skripal byla vždy rozpitvávána v souvislosti s nepříjemnostmi okolo vyjednávání o „Brexitu“?
A názor pana prezidenta na BIS? Inu, každý má právo na svůj názor. Není to snad jedno z těch „nezávazných“ lidských práv, kterými se tolik oháníme? Fakt je, jak prohlásil jeden pan senátor za ODS, zpráva BIS byla velmi podobná té loňské a předloňské. I já jsem si toho všiml, i když mám spousty jiné práce. A když už jsme u té kauzy Skripalových, dovedete si představit, co by svět dělal, kdyby Rusko provedlo něco podobného jako Saúdská Arábie? Nu, a je víceméně ticho po pěšině. Kupují přece naše zbraně! A ticho po pěšině je i po vraždě pana Kuciaka na Slovensku. Tam ta kauza svůj účel splnila. Chudák pan Kuciak a jeho nevěsta.
Ve výroční zprávě BIS jsme se dočetli, že „dezinformační weby“ jsou v drtivé většině provozovány českými provozovateli, kteří upřímně věří, že je nutné vystoupit z NATO a EU, a nejsou placeni Ruskem. Podle průzkumu Medianu si ohledně zahraniční politiky 23 procent Čechů myslí, že agresivnější jsou Američané, 26 procent soudí, že agresivnější jsou Rusové, a více než polovina tvrdí, že obě velmoci jsou agresivní stejně. Odvracejí se Češi od Západu? Zklamal je Západ v tom směru, že by raději „politiku všech azimutů“, „neutralitu“ a podobně? Nebo je náš národ ovlivnitelný nepřátelskou propagandou?
Padesátý týden letošního roku mě v televizi zaujala znepokojivá zpráva. Rusko je druhým největším vývozcem zbraní na světě! A tak jsem se začal pídit po moderních sdělovacích sítích, kdo že je ten největší. Budete asi překvapen, pane redaktore, ale jsou to Spojené státy americké. Jenže v ČT to nebylo. Takže máme asi málo důvěryhodných informací o tom, kdo že je agresivnější, zdali Rusko, či USA. A víte přece, jak se dělí zprávy. Nevíte? Inu, na pravdivé, což jsou výsledky sportovních utkání, například Plzeň – AS Řím 2 : 1, pak jsou zprávy pravděpodobné, což jsou předpovědi počasí, a nakonec jsou ty ostatní. Jejich kvalitu se musíme naučit posuzovat sami, žádný manuál, a zejména vymývání mozků, nám nepomůže. Člověk musí mít svůj zdravý rozum a cit, aby se sám rozhodl. Kdyby totiž na to existoval manuál, tak jsme opět v totalitním režimu. Bohům žel, někdy ten pocit mám. A propagandou můžete ovlivnit jen málo vzdělané masy, a to český národ snad dosud není, i když mnohé školské reformy, dávné i nedávné, se o to vehementně snažily a snaží.
Zlevněné jízdné pro důchodce a studenty, zvýšení důchodů, obědy zdarma pro školní děti. To vše prosazuje vláda Andreje Babiše. Rozhazuje a korumpuje voliče, nebo zjednává sociální spravedlnost? Obecně řečeno, je Babišova vláda úspěšná? V předtuše blížící se hospodářské krize prý rozhazuje, neinvestuje a premiér vše překrývá nákladným sebestředným propagátorstvím.
Co to je „nákladné sebestředné propagátorství“? Slyším to poprvé a nevím si s tím rady. Jako důchodce samozřejmě vítám zlevněné jízdné i zvýšení důchodů, ale když si všechno propočtu – umím totiž perfektně sčítat, odčítat, násobit, dělit a také zlomky a trojčlenku, tak vždycky dojdu k tomu, že plánované zvýšení našich důchodů a i cesty vlakem či autobusem za jednu čtvrtinu jízdného mi nepokryjí zdaleka všechna ta zvyšování cen potravin, energií, ošacení, nájemného atd., a věřte, že já jsem velmi skromný člověk. Až na ty poštovní známky, že ano? Ale občas si jeden nějakou tu radost udělat musí. Přesto si myslím, že současná vláda je schopná a snaží se činit zemi i lidem dobře. A že občas někomu šlápne na kuří oko? I to musí v politice být, proto já bych v ní být nemohl.
ODS, TOP 09, Piráti, STAN či KDU-ČSL jsou v opozici vůči vládě Andreje Babiše. Bojují tak mnohdy o stejného voliče, který Babiše nemá rád a hledá stranu, jež ho dokáže odstavit. Která z dotyčných partají si v tomto směru letos polepšila? Proč právě ona by měla Babiše porazit?
Zase omyl, pane redaktore. Vámi jmenované strany nejsou snad vysloveně v opozici této vládě, jen se stydí do ní vstoupit, neboť se stydí pohlédnout panu Babišovi do očí. Už jenom proto, co na něj všechno naházely. Ony ty strany by rády přece ve vládě seděly a rády by „dělaly“ zemi a lidem dobře. Pořád to přece říkají. Navíc máte v opozici i stranu pana Okamury a v konstruktivní opozici stranu komunistickou a bez těchto dvou stran, kterých se zase štítí takzvaný Demokratický blok, vládu dohromady dát nemohou. Při současných preferencích. Ale rády s těmi stranami spolupracují. Nevšiml jste si třeba při hlasování o nedůvěře vládě, jak šikovně využily SPD?
Tomio Okamura
Jak se tento rok změnila situace českých důchodců? Nebyli na vrcholu mediálního zájmu, nicméně žije se jim lépe? Stejně tak naše zdravotnictví, mají podle vás občané pocit, že je dostupnější, či kvalitnější?
Situace českých důchodců se letos moc nezlepšila. Snad jen to jízdné ve veřejných dopravních prostředcích je pro ně plus. Ale po 31. prosinci nás, důchodce, čeká zase zdražení, které těch cirka navyšujících se 900 korun určitě nepokryje. Obavy mladých a úspěšných, že budou vlaky a autobusy nabity chrchlajícími důchodci, se také nenaplnily. A naše zdravotnictví? Podle mne patří k nejlepším na světě. Asi přežitek z dob minulých, který málokdo u nás ocení, neboť jsme na to zvyklí. Vždyť k nám přece ze zemí na západ od nás jezdí za lékaři hodně lidí, zejména těch starších. Přitom jejich důchody a naše důchody, to nejde vůbec srovnat. Ale pomalu se snažíme ty země dohnat. Byla by škoda, kdyby se to povedlo.
Psali jsme:
Zahraniční pracovníci z Ukrajiny i jiných zemí dále zaplňují pracovní místa, která Češi nechtějí. Na Plzeňsku i jinde je to doprovázeno kriminálními excesy. Je dobře, že na manuální pracovní místa do ČR přicházejí dělníci z Východu? Filozoficky řečeno, byli jsme my za chudé v roce 1990, a teď jsme za „pány“ nad Ukrajinci či Rumuny, kteří k nám jezdí pracovat? A jaké je naše soužití s nimi?
U nás je nejmenší nezaměstnanost ze zemí Evropské unie. Kde brát potom ty pracovníky, je otázka, když většinu nezaměstnaných dnes tvoří dlouhodobě nemocní v produktivním věku a typičtí nemakačenkové, kteří vám nebudou dělat a nebudou, i kdybyste je platil zlatem. Tak našemu hospodářství nezbývá, než se obrátit na zahraniční pracovníky. Řeknu vám, že si jich hluboce vážím, hlavně těch, jak vy říkáte, Ukrajinců, Rusů, Rumunů, kteří ve svých zemích práci sehnat nemohou, nebo jsou nějak ohroženi. Třeba nesmyslným válečným stavem či ústrky ze strany vlády, třeba stran své mateřské řeči. A že mezi nimi nejsou jen andílkové? To ale ani mezi námi, občany této země. A je dobré, že většina těchto lidí má dobré pracovní návyky a i je s nimi dobrá domluva, neboť většina současných vedoucích pracovníků a majitelů malých podniků umí i jiný cizí jazyk, než je angličtina. Myslím, že většina naší společnosti je vnímá dobře. Ovšem vyskytnou se i mezi námi tací, kteří na ně hledí spatra. To jsou obyčejně lidé hloupí a zlí, ale lidská společnost je taková. To spektrum povah je pestré. Já osobně si jich velmi vážím!
Andrej Babiš se chlubí, že s Viktorem Orbánem mluvil o politice navýšení porodnosti. Prozatím jsou z toho ty obědy pro děti zdarma. Co nám v ČR reálně chybí k tomu, aby náš populační růst nemuseli dorovnávat migranti? Proč je tak málo českých dětí? Motivuje stát málo k plození nové generace?
Co dělat pro navýšení populace národa? Vzpomenete si, pane redaktore, na film Pelíšky? Určitě. Tam je to řečeno, respektive napsáno docela jasně, a to paní učitelkou, kterou tak dobře hraje paní Holubová. Myslím, že v posledních třiceti letech stát vůbec nemotivoval mladé lidi k plození nové populace: Nechával to na lidech samých, ale zdůrazňoval zejména kariérní růst, hlavně u ženské části populace v rámci takzvaného genderového vyrovnání, a úspěch mladých lidí měřil hlavně jejich množstvím peněz. Protipopulační politika se projevila i v nepodpoře mladých rodin s dětmi, ve složitosti a ohromné byrokracii a nikoliv úlevách při zakládání rodiny – bydlení, práce, zázemí – ale také nemístnou podporou některých skupin obyvatel, které nepřispívají ke zvětšení porodnosti, anebo přispívají, ale takovým způsobem, že zde není záruka kvalitní rodinné péče. Myslím, že v tomto mají naši lidovci, KDU-ČSL, naprostou pravdu. A diskuse v Parlamentu o tom, co je vlastně rodina a jak ji definovat, k tomu také nepřispívá.
Obědy pro školní děti zdarma – to snad není ani potřeba, i za socialismu naši rodiče měli dostatek peněz na to, aby nám ve školních jídelnách obědy zakoupili. Pravda je, že školní obědy neukusovaly tolik z rodinného rozpočtu jako dnes. Je smutné, že už zase dělíme děti na bohaté a chudé. Víte, k čemu to vede? Jednou k revoluci, což pocítí naši potomci, a je mi jich upřímně líto. Vždyť výchova a vzdělávání mladé generace vedou ke zdravému národu, a ne k národu otroků a rabů. A dnes nejen obědy, ale i to vzdělávání začíná pokulhávat.
Jak to myslíte?
Není to tak dávno, co byly do škol zavedeny rámcové vzdělávací programy – RVP a školní vzdělávací programy – ŠVP. Tyto programy nahradily desítky let osvědčené školní osnovy s tím, že bude dána větší volnost učitelům při výuce. Stalo se. Už tehdy jsem na pedagogické půdě silně kritizoval zrušení osnov, a vida, na má slova došlo. Dnes kantoři volají po upřesnění RVP i ŠVP, což je v podstatě návrat k osnovám. Navíc tímto novým systémem není zaručena výuka některých předmětů a většinou jde o předměty přírodních věd. Jejich výuka je redukována řediteli škol podle mne zcela záměrně, neboť dávají přednost výuce jazyků a počítačového umění a i historie, mnohdy mylně vykládané s cílem vymývat dětské mozky.
Navíc příprava učitelů k výuce přírodních věd na základních a středních školách je na většině pedagogických fakult naprosto nedostatečná, stojí na okraji zájmu v plánech přípravy učitelů a není dostatečně vedením kateder i vedením fakult podporována; v posledních letech, po zrušení pedagogických center v krajích, je velkoryse opomíjeno i další vzdělávání v oboru přírodních věd a ředitelé škol jen málo dbají, aby se jejich učitelé v tomto oboru dále vzdělávali. To raději zakopávají obrazy státníků do kompostu! Což je zpráva z denního tisku a ředitel školy byl vyzdvižen jako velký hrdina; mít tu moc, tak by na hodinu z té školy letěl!
Čili – měla by se zásadním způsobem změnit příprava budoucích učitelů v oboru přírodních věd a mělo by být opět zajištěno, i prostřednictvím ředitelů škol, další vzdělávání učitelů v tomto oboru; zdali budou jednou opět zřízena zbytečně zrušená krajská pedagogická centra, je věcí Ministerstva školství. A samozřejmě i hodinová dotace na výuku, která kdysi činila v každém ročníku dvě hodiny týdně a měla by tak činit i do budoucna. Výmluvy, že žáci neumějí dostatečně jazyky a počítačové „hry“, a proto se hodinové dotace musejí na tyto předměty zvyšovat, jsou plané a spíše svědčí o tom, že učitelé svou práci odbývají, nebo učí žáky nesmyslným podrobnostem na úkor jazyka samotného.
V rámci současných rámcových vzdělávacích programů se výuková dotace rozšiřuje i ve prospěch politična ve školách, které se projevuje ve výchovných akcích, jimiž se spíše vymývají mozky nezletilých za účelem nikoliv přemýšlení o věcech, ale „poznání pravdy pravé a nezpochybnitelné“. Je to zásadní chyba, které se naše školství dopouští. Neboť přírodní vědy jsou o poznání Země jako celku. Ale nejen to. Znalost přírody je nutná i k pochopení ekologických vztahů v přírodě i společnosti lidí, neboť jednotlivé ekosystémy se vždy odvíjejí od geologického podkladu a všeho, co na ní žije. S tím souvisí ovšem i existence lidského společenství na této planetě a jeho základního životního prostředí. Jestli si toto nedokážeme v brzké době přiznat a nezačneme opět řádně poznávat zákonitosti neživé a živé přírody, budou nás naše budoucí generace jednou hluboce proklínat!
Vraťme se zase trochu k politice. Rusko podle Západu dál provokovalo: Skripal, Sýrie, Kerčský průliv. Potvrdila se letos mezinárodně sdílená teze o agresivním Rusku?
Je zajímavé se na to takhle dívat. Bohům žel, nemáme o těch „provokacích“ dostatek zpráv. Pouze ty, které pustí naše sdělovací prostředky, a to si myslím, že je málo. Například podle účinků novičoku by měli být onen dvojitý či možná trojitý agent i jeho nešťastná dcera už dávno mrtvi. Jako ta paní, která si čichla k „voňavce“ z popelnice. Tak se to alespoň říkalo. Možná by měl být mrtvý i ten chudák anglický policista, který tam stál u pásky, když to kolem prohledávali ti muži ve skafandrech. A on si tam jen tak klidně stál. Ten záběr byl skutečně i v ČT.
Sýrie: Dočetl jsem se v novinách, že konečně padl Hadžín, poslední velká bašta islamistů, kterou po těžkých bojích za pomoci USA obsadily oddíly Syrské demokratické armády. Oznámila to Syrská organizace pro lidská práva, ale už neoznámila, kolik civilistů při té operaci zemřelo, jak to s oblibou činila v místech, které obsadila armáda řádně zvoleného režimu, čili pod kontrolou státu.
Kerčský průliv. Tady je těch informací velmi málo. Pokud vím, tak ještě předtím, než se ukrajinské válečné lodě vydaly do uvedeného průlivu, prohlásil jeden vysoce postavený činitel v Kyjevě, že kerčský most by se měl zbourat. Po tomto prohlášení zřejmě ruská strana začala most více hlídat. Jak i z našich sdělovacích prostředků zaznělo, ukrajinští námořníci věděli, že vpluli do výsostných vod Ruska a že opustili vyznačený koridor plavby. A z počátku nereagovali na výzvy ruských námořníků. Na ruská plavidla prý dokonce mířili svými kulomety. A co udělá velitel, když na jemu svěřené vojáky a materiál někdo míří zbraněmi? Správně, vydá rozkaz k obraně. Jak známo už odnepaměti, nejlepší obrana je útok. A tak se stalo. Když někoho zatknete, tak obyčejně následuje výslech. Zvláště tehdy, když mezi námořníky byli i příslušníci speciálních služeb ukrajinské armády. A dokud je protivné síly řádně nevytěží, tak je jen těžko propustí. Soud, nesoud. Vždyť ozbrojené síly USA a dalších států to dělají také. A výzvy typu „Pusťte ty vojáky, nebo s vámi nebudeme mluvit!“, nebo „Odzbrojte, ať naše ztráty, až vás přepadneme, nejsou tak velké!“, jsou podle mne směšné a zcela určitě se nesetkají s účinkem, který my očekáváme. A provokoval kdy někdo, tak sami čtenáři asi posoudí, kdo to byl. Já naše lidi nepodceňuji a věřím jim!
Ukrajina se chystá na prezidentské volby. Západ podporuje Porošenka, leč ten je podle průzkumů zatím v poli poražených. Když je tak mezinárodně preferovaný lídr tolik vzadu, znamená to, že Majdan byl neúspěšný? Letos od jeho začátku uběhlo pět let. Bylo dobře, že jsme se angažovali?
Dobře by bylo, kdyby byly nějaké výsledky. Zatím je Ukrajina vlastní vinou – co jiného byl její jazykový zákon, když značná část lidí na Ukrajině mluvila rusky, či upálení oponentů v Oděse a tak dále, na pokraji hospodářského kolapsu. Pomoc, myslím tím finanční, od nás se rozplývá bůhvíkde a režim se příliš moc neliší od režimu bývalého prezidenta Janukovyče. Že by zrovna na Ukrajině vládla demokracie, se zrovna říci nedá. V ukrajinské televizi neuvidíte ani neuslyšíte jediného oponenta současného prezidenta a vlády, dokonce nemáte pomalu ani šanci se dostat k ruskému vysílání. A to je v zemi, kde je zhruba čtvrtina etnika, hlásící se k ruské národnosti, dost podivné.
Donald Trump byl letos několikrát nařčen z toho, že je hloupý a neschopný prezident. V čem uspěl a v čem selhal, v politice vůči NATO, Rusku, Číně, KLDR či jiným entitám?
Chudák pan prezident Trump. Jestlipak mu také zdvíhají občané na náměstích červené karty? Já bych spíše řekl, že tento prezident USA je pragmatik – byznysmen a že si na počátku svého mandátu nevybral příliš dobré a oddané spolupracovníky. Samozřejmě kampaň, kterou proti němu a jeho týmu vedli demokraté, kteří místo prezidenta tentokrát nezískali, byla a je nevybíravá, místy až nechutná. Ale jiná země, jiný mrav, i když také u nás se podobní „mistři dezinformačních kampaní“ v poslední době vyskytují. Jeho problémem je, že si nechá špatně radit. Už výše jsem konstatoval, že nemluvit s Ruskem není rozumné, zvláště když většinou k tomu důvod zadávají jiní. Čína je ohromný obchodní trh, ať už pro dovoz, nebo pro vývoz, a rozházet si vztahy k ní, zvláště když jinde čeká tolik dalších trhů, kde na značkách tolik nezáleží, je hloupé. Ukázalo se, že vedoucí představitel Severní Koreje má k dispozici atomové zbraně, které jsou schopné doletět do Ameriky. S takovým se jednat musí, i když vystupuje velmi sebevědomě.
I prezident Trump cítí, že NATO se jaksi přežilo. Proto se snaží přesunout větší část břemene odpovědnosti z USA na ostatní jeho členské státy, které kromě Kanady jsou v Evropě. A Evropanům se to moc nelíbí. Zatím jsme si žili jako v bavlnce, ona to Amerika udělá za nás. Takže zatím sice jenom vykřikujeme, jak jsme silní, a ono to není moc pravda. Chce to více šikovné a rozumné diplomacie, a to vůči našim oponentům i vůči samotným Spojeným státům. A generálové to dost dobře být nemohou.
Žijí si Češi nad poměry? Doporučujete jim v nadcházejícím roce spíše šetřit, nebo odpovědně investovat? Třeba do vlastního bytu, nebo si raději hledat lepší práci? Jaký rok 2019 nás podle vás čeká?
Možná někteří. Ale většina lidí, kteří mají domov v České republice s prostředky, které mají k dispozici, vychází, ale příliš si nevyskakuje. A pak jsou tu i tací, kteří z těch, či oněch důvodů jsou chudí či upadli do dluhů, které nemohou splácet, neboť jejich plat na to nestačí. A pak jsou tu i šizuňkové, kteří žijí na úkor celé společnosti, aniž k její stabilitě přikládají ruku k dílu. A řada našich vlád, ať pravicových či levicových, hledá marně prostředek, jak jim dát znát, že to nebudeme trpět. A pak je tu velmi nerovnoměrné zastoupení profesí. Člověk se až diví, kolik máme politologů, manažerů, novinářů a celou řadu jiných, méně potřebných profesí, zatímco podnikatelé pláčou, že nemají takové lidi, kteří se pracovat rukama nestydí.
Jak se znám, já bych lidem doporučoval šetřit, a to proto, že odpovědně investovat nedovedu, jsa už dost stár. Ale v podstatě jsou to dvě činnosti, ze kterých může mít náš stát a celá naše společnost prospěch. Ti, kteří dovedou odpovědně investovat, ať investují, je to dobře. A ti, kteří umějí šetřit, ať šetří, je to taky dobře. V obou případech bohatství zůstává doma.
A jaký nás čeká rok 2019. Doufám jen, že kvůli volbám na Ukrajině nebude vyvolána válka, že se jednotlivé státy stanou silnější a zodpovědnější, že se konečně ustoupí od zbytečných sankcí a že vyčuránci a vyžírkové přijdou pěkně zkrátka. A že se naši politici stanou zodpovědnější hlavně vůči lidem, kteří je volili i nevolili, a že také jednou uslyší jejich hlas. Někteří už tak i u nás činí. A hlavně nám všem přeji zdraví, štěstí a dlouhá léta!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Václav Fiala
