Vláda se ve středu zabývala přípravou státního rozpočtu České republiky na rok 2019, který je plánován se schodkem 50 miliard korun. Se stejným schodkem počítá i střednědobý výhled na roky 2020 a 2021. Mezi hlavní priority patří zvýšení průměrného starobního důchodu, zvýšení objemu finančních prostředků na platy pedagogických pracovníků, navýšení rozpočtu pro vysoké školy, zvýšení výdajů na podporu sportu či zdravotnictví a také vyšší investice, například do dopravní infrastruktury. Jak rozpočtovou politiku vlády hodnotíte?
Víte, rozpočtová politika je přesně ta věc, která musí být vždy nahlížena z větší perspektivy. Nestačí dívat se na jeden rok – jeden schodek rozpočtu v jednom roce je únosný, i když je třeba velký. Problém nastává, pokud se těch schodků nakumuluje moc, a to třeba i malých.
No a u nás jsme bohužel spadli do toho, že sekáme schodek za schodkem, ať ekonomika roste, nebo klesá. A v tomto kontextu najednou 50miliardový schodek už vypadá jinak, než když ho hodnotíme optikou toho jednoho konkrétního roku. My zatím naštěstí nepatříme mezi země, pro které jsou veřejné finance problémem číslo jedna, ale pokud svůj přístup k veřejným financím nezměníme, dříve nebo později se mezi tyto země dostaneme.
Musíme si uvědomit, že tím vlastně v době ekonomické hojnosti vláda rok co rok podepisuje závazek žít i v příštích letech na dluh. Navíc už příští rok rozpočet pořádně potrápí horšící se výkon české ekonomiky. Sázím se proto, že schodek se ještě může přifouknout. Ostatně poslední trend v hospodaření se státním rozpočtem není pozitivní. Státní rozpočet se ke konci května dostal do schodku ve výši 23,1 miliardy korun. Loni v květnu to bylo 18,7 miliardy korun. I to naznačuje, že podmínky pro plnění naplánovaného rozpočtu se stále zhoršují.
PRAVIDELNÁ INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ
Ministryně financí Alena Schillerová přišla s nápadem ukončit dlouholetou praxi takzvaných mrtvých duší na státních úřadech. Resorty až dosud dostávaly mzdový fond na všechna místa daná tabulkou bez ohledu na skutečný počet zaměstnanců, ušetřené prostředky pak použily na zvýšení platů nebo na odměny. Jak si vysvětlit to, že s tímto logickým opatřením, které má nyní přinést úsporu ve výši 3,4 miliardy korun a redukci o 2 221 míst, nepřišel nikdo dřív, a to ani v dobách, kdy se škudlilo dokonce i na zdravotně postižených?
To je správné. Tečka. Když je nějaké místo drženo jen papírově, aby se mzdy určené na něj mohly použít jinak, je to sice podle litery zákona, ale proti duchu zákona.
Nicméně když už tu mluvíme o úspoře na mzdách ve státní sféře, musíme si taky připomenout, že za poslední vlády bylo vytvořeno 40 tisíc nových pracovních míst ve státní správě. Takže to je poněkud chaos: Nejprve se místa „vyrobí“ a pak zase za čtyři roky zruší? Ale znovu podotýkám, že rušení je správně, to spíš se ta místa předtím neměla vytvářet.
Český statistický úřad oznámil, že v dubnu sice průmyslová výroba stoupla o 5,5 procenta, ale po očištění o vliv počtu pracovních dnů meziročně mírně klesla. Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl v rozhovoru pro Hospodářské noviny mluvil o tom, že ekonomika potřebuje zchladit vyššími sazbami. Prohlásil také, že trh práce vytváří růst mezd, který předbíhá produktivitu práce, a že mzdový vlak nabírá na obrátkách a možná se jednou bude velmi těžko brzdit. Co z toho všeho řečeného plyne?
To všechno je pravda: Je pravda, že ekonomika se příliš přehřála – ostatně na to jsme na tomto místě upozorňovali už drahně měsíců. Je taky pravda, že růst mezd předbíhá tempo růstu produktivity práce. A je taky pravda, že v tento okamžik by už měly být vyšší úrokové sazby, aby se situace ještě víc nezhoršovala. Jenomže tím jsme právě u toho problému: Řekli jsme totiž, že vyšší úrokové sazby by už měly být. Jenže nejsou.
Vtip je totiž v tom, že centrální banka by měla na vývoj ekonomiky reagovat s předstihem. Ještě než dojde k přehřátí ekonomiky, už by měla zvyšovat úrokové sazby, aby k přehřátí vůbec nedošlo. A ještě než se začne ekonomika ochlazovat, už by zase měla snižovat úrokové sazby, aby se ekonomika nepropadla do recese, to je ale přesně to, co se naší centrální bance nedaří. Úrokové sazby už měly být zvýšené dávno – pokud je zvýšíme až teď, už to moc nepomůže, naopak to ještě víc zrychlí její propad, který už pomalu podle posledních údajů nastává. Takže můžeme to říct tak, že myšlenka z ČNB je správná, načasování je ale dost tristní. Vlastně si nejsem jistá, jestli jsme se už náhodou nedostali do bodu, kdy to avizované zvýšení úrokových sazeb přichází tak pozdě, že už napáchá víc škod než užitku. Každopádně tomu bodu už nejsme moc vzdáleni.
Psali jsme:
Co byste poradila lidem, kteří se chystají pořídit vlastní bydlení, budou si na něj však muset půjčit, a to v situaci, že nebudou schopni dostát zpřísněným omezením hypoték, s nímž má už příští týden přijít ČNB? Jedna splátka nově poskytnuté hypotéky nebude smět překročit čtyřicet procent čistého měsíčního příjmu a celková výše všech dluhů žadatele bude moci být nejvýš osminásobek jeho čistého ročního příjmu. Nejsou to skoro drastická omezení zájemců o hypotéku?
To je už vlastně jen hašení požáru. Ten požár nikdy neměl vzplanout. Pořád se točíme kolem toho samého: Kolem faktu, že česká ekonomika se přehřála. A přehřála se hlavně – i když nejen – kvůli intervencím. Tehdy bylo mnoho podniků, z nichž se ozývalo: „Proč na intervence brblat? Vždyť nám úžasně pomáhají, máme fixní a příjemný kurz koruny…“ A já na to odpovídala: „Intervence jsou špatně, protože teď jsou sice chvíli příjemné, ale přehřejí ekonomiku, a pak se nám to všem vymstí. Nebudou zaměstnanci, bude inflace, budou předražené nemovitosti, budou neplatiči hypoték…“ Ta prorokovaná inflace zatím ještě nepřišla, ale s tím současným mzdovým růstem je to jen otázka času, a ti neplatiči hypoték, ti také přijdou, ale tak možná za rok. A těch se právě už teď ČNB bojí, a proto sahá k těm drastickým regulacím.
Poradit lidem, kteří chtějí hypotéku, ale nedosáhnou na ni, bohužel nelze: Prostě pokud jim banka hypotéku nedá, tak jim ji nedá. Je to drsné, ale neexistuje žádný záložní plán, žádné řešení B. Bohužel důsledkem toho všeho, co jsme popsali, je prostě fakt, že nyní se dramaticky ztíží přístup k úvěrům a hlavně k hypotékám. Ale jen málokdo z těch odmítnutých klientů bank si spojí, že na počátku jeho neúspěšného žádání o úvěr vlastně do značné míry stály intervence.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Jako prevence před vysokým zadlužováním může posloužit i novela zákona o regulaci reklamy, kterou předložila KDU-ČSL. Její poslanec Marek Výborný připomněl, že v současnosti čelí v Česku 900 tisíc lidí exekuci, a vysvětlil, že nestačí pouze novelizovat systém oddlužení těch, kteří se dostali do problémů, ale je třeba pracovat také na prevenci. Může být lidovci navrhovaný zákaz reklamy na spotřebitelské úvěry v televizi, v rozhlase, v novinách a na on-line serverech cestou, jak zastavit zadlužování domácností?
Obezitu neodbouráme tím, že zakážeme jídlo. Kriminalitu neodbouráme tím, že zakážeme zbraně. Předlužení neodbouráme tím, že zakážeme spotřebitelské úvěry nebo reklamu na ně. Předlužení zcela neodbouráme nikdy, ale do určité míry ho omezíme, pokud lidi vzděláme. Namísto toho, abychom informace o spotřebitelských úvěrech zakazovali, naopak o nich musíme informovat ještě víc, aby lidé chápali, do čeho jdou, a mohli se tak kvalifikovaně rozhodovat. Správným řešením by tedy bylo třeba zavést na školách výuku finanční gramotnosti. Ne omezovat informace a reklamu, ale naopak informace šířit!
Mgr. Marek Výborný
Ministerstvo zemědělství chce poprvé podat podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže kvůli slevovým akcím v obchodních řetězcích. Impulzem je skutečnost, že v Kauflandu si mohl zákazník na každou stokorunu nákupu vzít litr mléka za jednu korunu. Tvrdí přitom, že podobnými slevovými akcemi je degradováno úsilí zemědělců, dochází k pokřivování trhu, může dojít k rozšíření fenoménu plýtvání a diskutabilní je prý také otázka dopadu na výběr DPH. Co s tím? Zakážeme slevy nebo vůbec prodej výrazně pod nákladovou cenou?
Slevami není degradováno úsilí zemědělců, ale zákazem slev je spotřebitel degradován na platiče daní! Koneckonců zemědělec dostal zaplaceno za své mléko přesně tolik, jako kdyby sleva nebyla, protože mezi ním a maloobchodním řetězcem – případně ještě mezičlánkem – je pevná smlouva. Neetické a trh křivící není pořádat různé slevové akce, nýbrž zakazovat je!
Psali jsme:
|
Kniha oceněná cenou čtenářů Magnesia litera. Vizionářský román se skrytým poselstvím z finančního světa, z něhož se již mnohé splnilo a mnohé na splnění ještě čeká.
OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE.
|
LUMPOVÉ A BERÁNCI
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
