Vaše výzva je velice naléhavá. Můžete nám přiblížit, o co přesně usilujete?
Od 1. ledna 2017 dochází ke sjednocení minimální mzdy pro osoby zdravotně postižené (OZP), a to ze současných 8 300 Kč na 11 000 Kč. To představuje výrazné zatížení pro zaměstnavatele znevýhodněných osob. Připravovaná novela zákona o zaměstnanosti má kompenzovat dopad tohoto zvýšení do ekonomiky zaměstnavatelů OZP. Bohužel, dochází ke značnému zpoždění legislativního procesu. To ohrožuje nejen původní termín, ale i nový termín 30. 3. 2017, který ještě umožňuje zaměstnavatelům zdravotně postižených získat kompenzaci za sníženou produktivitu práce OZP za 1. čtvrtletí 2017.
Co reálně hrozí, pokud nedojde k urychlenému projednání novel zákona o zaměstnanosti?
Jestliže nedojde ke zkrácení lhůt pro projednání novely, bude od 1. ledna 2017 významným způsobem ohrožena nejen ekonomická stabilita těchto zaměstnavatelů, ale také stabilita významné části pracovních míst invalidních zaměstnanců, zejména s nižším zbytkovým pracovním potenciálem, tedy nejvíce závislých na poskytované podpoře. To zcela jistě povede ke zhoršení jejich zdravotního stavu, hlavně psychiky, a následně lze očekávat navýšení finančních prostředků ve zdravotnictví a sociální sféře, zejména sociálních dávek.
Jaké konkrétní kroky chystáte pro podporu přijetí novel?
Připravili jsme petici, ve které žádáme, aby v zájmu zachování pracovních příležitostí pro OZP bylo využito mimořádných prostředků tak, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR i Senát Parlamentu ČR dokončily legislativní proces připravovaných změn do 31. 3. 2017. Žádáme, aby k legislativním změnám byl využit zejména tisk 911 jako legislativní nosič, který má při využití mimořádných opatření jedinou šanci dosáhnout schválení potřebných změn do 31. 3. 2017. Rovněž je nezbytné schválení daných novel v nejkratší možné lhůtě s účinností v průběhu prvního pololetí 2017.
Čím dalším se v současné době Vaše konfederace zabývá?
V současné době vznášíme připomínky k Akčnímu plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti pro rok 2017. Dle našich očekávání je v dokumentu upozorněno na skutečnost, že v průběhu letošního roku se začaly projevovat některé systémové limity dosavadních nástrojů hospodářské politiky, které v konečném důsledku mohou vést k poklesu investiční atraktivity pro zahraniční firmy a investory, k technologickému zaostávání či ztrátě pracovních míst. Co nás nemile překvapilo je absence specifikace příčin tohoto stavu. Navrhujeme tedy, aby byla provedena podrobná analýza důvodů vzniku a projevů limitů. Také postrádáme uvedení priorit vlády v rámci akčního plánu, a to v dlouhodobém měřítku. Co se týče pouhého konstatování slabých míst bez uvedení jejich příčin, panuje obdobná situace i ve stavebnictví.
Zmínil jste stavebnictví. Z médií se můžeme dočíst, že právě tento obor se dlouhodobě potýká s problémy. Souhlasíte s tím?
Jednoznačně ano. Situace ve stavebnictví je jedním z nejvýraznějších problémů, které se negativně projevily na hospodářských výsledcích ČR i v letošním roce. Procesy investorské přípravy velkých staveb (dopravní a energetická infrastruktura, bytové komplexy, průmyslové stavby, logistické areály atd.) jsou ovlivněny velmi komplikovanou stavební legislativou, která zdražuje a prodlužuje přípravu a realizaci staveb. Tím jsou jednak ohroženy termíny dokončení základní silniční sítě a zároveň i čerpání finančních prostředků EU v rámci II. programovacího období. Bohužel, ani předložená novela stavebního zákona nepovede ke zjednodušení a zkrácení povolovacích procesů velkých staveb.
Jaké řešení by podle Vás bylo účinné?
Za nepříznivým stavem tohoto oboru stojí příliš pomalá výstavba dopravní infrastruktury. Proto navrhujeme průběžně vyhodnocovat investorské přípravy a výstavby prioritních úseků dálnic, které jsou součástí transevropské dopravní sítě. Prosadili jsme na jednání s premiérem také pravidelné vyhodnocování materiálu zpracovaného Ministerstvem dopravy s názvem „Přehled přípravy staveb s plánovaným zahájením 2016-2018 a stavebními náklady nad 300 mil. Kč“.
Jedním z mnoha cílů Akčního plánu je dosažení efektivity čerpání peněz z evropských a národních zdrojů. Považujete navržená opatření za dostačující?
Při jednáních s představiteli zaměstnavatelských svazů, které reprezentujeme, jsme se shodli na názoru, že je vyloženě nezbytné zkrátit samotný proces hodnocení projektových žádostí nejen pro požadované zvýšení efektivity využití investičních prostředků z EU, ale i pro účinné využívání poměru externích a interních kapacit při hodnocení.
Dále navrhujeme, v případě nečerpání peněz u některých programů, umožnit rychlé realokace prostředků mezi jednotlivými programy tak, jak bylo letos operativně provedeno mezi programy Doprava a Životní prostředí. Realokace peněžních prostředků by měla primárně směřovat do Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Na základě operativních realokací vyhlásit další výzvu v rámci programu Technologie (OP PIK), a to i pro střední podnikatele. Požadujeme dodržování zveřejněných termínů pro vyhlašování výzev, stejně tak i dvouměsíční lhůty mezi vyhlášením dané výzvy a všech souvisejících nezbytných informací a počátkem příjmu žádosti tak, aby měli všichni žadatelé dostatek času na přípravu kvalitního projektu. Systém kontrol by měl být zjednodušen tím, že projekty budou kontrolovány jen řídícími orgány, a nikoliv finančními úřady. V neposlední řadě doporučujeme zrevidovat náplň pracovních týmů a skupin a výrazně omezit jejich počet tak, aby nedocházelo k obsahovým překryvům. V souvislosti s výše uvedenými požadavky považujeme za přínosné navýšit kapitál Českomoravské záruční a rozvojové banky o částku představující 2 mld. Kč a zajistit, aby tato působila pro ministerstva jako „národní banka“, místo spolupráce s bankami zahraničních vlastníků.
Malé a střední podniky bývají v mnoha případech neprávem opomíjeny. Jak podle Vás Akční plán podporuje rozvoj těchto firem?
S počtem více než jednoho milionu tvoří malé a střední podniky (MSP) podstatnou součást národního hospodářství. Nejen z tohoto důvodu si zasluhují naši pozornost. Po důkladném seznámení se předloženými návrhy jsme došli k závěru, že i zde je zapotřebí několik úprav. Jsme jednoznačně pro přímou podporu těchto firem, a to zvýhodněným státem podporovaným bankovním úvěrováním prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky. Na modernizaci výroby MSP by se mohly vztahovat také dotační programy Státního fondu. Za účelné považujeme zavedení opatření na podporu vlastních produktů podniků, jejichž zavedení do výroby bude postupně eliminovat výrobní závislost na zahraničních firmách. Pro ně dodávané subdodavatelské práce ve mzdě je zničující. A na posilování spolupráce škol a firem je potřeba nahlížet optikou potřeb a stávajících možností firem, nikoli implementaci výsledků výzkumu a vývoje do praxe a zainteresovat školy na spolupráci s firmami.
Prozradíte nám Vaše připomínky k návrhům na zefektivnění výkonu státní správy?
V prvé řadě je nutno zajistit stabilitu právního prostředí a důsledným uplatňováním systému RIA snížit administrativní zatížení MSP. Vítáme probíhající práce na novém zákonu o daních z příjmu s cílem jeho zjednodušení. Naopak v rámci jednotného informačního systému pro podnikatele (www.businessinfo.cz) postrádáme spolupráci rezortů na aktualizaci informací z jednotlivých oblastí.
Jak je podle Vás naplňován cíl zefektivnění výdajů veřejné správy?
V minulém programovacím období 2007-2013 bylo využíváno externích služeb pro hodnocení projektů, jejichž časové vyhodnocení si vyžádalo 3 až 4 měsíce. V programovacím období 2014-2020 je využíváno externích hodnotitelů v mnohem menším rozsahu, ale doba hodnocení je o mnoho delší. Např. u III. výzvy programu Technologie běží od ledna letošního roku až dosud, tedy již 11 měsíců. Tímto modelem hodnocení skutečně nelze mluvit o zefektivnění výdajů veřejné správy.
Jaké další připomínky máte k Akčnímu plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti pro rok 2017?
Zcela postrádáme jakoukoliv zmínku o Státní energetické koncepci a Státní surovinové politice z hlediska energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti domácích podnikatelů, přičemž Státní surovinovou politiku by měla v roce 2017 vláda schvalovat. Při hodnocení potenciálních dopadů „brexitu“ na zahraničních obchod v ČR a EU bychom uvítali také průběžné přijímání opatření ke snížení negativních dopadů na naše hospodářství.
O Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky (KZPS ČR)
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky (KZPS ČR) je nezávislým zájmovým sdružením, který reprezentuje osm dominantních zaměstnavatelských svazů z širokého spektra různých oborů podnikání. V současné době zastupuje přes 22 000 členských subjektů, které zaměstnávají více než 1.300.000 pracovníků. Jako jeden ze sociálních partnerů zastupuje stranu podnikatelů v rámci tripartitních jednání s vládou a zaměstnavateli v Radě hospodářské a sociální dohody ČR. Posláním KZPS ČR je definovat společné podnikatelské a zaměstnavatelské zájmy svých členů a následně je prosazovat v součinnosti s příslušnými státními orgány, ostatními zaměstnavatelskými organizacemi a odbory a zejména v různých formách konzultací s představiteli vlády.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: red
