Filipe, Ursulu von der Leyenovou v hlasování o vyslovení nedůvěry aktivně podpořilo jen 360 europoslanců čili polovina. Ne že by zbytek hlasoval pro její odvolání, ale na akt hlasování nedorazili mnozí lidovci, socialisté, Zelení i liberálové. Jaký výsledek si z toho má český občan vzít?
Výsledek hlasování naznačuje, že podpora pro paní von der Leyenovou není tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát. Absence mnoha poslanců z tradičních frakcí ukazuje na možné pochybnosti o směru evropské politiky. Pro českého občana to může znamenat, že iniciativy jako ty z Patriots for Europe mají potenciál ovlivnit debatu a prosazovat větší respekt k suverenitě národních států. To by mohlo vést k vyváženější spolupráci v EU, zaměřené na ekonomickou stabilitu a ochranu zájmů nejen Česka, bez zbytečných mezinárodních zásahů.
Alexandr Vondra (ODS) před hlasováním láteřil, že hlasování, které iniciovali vaši Patrioti, je prázdné gesto a „vtáhne do hry Zelené“, jejichž pozice v Evropském parlamentu slábla. Stalo se tak nakonec?
Obavy Alexandra Vondry ohledně možného posílení Zelených byly legitimní, ale realita ukázala něco jiného: Zelení se do hry nevrátili silněji, naopak, jejich pozice zůstává oslabená, což je dobrá zpráva pro ty z nás, kteří vidíme Green Deal jako hrozbu pro průmysl a ekonomiku. Naše iniciativa v Patriots for Europe nebyla prázdným gestem, ale strategickým krokem k diskusi o skutečných prioritách, jako je ochrana automobilového průmyslu, který je klíčový pro Českou republiku. Tento přístup umožňuje soustředit se na priority, které podporují suverenitu států, a ekonomickou konkurenceschopnost místo centralizovaných opatření, která mohou ohrozit průmysl.
Začala válka o rozpočet EU pro další víceleté období. Podle toho, jak se to vyvíjí: Jaký bude poměr peněz, které do Bruselu odešleme, a peněz, které dostaneme?
Jednání o rozpočtu EU na 2028–2034 budou náročná a protáhlá, minimálně na dva roky, s rostoucí kritikou z mnoha stran. Návrh Komise pod vedením paní von der Leyenové předpokládá celkový objem 1,816 bilionu eur (prezentováno jako dva biliony včetně faktorů jako splácení dluhů z pandemie), což je navýšení na 1,26 % GNI EU. Historicky Česká republika dostala více, než přispěla, ale s novými prioritami – jako navýšení na obranu (131 miliard eur, pětinásobek), migraci (trojnásobek) a Ukrajinu (100 miliard eur) – se poměr může změnit v neprospěch tradičních příjemců jako my. Očekávám tvrdá vyjednávání, kde bychom měli usilovat o snížení celkového objemu, zaměření na efektivitu a ochranu hranic před imigrací, aby naše příspěvky vracely skutečné investice do infrastruktury a průmyslu, nikoli do ideologických projektů bez kontroly.
Podniky působící v EU, které mají obrat nad 100 milionů eur, by měly platit speciální daň, půjde rovnou Bruselu. Stejně tak spotřební daň z tabáku. Je reálné, že toto projde?
Tyto návrhy na nové daně – jako CORE pro firmy s obratem nad 100 milionů eur (lump-sum od 100 000 do 750 000 eur) a část spotřební daně z tabáku, plus na elektronický odpad – jsou součástí snahy posílit rozpočet EU a splácet dluhy s očekávanými výnosy kolem 58,5 miliardy eur ročně. Reálnost jejich schválení je nízká kvůli odporu členských států včetně Německa, které návrh označilo za „nerozumný“, a dalších kritiků z EPP, socialistů i liberálů. Vidím v nich kromě amorálnosti riziko další federalizace a omezování suverenity; proto bychom měli prosazovat, aby daně zůstaly v rukou národních států a aby podporovaly místní ekonomiku místo centralizace. To by zajistilo udržitelnější řešení bez zbytečného zatížení firem.
Prosakuje, že Leyenová hasí požár tím, že slibuje peníze na sociální výdaje a platby pro chudší regiony, o čemž by rozhodovaly národní státy. Dost na hůl plánuje vzít zemědělce, kterým hrozí velký pokles plateb. Jak se na tyto věci díváte?
Sliby paní von der Leyenové na posílení sociálních a regionálních fondů (865 miliard eur sloučených s CAP) s rozhodováním na národní úrovni mohou vypadat jako ústupek, ale skrývají rizika centralizace a posílení mechanismu rule of law pro blokování plateb, jak jsme viděli u Maďarska či Polska. Snížení pro zemědělce (CAP kolem 300 miliard eur na přímé platby, což je 20–30% škrt v reálných termínech) je nepřijatelné – farmářské organizace jako Copa-Cogeca to označily za „černou středu“ a „válku proti zemědělcům“. Vidím řešení v chytrém vyjednávání – posílit audit transparentnosti výdajů, přesunout finance směrem k inovacím v zemědělství, které snižují závislost na EU dotacích, a využít rostoucí vliv konzervativních frakcí v EP k blokování neefektivních škrtů – to by mohlo vést k rozpočtu, který nejen chrání venkov, ale i stimuluje konkurenceschopnost Evropy v globálním kontextu.
Pokud jde o povolenky ETS 2, Ministerstvo životního prostředí a zelení aktivisté (pokud to není totéž) tvrdí, že se jimi prodraží život jen o „stokoruny“. Posledně jste nám řekl, že cena povolenky jde k 200 eurům. Jak odpovědět na zmíněné „chlácholení“?
S respektem k názorům ministerstva a aktivistů realita ETS 2 ukazuje na vyšší rizika: ceny emisních povolenek mohou dosáhnout až 149 eur na tunu do roku 2030, což by zdražilo topení a dopravu výrazně víc než jen o „stokoruny“. Česko vede úsilí o změny, aby se zabránilo prudkému růstu cen, což je správný krok. Nicméně na „chlácholení“ bych odpověděl konstruktivně: pojďme se zaměřit na data a chránit občany před zbytečným zatížením. Alternativou je podpora inovací, které respektují ekonomickou realitu a průmysl, což přinese pozitivní změny pro Českou republiku. Emisní povolenky jsou zločin a další nenápadné a velmi brutální zdanění života nás všech, částka je relativní a jakákoli daň tohoto druhu je zcela odsouzeníhodná a bizarní.
Vy jste byl na „krizovém sjezdu“ Motoristů sobě, kde předseda Petr Macinka řekl, že „za své kauzy si každý může sám“. Média přinesla informaci, že v diskusi bylo vůči vám nějak dusno. Jaká je tedy „vaše verze příběhu“?
Sjezd Motoristů sobě byl důležitou příležitostí pro otevřenou debatu o výzvách, kterým strana čelí, a oceňuji přístup předsedy Macinky, který zdůraznil osobní odpovědnost. Kritika za mé chování v případu rychlé jízdy byla oprávněná a já jsem se za to omluvil členům, což pomohlo k upřímné diskusi. Žádné skutečné dusno – šlo o konstruktivní výměnu názorů mezi delegáty, kteří nakonec vyjádřili plnou podporu mé kandidatuře do Poslanecké sněmovny. To ukazuje sílu týmu: společně se zaměřujeme na růst a priority jako ochrana suverenity a průmyslu.
Tento kongres bych já osobně krizovým nenazval, Motoristé jej svolali na mou žádost, mým cílem bylo členům poděkovat za skvělou práci, vytvořit určitou společnou strategii a společnou formu komunikace programu a poprosit je o další tvrdou práci do voleb. Já rozhodně nevnímám ani sebe, ani Motoristy v krizi, ale myslím, že sebereflexe, vzájemná úcta a strategie jsou opravdu potřeba, a setkávat se nejen s voliči, ale i s těmi, kteří se na komunikaci s nimi podílejí na pravidelné bázi, považuji za zásadní.
Na věc, kterou proti vám vznesla Apolena Rychlíková, jste už reagoval. Nicméně jaký vývoj čekáte a co dále podniknete?
K těmto obviněním jsem se již jasně vyjádřil – odmítám je a nebudu je dále komentovat. Důvěřuji, že policie, které poskytuji maximální součinnost, provede nestranné vyšetřování a že celá záležitost bude vyřešena v souladu se zákonem a se skutečnými fakty.
Vnímám, že se mohou objevovat i další útoky nebo snahy poškozovat mé jméno prostřednictvím vybraných novinářů. Chápu, že v politice podobné situace nastávají, a proto se tím nenechávám vyvést z míry. Jsem přesvědčen, že veřejnost dokáže rozlišit mezi účelovými kampaněmi a realitou.
Proto bych se rád nadále soustředil na podstatné věci – na politickou práci a na témata, která mají skutečný dopad na život občanů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Jak hodnotíte rozhovor?
autor: Jaroslav Polanský
