Je podle vás správné, že Univerzita Karlova podala k pražskému městskému soudu dvě správní žaloby kvůli rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana nejmenovat fyzika Ivana Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta profesory? Podle rektora Tomáše Zimy si škola za provedeným řízením stojí, jmenování obou podle něj „výrazně doporučily“ vědecké rady při tajném hlasování.

Ano, je to správné, protože prezidentovy důvody k nejmenování mi přijdou slabé. Jako důvod nejmenování Jiřího Fajta profesorem prezident uvedl, že jmenovaný nesplnil podmínku souhrnné pětileté pedagogické činnosti na vysoké škole a že jeho publikační aktivity nejsou na úrovni, kterou vysoká škola vyžaduje. Tímto rozhodnutím prezident zcela jistě překročil svoji pravomoc, protože posuzování otázek pedagogické a publikační činnosti je v působnosti vysoké školy, respektive ministra školství. Důvody pro nejmenování Ivana Ošťádala profesorem podle prezidenta spočívají v tom, že Univerzita Karlova nezohlednila jeho styky s StB, které jsou v rozporu s etickým kodexem univerzity. K otázce spolupráce s komunistickou tajnou policií přistupuje prezident Zeman značně selektivně. U některých osob není spolupráce s StB překážkou, aby je vyznamenal a ocenil jejich údajné vynikající občanské zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti a výsledky práce, jako např. Jitku Frantovou Pelikánovou, Jaromíra Nohavicu nebo profesora Zdeňka Zbořila. U docenta Ošťádala je to na překážku jmenování profesorem. Kromě toho, že je prezident ústavním činitelem, je také svého druhu správním orgánem, který musí jednat podle určitých zásad. Jednou s těchto zásad je princip legitimního očekávání, který spočívá v tom, že při rozhodování skutkově podobných případů nesmí vznikat nedůvodné rozdíly. Prezidentův postup nemá s principem legitimního očekávání nic společného.