Aktuální čísla o nezaměstnanosti v Česku ukazují, že na jedno volné pracovní místo v dubnu připadalo 0,91 uchazeče. Jedná se prý o evropský unikát na pracovním trhu v tržní ekonomice. Jak byste tuto situaci okomentovala?

Unikát to je, bohužel, ale nezdravý unikát. Já bych to přirovnala třeba k alkoholovému rauši: Když se někdo opije, v danou chvíli mu je skvěle. Chválí si, jaké má jeho život grády. A pak přijde kocovina. A dotyčný lamentuje, že už nikdy si těch dvacet panáků nedá.

Aktuálně jsme ve stádiu, kdy flám už skončil, další panáci nepřicházejí, ale vystřízlivění ještě taky docela nenastalo. Ještě pořád tedy trvá poměrně příjemný pocit z toho, jaký je stav na trhu práce: V podstatě každý, kdo skutečně chce pracovat, pracovat může. A současně s tím zaměstnavatelé přidávají zaměstnancům na všech frontách – zejména v maloobchodu. Současně s tím už ale statistiky ukazují, že tempo růstu české ekonomiky zpomaluje. Naposledy to předvedla čísla z maloobchodu, průmyslu i stavebnictví.