Rada Evropy minulý pátek schválila rezoluci „Dopad evropské populační dynamiky na migrační politiku“. Rada Evropy je sice nezávislá na Evropské unii, ale má tak velký vliv, že přijaté rezoluce jsou většinou v Bruselu „přetaveny“ ve směrnice a nařízení členským státům. Ve zprávě se uvádí, že je „nutné rozvíjet politiku k řešení současného poklesu porodnosti, známého pod pojmem ‚evropská demografická zima‘, a omezit negativní dopady stárnutí populace“. Co si myslet o takovém doporučení a zachrání migrační vlna v tomto směru Evropu?
Zachránil Římskou říši příchod barbarů? Ne, zřídili si svoje vlastní království. Ani je nenapadlo, aby dřeli na římskou smetánku a odváděli jí daně. Proč by také měli.
Podle mého názoru tímto dokumentem prokázala Rada Evropy svůj mimoběžný vztah k realitě. Ale docela by mě zajímalo, jak ta „přetavená směrnice“ bude vypadat. Nebo jak si představují, že by ji akceptovaly Maďarsko či Polsko.
Věříte Andreji Babišovi jeho obdiv k dalajlámovi?Anketa
V dokumentu Rady Evropy se například navrhuje „zvýšit informovanost veřejnosti o ekonomických výhodách legální migrace a její kulturní rozmanitosti pro společnost“. Vy se na problematiku migrace dlouhodobě zaměřujete, a to nejen na vašem vlastním blogu Kechlibar.net. Jaké výhody té masivní migrace započaté v minulém roce byste našel?
Jediná výhoda, kterou v ní vidím, je, že se někteří naši západní sousedé vyléčili z naivity, ačkoliv za vysokou cenu. Hospodářský dopad loňské migrační krize je otřesný. Nedávno jsem publikoval článek o tom, jak má rakouský stát finanční potíže s tím, uživit loňské a dřívější žadatele o azyl. Ani ve Švédsku a Německu se nedařilo je zaměstnat, práci si našel zanedbatelný zlomek z nich. Ostatní zatěžují sociální systém.
V podstatě se stalo to, že evropské sociální systémy, které už teď mají problém uživit důchodce a nezaměstnané, dostaly další ránu, protože musejí živit statisíce až miliony nekvalifikovaných imigrantů. Toto je číselně neudržitelné, a co je neudržitelné, to jednou skončí. Můžeme si jen představovat, co se stane v ten den, kdy našim novým Evropanům nedojdou dávky na konto, protože na ně nebude dost peněz.
Členské státy mají podle tohoto přijatého dokumentu vyvíjet do budoucna migrační politiku, která je žádoucí, včetně bezpečné přepravy osob. Měly by na tuto výzvu země slyšet a nedá se říci, že toto doporučení nyní už plní Itálie pomalu za všechny evropské země?
Evropský soud pro lidská práva rozhodl v roce 2012, že Itálie nesmí vracet migranty do Libye, protože by to bylo porušením jejich lidských práv. Od té doby Italové vozí ty lidi do Evropy. Jelikož italský sociální systém není moc štědrý, dobře vědí, že se dovezení migranti budou snažit dostat na sever, do zemí zaslíbených, kde toho dostanou víc.
Naší vládě bych doporučil, aby tuto výzvu vzala jako krystalický nesmysl. Není v našem zájmu dovážet si Afriku do České republiky.
V této rezoluci se objevují i výzvy k tomu, aby členské země zajistily, že migrující pracovníci budou mít mzdy a pracovní podmínky ekvivalentní tuzemským pracovníkům, že usnadní uznávání vzdělávacích diplomů a odborných dovedností přistěhovalců. Nekouká z toho zvýhodňování migrantů na úkor domácího obyvatelstva a je reálné, že by si to nechalo líbit i vzhledem k situaci na trhu práce?
Samozřejmě že je to diskriminace domácího obyvatelstva. Podívejte se jen na ty diplomy. V rozvojovém světě je jen málo dobrých vysokých škol. Studovat se odtamtud vždy chodilo do Evropy či Ameriky. Místní africké či arabské školy nejsou ani v první tisícovce univerzit světa, nemají vědecké výsledky, nemají kvalitní personál, úroveň výuky je velmi špatná. Pak samozřejmě ty diplomy nesnesou z hlediska kvality srovnání s evropskými.
Pracovníci Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem studovali úroveň vzdělání syrských přistěhovalců a zjistili, že v průměru pokulhávají asi pět let za německými žáky a studenty, tj. syrský maturant je na tom z hlediska znalostí zhruba stejně jako žák sedmé třídy v Německu. A to jsou na tom Syřané ještě relativně dobře. Afričané či Afghánci jsou na tom s úrovní vzdělání ještě daleko hůře, je mezi nimi mnoho negramotných.
Psali jsme:
Podle tohoto dokumentu se má také podpořit úspěšná integrace přistěhovalců a jejich rodin prostřednictvím revize integrační politiky, aby se zajistilo, že přistěhovalci nejsou odděleni v hostitelské společnosti a že se podílejí na společenském a kulturním životě místních komunit. Našel byste v Evropě místa, kde se integrace přistěhovalců povedla, a proč tam ano a na většině míst Evropy ne? V čem se nejvíce chybuje při snaze imigranty integrovat?
A chtějí se vůbec integrovat? Jak to že o některých komunitách ani neslyšíte a jiné permanentně zajišťují práci pro policii a soudy? Jak to že Indy z druhé generace potkáváte na univerzitách, kdežto Somálce spíš v pouličním gangu?
Největší chyba v integraci imigrantů je to, že evropská liberální inteligence odmítá „diskriminovat“. Pak si zde kolektivně hrajeme na to, že Ukrajinci a Arabové jsou vlastně totéž. Nejsou, protože kultura, kterou si s sebou nesou, je jiná.
Celá tato rezoluce Rady Evropy působí dojmem, že pro přistěhovalce se má udělat první poslední a na místní se kašle. Nebo jak jinak si vysvětlit, že mladým rodinám – pro příklad můžeme zůstat v České republice – se zdaleka nepomáhá tak, jak by bylo zapotřebí?
Podle mých zkušeností s multikulturními aktivisty – oni mají šílenou představu, že Evropané nesou jakousi dědičnou vinu za kolonialismus, války a vůbec všechno špatné na světě. Mají zkonstruován něco jako žebříček ublíženosti, na jehož vrchu stojí exotičtí cizinci, kteří jsou z titulu svého původu dobří a šlechetní, a úplně dole je domácí obyvatelstvo, zvláště nepatří-li k nějaké preferované menšině. Používají klidně termíny jako „bílé privilegium“, aniž se nad sebou zamýšlejí.
Bohužel tenhle druh šílenství je na Západě dost zakořeněn, zejména ve státech, které mají komplexy méněcennosti z vlastní násilné historie, jako Velká Británie či Německo, a od nich se šíří směrem k nám. Právě před pár hodinami jsem četl příspěvek na facebookové stránce jednoho mladého redaktora Deníku Referendum, a on se tam vysmíval Izraelci Danu Schueftanovi, že je „starší bílý muž“. Jako by to byl důvod nebrat Schueftana vážně. Smutné je, že ten Dan Schueftan je intelektuálně o dvě třídy výše než onen novinář – aktivista.
Protipólem tohoto dokumentu jsou výzvy, abychom už konečně efektivně chránili vnější evropskou hranici, abychom našli způsob, jak zastavit migrační vlnu, abychom měli dobrou prorodinnou politiku pro našince. Které straně dáváte větší šanci na úspěch, že svůj postoj prosadí, a rozhodujícím způsobem tak ovlivní budoucnost Evropy?
Bohužel nevím. Racionální by bylo hranici chránit, ale současnost nahrává těm, kteří nechtějí dělat nic. Nedělat nic je totiž vždycky snazší.
Spíše mám dojem, že ta naše budoucnost bude zahrnovat těžké etnické a náboženské konflikty, jaké proběhly v bývalé Jugoslávii, Libanonu, Iráku a podobně. Některé země už jsou skoro tam. Podívejte se na Francii. Ta začala s tímto experimentem nejdříve, už v šedesátých letech, a pokročila tedy v tom vývoji nejdál. Tam, kde je Francie teď, bude Německo za deset let. A kde tou dobou bude Francie, škoda slov.
Vezmeme si z toho ponaučení? Nevím. Když vidím, jak lidé hlasovali ve volbách, mám pocit, že ani u nás to nedopadne dobře. Hranice s Rakouskem a Německem je propustná. Jediné, co nás zatím chrání, je, že náš sociální systém není vůči migrantům moc štědrý.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
