Jak hodnotíte americké vojenské a politické intervence na Blízkém východě po 11. září 2001? Jsou na tom dotčené země Blízkého východu nyní lépe? Jsou tyto země více prosperující, stabilnější, je tam více bezpečno a podařilo se omezit islamismus a terorismus?
Vím, kam míříte, ale je třeba objektivně říci, že samotné americké vojenské intervence měly pouze částečný vliv na současnou situaci na Blízkém východě. Americko-evropské intervence pomohly svržení dvou diktátorských režimů, ale bohužel nedokázaly přinést do Iráku a Afghánistánu očekávanou stabilitu a už vůbec ne demokracii. Jak už kdosi říkal, Američané dokázali vyhrát válku, ale nedokázali vyhrát mír. Zároveň musíme vzít v úvahu i vnitřní faktory jednotlivých blízkovýchodních zemí. Například tzv. arabské jaro – které ovlivnilo Blízký východ možná i více než obě zmíněné vojenské intervence – nedokázal nejen na Západě předpovědět prakticky nikdo.
Co si myslíte o takzvaných konspiračních teoriích o 11. září? Věříte oficiální verzi americké administrativy? I oficiálně se například mluví o vlivu osob blízkých saúdské královské rodině... Ale verzí je více. Jak to podle vás bylo?
Nemám důvod věřit jakýmkoli konspiračním teoriím. Pokud by vše bylo tak, jak tvrdí příznivci spikleneckých teorií, utajit přípravu akce takového rozsahu, jako jsou teroristické útoky 11. září, považuji za prakticky nemožné, a vše by se muselo dříve či později provalit.
Co byste vzkázal Georgi Bushovi a takzvaným neokonzervativcům? Co měl americký prezident po 11. září dělat? Do jaké míry Bush věci aktivně ovlivňoval a do jaké míry byl jen loutkou nějakých skupin?
Po bitvě je každý generálem a chápu, že jakékoli rozhodnutí po události jako je 11. září musí být pro každého amerického prezidenta, který je zároveň vrchní velitel ozbrojených sil, nesmírně těžké. Americký prezident je stále považovaný za nejmocnějšího člověka světa a takové postavení s sebou nese i obrovskou tíhu odpovědnosti. Američané žádali potrestání těch, kdo tento čin způsobili. Jak už jsem říkal v předchozí odpovědi, nejsem příznivcem konspiračních teorií a nemyslím si, že by byl v americké politice v pozadí jeden člověk či skupina lidí, která tajně tahá za nitky.
Pokud bylo 11. září způsobeno lidmi napojenými na Tálibán, intervence v Afghánistánu by mohla mít ospravedlnění. Ale co intervence v Iráku, kde byl Husajn, sekulární diktátor, jehož vazby na 11. září se neprokázaly?
Režimy v Afghánistánu i Iráku byly diktátorské a určitě i v mnoha ohledech rizikové. Nezapomeňme na to, že Husajn i Tálibán nechali zavraždit několik desítek tisíc lidí, probíhal tu výcvik teroristů a opakovaně oba režimy Západu vyhrožovaly teroristickými útoky. Nicméně osobně se domnívám, že obě vojenské akce by pro nás měly být do budoucna velkým poučením. Vždy bychom měli dvakrát měřit, než se rozhodneme jednou řezat. Dřív než pošleme někam naše tanky a letadla, měli bychom skutečně dobře zvážit, zda tím opravdu pomůžeme či zda naopak nehrozí riziko dalšího zhoršení situace. Když se svrhne režim, musí jeho vládu někdo velmi schopný nahradit, nebo vznikne chaos.
Za Obamy přišlo zmíněné tzv. arabské jaro. Pád Kaddáfího, občanská válka v Sýrii, Muslimské bratrstvo u moci v Egyptě, i když dočasně. Jak to arabské jaro hodnotíte?
Od tzv. arabského jara se očekávalo příliš mnoho, a to především u obyvatel v samotných arabských státech, kde proběhlo. Bohužel výsledkem jsou Sýrie, Libye a zčásti i Jemen, kde už několik let probíhá nesmírně tvrdá občanská válka. V Egyptě se naštěstí nakonec jen dočasně ujali vlády islamisté a jedině Tunisko alespoň prozatím směřuje k určité formě demokracie tak, jak ji známe v Evropě. Myslím, že arabské země nebyly na takový vývoj připraveny. Potvrdily se tak skeptické hlasy o tom, že revoluce v několika arabských zemích svobodu a demokracii nikdy nepřinesou. Bohužel.
Psali jsme:
_635936241069370024.jpg&id=111285)
V případě amerických intervencí a arabského jara se hovořilo o šíření demokracie... A američtí spojenci Saúdská Arábie, Katar, Kuvajt, Emiráty, Turecko – jsou demokratičtí?
Ano, to je pravda, že se v souvislosti s americkými intervencemi a arabským jarem hovořilo o šíření demokracie jako odpověď na hlasy kritiků. Nicméně je otázka, jak by to prezidenti Francie, USA a premiér Velké Británie chtěli jinak doma zdůvodnit. Osobně to braní si slova „demokracie“ do úst nemám moc rád.
Projekt pro nové americké století – což je think-tank amerických neokonzervativců se sídlem ve Washingtonu, který byl založen na jaře roku 1997 jako vzdělávací nezisková organizace Williamem Kristolem a Robertem Kaganem – říká, že „americká vůdčí úloha je dobrá pro Ameriku a dobrá pro svět“. Dánský expremiér, bývalý generální tajemník NATO z let 2009–2014 Anders Fogh Rasmussen, ve svém videu na Facebooku řekl, že svět potřebuje četníka a tímto četníkem by měly být USA. Co si o tom myslíte?
Osobně si nemyslím, že jeden stát by měl být tím, kdo bude dělat světového „četníka“. Každý demokratický stát by měl přispívat ke stabilitě světa maximálně možným způsobem včetně nás a neměli bychom všichni spoléhat pouze na USA. Války nejsou a nebyly nikdy řešením. Trochu se ale u nás zapomíná na to, že žijeme v demokracii a míru v naší zemi více než 70 let. A to i díky našim vojákům, kteří umírají v různých misích.
Jaký přístup by podle vás měla americká administrativa zaujmout k dění na Blízkém východě?
V současné době považuji za naprosto nezbytné jednak spolupracovat s dalšími státy na porážce tzv. Islámského státu a také podporovat udržení co nejvyšší míry stability v tomto regionu. Ať se nám to líbí nebo ne, nezbytná je i spolupráce s Ruskem, Tureckem a místními vládami a kmeny, které jsou zapojené do boje proti IS. Američané by také měli už nahlas říci, že po porážce Islámského státu budeme muset hovořit o vzniku „Kurdistánu“ nebo vytvoření velké kurdské autonomie.
Z hlediska stability Blízkého východu, bylo by lepší, kdyby vyhrál Trump, nebo Clintonová?
Hillary Clintonová by nejspíše byla lepší jako mnohem předvídatelnější člověk. U Donalda Trumpa je velkou neznámou, jak by se skutečně choval jako americký prezident, natož v tak citlivé otázce, jako je stabilita na Blízkém východě. Občas mám pocit, že rychleji mluví než myslí, a to může být v pozici prezidenta velmi nebezpečné.
Jak hodnotíte současnou úlohu Ruska na Blízkém východě?
Opakovaně jsem říkal, že na Blízkém východě je spolupráce s Ruskem velmi důležitá a to především v Sýrii. Nejen v Sýrii mají Rusové velmi dobrou síť tajných služeb. Rusko je také jedním z významných hráčů v této oblasti a mělo by se více zaměřit na boj s Islámským státem, aby došlo k jeho definitivní porážce.
Tomáš Zdechovský
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
