Ve své knize Jeden rok konzervativní publicistiky píšete o neomarxismu v Německu. Můžete uvést nějaké nejkřiklavější příklady aplikace této ideologie v praxi?
Například feminismus v Německu dospěl do podoby, kdy bez velkého přehánění lze říci, že po celém Německu existuje hustá síť jakési feministické policie, která dozírá na provoz univerzit, ministerstev, úřadů, institucí i velkých firem. Mají tam systém takzvaných beauftragte, pověřenců, což jsou většinou ženy, ale někdy i muži. A na to mají spolkové i zemské zákony, podle kterých těchto pověřenci mají obrovské pravomoci, co se týče prosazování úplné parity mezi muži a ženami ve všech ohledech. Feminismus je naprosto integrální součástí politického veřejného života.
Vede to k tomu, že řada mužů je doslova zastrašená. Nevinný vtípek o ženách vás dnes může stát kariéru. To se již vícekrát stalo. Mnohé ženy toho zneužívají. Jsou častá obvinění ze sexuálního obtěžování. A to dokonce i uvnitř politických stran, kdy to vede často ke kuriózním a trapným situacím a sporům. Jsou tam kvóty na místa žen na kandidátkách, a to nejen u Zelených. Feminismus v této podobě je nepochybně důsledkem neomarxismu z konce šedesátých let. A pak existuje zrůdná odnož, takzvaný genderismus, který směřuje k popírání biologických rozdílů mezi pohlavími a pohlavími.
Postoupí prof. Jiří Drahoš do 2. kola volby prezidenta?Anketa
Další věcí je sexualizace. Sexuální svoboda byla jedním z hesel studentských vůdců z roku 1968. V některých německých zemích, například v Hesensku, se proti vůli rodičů do učebních osnov zavádí ofenzivní sexuální výchova, která není tím, že by děti byly seznámeny s biologickými záležitostmi a základně poučeny, ale tato sexuální výchova v německém podání směřuje k tomu, aby děti v rané pubertě přijímaly homosexualitu či rozrůzněnou sexuální identitu jako něco úplně normálního, co si mohou také libovolně zvolit a kdykoli změnit. Aby to nejen tolerovaly, ale přijímaly jako obohacení německého společenského a kulturního života. Heslo o „sexuální mnohosti“ je dnes na denním pořádku.
V Hesensku se rodičovské svazy postavily proti této rané sexualizaci, kterou prosazuje vláda Zelených a sociální demokracie, ale neuspěly. Prostě ministerstvo rozhodlo, že to je politika té země a rodiče, že do toho nemají co mluvit. Zděšení rodiče u svých třinácti- až čtrnáctiletých potomků nacházejí učebnice sexuální výchovy, které jsou de facto učebnicemi pornografie.
Vy sledujete to Německo. Můžete zmínit i nějaké šílené případy týkající se migrace? Víme, že mnohdy policie nechce řešit znásilnění a sexuální napadení či imigranti znásilnili nezletilé chlapce...
Připomněl bych případ Freiburgu v Bádensku-Württembersku, kde afghánský imigrant, který přišel v roce 2015, spáchal jednu či dvě vraždy. Toto město si velice potrpí na svou toleranci a otevřenost a kulturní a náboženskou pestrost. Paradoxně tou zavražděnou byla dívka, která se angažovala v pomoci imigrantům. Stala se obětí willkommenskultur, kterou sama podporovala... Obyvatelé města z toho byly zděšeni. Ale orgány města se snažily celou věc postavit do takového světla, že ten případ se musí uchopit tak, aby to nenahrálo takzvaným extremistům z Alternativy pro Německo. To je obecný postoj elit.
A pak bych také připomněl, že Berlín je dnes město, které je již ze dvou pětin neevropské – jde o migranty, potomky migrantů či lidi s takzvaným migračním pozadím. Tam jsou obvody, kde má strana Zelených, což je podle mě extremistická strana, absolutní většinu. Dnes je v tom městě rot-rot-grün vláda, tedy koalice SPD, Zelených a Die Linke. Tato koalice chce Berlín, který byl již předtím velmi multikulturní a takzvaně humanistický, posunout doleva. Vzali si heslo, že Berlín bude duhový, což je odkaz na sexuální menšiny, které chtějí preferovat.
Četl jsem v týdeníku Junge Freiheit, který pravidelně sleduji a který je jedním z mála kritických týdeníků, o berlínských dívkách, které se musejí z nějakého důvodu ze škol či z práce vracet večer či v noci domů metrem, že mají obrovské problémy s bandami migrantů, Afričanů a Arabů, kteří se potom metru potulují a pořádají na ty dívky jakési hony. Tyto slečny mají obrovský problém se jim vyhnout. Než dorazí policie, je pozdě. Jsou ve večerních hodinách vystavené nebezpečí. Řada žen, když chodí běhat v Berlíně, ale i jinde, musí volit trasy, kde ví, že se nezdržují skupiny migrantů. To jsou lidé, kteří berou drogy, nemají práci a obtěžují je a napadají. Německo se pod tlakem migrace zásadně mění.
Psali jsme:
Jaký výsledek voleb v Německu očekáváte? Šance AfD a souboj Merkelová vs. Schulz...
V Německu jsou v březnu a v květnu troje zemské svolby v Sársku, Šlesvicku-Holštýnsku a nejlidnatější zemi – Severním Porýní-Vestfálsku. Na podzim budou spolkové volby. Alternativa pro Německo se ocitla v poměrně obtížné situaci vzhledem ke vnitřním sporům. Dochází ke střetu dvou křídel. Vyvolal to projev jednoho ze zemských předsedů z východního Německa. V lednu jeho projev v Drážďanech vyvolal velké pozdvižení po celém Německu a rozštípl vedení AfD i její členskou základnu.
Tento člověk se jménem Bjorn Höcke napadl to, co tvoří podstatu historicko-politického vnímání se Němců a Německa. Vyzval k obratu v chápání německých dějin, a to ve smyslu, že se nemají stále soustředit na holocaust a německou vinu z doby druhé světové války, ale je třeba také hledat pozitivní německou tradici. Tím nechtěl holocaust z učebnic vymazat. Ale řekl, že je to tak nevyrovnané, že Němcům pořád chybí pozitivní historická tradice. Tím navázal na to, co v osmdesátých letech říkala část historiků v rámci takzvaného sporu historiků, který se vedl na to samé téma. Vzhledem k tomu posunu doleva, který se odehrál v posledních 30 letech, tak ten postoj, který byl dříve akceptován, se dnes ocitl úplně na extremistickém okraji.
Část vedení AfD z toho byla zděšena, protože se obává, že tyto postoje umožní mainstreamu ocejchovat AfD definitivně jako pravicově extremistickou a že veřejnost uvěří tomu, že AfD je extremistická či dokonce nacistická. Vedení Afd navrhlo, aby byl Höcke vyloučen. Ještě musí proběhnout nějaké smírčí řízení uvnitř strany. Je to ale velká vnitrostranická krize, která Alternativu pro Německo ochromila a mainstreamu nesmírně nahrála.
Obvinění elit a médií, že jde o nacisty a rasisty, je samozřejmě naprosto falešné, ale bohužel Němci jsou za poslední desítky let tak převychováni, že velká část veřejnosti je ochotná tomu uvěřit, a máme-li věřit průzkumům, tak AfD v posledních týdnech ztrácí, i když se drží na zhruba deseti procentech, takže se do Spolkového sněmu s největší pravděpodobností dostane. Ale ty naděje, že by mohla mít 15 až 18 procent, se momentálně zdají dost nereálné. Obávám se, že velké loňské úspěchy ze zemských voleb se asi opakovat nebudou. O tom svědčí i čerstvé výsledky ze zemských voleb.
Já mám informaci z Německa, že německý stát skrze různé nadace financuje takzvané bojovníky proti fašismu a demonstrace pořádané Antifou a že existuje spolupráce státních složek s radikální levicí proti AfD a dochází k jakýmsi poloteroristickým či fyzickým útokům na AfD...
Nyní čtu knihu, která se jmenuje Links-Staat, tedy Levicový stát, a ta přesně hovoří o provázanosti Antify, radikálně levicových bojůvek, se státními strukturami. Autoři zde detailně mapují například situaci v Berlíně či v Mnichově, kde nejde jen o státní struktury, ale i o městské správy. Bavorsko je sice dlouhá desetiletí pod vládou CSU, ale Mnichov je po desetiletí pevně v rukou sociální demokracie. Velká města jsou liberálnější, venkov volí CSU. SPD nepokrytě financuje a dotuje tyto radikálně levicové bojůvky. A nejde jen o Antifu. Jde o organizace, které samy sebe kryjí tím, že se nazývají jako „vzdělávací“ či „podporující demokracii a právní stát“. A ve skutečnosti je jejich havním cílem boj proti takzvanému pravicovému extremismu, čímž míní kritiky imigrace.
Hustota této sítě je naprosto šokující. Podobně jako za komunismu existovaly Svazarm, Svaz československo-sovětského přátelství a tak dále, které byly v případě potřeby mobilizovány v boji proti imperialismu, v Německu je to daleko horší. AfD je hlavním terčem všech těchto aktivit. V Mnichově si pronajmout nějaký sál či hotel pro akci AfD je téměř nemožné, protože tyto struktury a orgány města dělají vše pro to, aby výhrůžkami, násilím, bojkotem odradily všechny soukromé provozovatele těchto zařízení, aby poskytli pronájem AfD.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lukáš Petřík
