Dá se říci, že i druhá cesta prezidenta Miloše Zemana do Číny vzbudila rozporuplné reakce. Jaký význam pro Českou republiku jí přisuzujete?
Považuji to za naprosto výjimečnou situaci, že český prezident jel do jedné z nejmocnějších zemí světa. Byl tam nejen uctít památku obětí druhé světové války, jak už bylo mnohokrát opakováno, ale byl i přijat prezidentem mocné Číny, která má téměř jednu a půl miliardu obyvatel, ohromnou ekonomiku, velkou perspektivu a k tomu úvěruje víc než polovinu světa. Když tak malé zemičce, jako jsme my, věnuje její první muž takový čas, tak to něco znamená. To, že náš pan prezident přivezl některé kontrakty a podepsané dohody, je unikát. Čína tak vstoupí na veliký evropský trh prostřednictvím naší země. Tak to můžeme být jenom hrdi na to, že náš prezident byl jediným prezidentem z Evropy, který byl přijat.
Fotogalerie: - Zeman v Číně
Vedle nepopiratelných ekonomických přínosů se hovoří i o politických dopadech. Ještě před prezidentovou návštěvou Číny hovořil Karel Schwarzenberg o tom, že mocným lezeme kamsi. Není to tak v podání Miloše Zemana?
Vůbec ne. Řekl bych, že musíme mít pozitivní vztahy se všemi zeměmi světa, ať už je to Rusko, Čína, Spojené státy, Kanada, Austrálie. Prezident do Číny jel a jel tam s určitým cílem. Tudíž tam byla jak politická, tak také ekonomická stránka. A ta je pro nás naprosto nejvýznamnější, protože když uvážíme, že osmdesát procent našich produktů jde do zahraničí a západoevropský trh už je pro náš export celkem vyčerpán, tak musíme hledat nové a nové trhy pro naši výrobu. Když nebudou exportovány výrobky, tak to bude mít samozřejmě zpětný dopad na výrobu. Ta bude omezována, následně budou lidé propouštěni z práce, a to bude mít negativní dopad na naši ekonomiku. Takže prezidentova cesta byla určitě správná. Stejně tak, kdyby jel do Indie, do Jihoafrické republiky či kamkoli jinam, kde je další potenciál pro náš export, by to bylo jenom dobře.
Psali jsme:
Karlu Schwarzenbergovi také vadilo, že Miloš Zeman jel do Číny už podruhé. Prý je to trochu přehnané, jedna návštěva Číny během jednoho roku stačí a prezident by měl dodržovat solidaritu se státy Evropské unie a státy Severoatlantické aliance, jak předseda TOP 09 uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Nepřehnal to tedy Miloš Zeman a neporušil zmíněnou solidaritu?
Myslím si, že nic neporušil. Jel tam jako prezident suverénní země a jel do země, kam všichni ostatní jezdí též. To, že tam teď z nějakých důvodů nejeli, je jejich záležitost. A rozhodně se nedá kvantifikovat, jestli tam prezident má jet jednou, dvakrát nebo desetkrát za rok. Zkrátka byl tam pozván, byla příležitost a navíc tam jel dokončit, co začal před jedenácti měsíci. To je naprosto v pořádku. Pokud někdo řekne, že by tam měl jet jenom jednou, dvakrát či třikrát za rok, nebo jednou za dva roky, tak to je podle mě špatně. Přece se nedá kvantifikovat, kolikrát kam má na návštěvu jet.
Ti, co s prezidentem cestu do Číny společně absolvovali, tvrdí, že Miloš Zeman byl hodně vitální a bylo prý až s podivem, co všechno zvládl. Je podle Vás ze zdravotního hlediska nějak limitován při výkonu funkce hlavy státu a jak vnímáte neustálé narážky médií, ale i politických odpůrců, na jeho zdravotní stav?
Před naším povídáním jsem měl schůzku s jedním politikem a právě jsme si říkali, že to je úžasné, co prezident stihne a vydrží. Protože v pěti dnech udělat Čínu, to je obrovský výkon na zdravého člověka. On je zdravý, ale média mu pořád vytýkají problém s chodidly. S tím se nedá nic dělat, ale jinak je naprosto fit. A myslím si, že mnoho z nás by bylo pěkně znaveno po pěti dnech, protože pětidenní výlet do Číny, absolvování tolika schůzek, konferencí, přesunů, cest, potřásání rukou a tak dále, to je skutečně nadlidský výkon. Možná by to mnoho lidí, kteří jsou daleko mladší, těžko snášeli. To můžu ujistit z vlastní zkušenosti.
Ing. Miloš Zeman
Prezident sklidil kritiku svých odpůrců nejen za cestu do Číny, ale i za setkání s Vladimirem Putinem. Je správné, aby hlava našeho státu jednala se svým ruským protějškem, když celá Evropská unie se takovému setkání vyhýbá?
Nevidím sebemenší důvod, proč by se neměl setkat s kýmkoli. Navíc je Rusko významný hráč ve světové geostrategii, samozřejmě i v naší ekonomice. Vždyť odtamtud dovážíme strategické suroviny, jako je plyn a ropa, a také to je významný partner pro náš export. Pokud vím, tak Vladimir Putin není na žádné černé listině, že by se s ním někdo neměl setkávat. To je právo úplně každého a čekám, že se s ním budou setkávat další a další politici. Vždyť s ním telefonují nejvyšší američtí představitelé, evropští, tak skutečně nevidím sebemenší důvod, proč by k tomu setkání nemělo dojít. Ale faktem je, že se hledá klacek, který se může vzít a použít na prezidenta. Ale s tím absolutně nesouhlasím, protože má právo se setkávat s kýmkoli, kdo není na žádné černé listině.
Přesto bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková komentovala Zemanovo setkání s ruským prezidentem slovy „český šašek u carského stolu“. Nemůže to veřejnost opravdu vnímat jako podbízení se Miloše Zemana Rusku?
Podobné výroky jsou absolutně neadekvátní a vůbec by neměly v politickém žargonu zaznívat. V žádné jiné zemi by si asi nikdo nedovolil říci, že prezident je šašek, nota bene prezident, jakého má naše země. To není žádný šašek, to je svébytná, velmi vzdělaná a inteligentní osobnost, která má vlastní názory, jimiž předbíhá právě tu většinu názorů v Evropě i mimo Evropu. Bohužel, Džamila Stehlíková není sama, kdo něco takového používá. Je to zkrátka důsledek přímé prezidentské volby, kdy skupina lidí, kteří fandili někomu jinému, se snaží na prezidenta Zemana útočit za každou cenu. A ať udělá, co udělá, tak podle nich není nic správné. Budou ho kritizovat za každou cenu.
Český prezident volá po společném zásahu proti Islámskému státu, a to i s pomocí Ruska. Co soudíte o této jeho aktivitě a záměru, který chce přednést i na blížícím se zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů?
Je to jenom dobře. V Evropě se zatím nenašel nikdo, kdo by měl vůbec nějaký návrh, jak řešit tuto vlnu, v podstatě migrační tsunami. Možná už je dokonce pět minut po dvanácté, že už se s tím nedá nic dělat. Přitom jde o zásadní otázky, které budou formovat naši budoucnost. A nejen naši, ale hlavně evropskou budoucnost. To, co probíhá, a co prezident Zeman iniciuje, je jenom správné. Je třeba mít nějakého iniciátora, který bude mít názor a strhne většinu evropských zemí k nějaké akci. Je třeba to řešit. Zatím se to neřeší, nechává se to plynout a lidé jsou z toho zmatení, nevědí, co se bude dít dál. Média podávají dost zkreslené informace, snižují význam momentálního stavu, dezinformují obyvatelstvo, neříkají pravdu. To je zkrátka nepřijatelné a naše budoucnost možná nevypadá až tak zářivě, jak si někdo myslí. Uprchlická vlna se bude týkat i nás, to znamená i České republiky, nejen Evropy. Mnoho lidí si řekne, že půjdou do Německa, do Anglie, do Francie. Ne. To se týká celé evropské civilizace, takže to je vážný problém.
Co podle Vás vůbec vede Miloše Zemana k cestám a kontaktům s Ruskem a Čínou? Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz řekl, že je to ješitnost, protože chce být jedinečný politik ze Západu, kdo bude stát mezi těmito mocnými pány.
Domnívám se, že o ješitnost se v takovéto záležitosti, jako jsou zahraniční prezidentské cesty do dvou z nejmocnějších zemí světa, vůbec nejedná. Ješitnost je úplně o něčem jiném a pan Schwarzenberg asi neví, o čem hovoří. Možná kdyby byl prezidentem on, tak by to udělal také, pokud by byl vůbec čínským nebo ruským prezidentem přijat, o čemž tedy pochybuji. Takže o ješitnosti to není. Jde o budoucnost naší země a rozvoj vzájemných kontaktů a ekonomických i politických vazeb.
Jak se dá hodnotit v současném světě postavení Ruska a Číny, tedy zemí, s nimiž má český prezident tak korektní vztahy?
Ještě před šestadvaceti lety byl svět bipolární a existovaly tu jen dvě mocnosti, Sovětský svaz a Spojené státy. V současné době se tato bipolarita jaksi ztratila a těch mocných je na hřišti daleko více. Je to nejen Čína, která jde skutečně obrovským způsobem dopředu, Rusko je také neopomenutelná velmoc, Spojené státy také. A co Indie? Vždyť je to také jeden a čtvrt miliardy lidí. Když vezmeme společenství BRICS, kam spadá ještě Brazílie a Jižní Afrika, tak to už máme pět svým způsobem mocností, které budou v blízké době hrát významnou úlohu ve světě. Je pravda, že Spojené státy byly dlouhá léta jedinou a nejdokonalejší, nejsofistikovanější i nejproduktivnější zemí na světě. No ale dnes už to není pravda. Spojené státy prvenství ztrácejí jak v ekonomice, tak v politice. A přebírá ho Asie. Při pohledu na spojení Ruska a Číny je jasné, že to je obrovský mocenský konglomerát. Možná se to nebude mnoha lidem líbit. I spojená Evropa by mohla hrát významnou úlohu, ale uvidíme, až jak zvládne momentální migrační krizi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
