Pane kancléři, co se ve Vašem životě změnilo od okamžiku, kdy sedíte tady na Pražském hradě?
Téměř všechno. Nastal obrat o 180 stupňů. Do té doby jsem byl člověk z jiné strany planety, soukromý podnikatel, který „bojoval a nesnášel“ z titulu výkonu své funkce státní úředníky. Dnes jsem na druhé straně řeky, mezi úředníky patřím. Samozřejmě se změnilo i to, že jsem velmi málo doma, nemám čas na své záliby, velmi málo se vídám s manželkou. Velmi významně se mi změnil život.
Z podnikatele úředníkem, to zní strašně. Být podnikatelem má přeci jen určitá pravidla, jste sám svým pánem. Jak snášíte změnu?
Snáším, protože musím. Zase na druhou stranu to ale není žádné příkoří. Je to příjemné snášení, možnost se pohybovat po boku prezidenta Miloše Zemana. Dříve jsem si ale rozhodoval vše sám, kdy budu vstávat, kdy půjdu na fotbal, kdy na pivo, kdy půjdu spát. Nyní si plánuji pouze to, kdy přijdu do práce. Poté je to již na agendě Miloše Zemana, činnosti za Kancelář prezidenta republiky a pak na samotném chodu Kanceláře prezidenta republiky. Jsem člověkem, který musí přijímat termíny, být na místě, setkávat se, podepisovat, rozhodovat, dělat porady. Tohle všechno je pro mě novum.
Už jste toho v některé chvíli zalitoval, řekl jste si, proč já do toho vlezl?
Zalitoval jsem v momentě, kdy vás honí média. Neměl jsem s tím zkušenost. Nejsem člověk, který by se nad to uměl povznést. A najednou se objeví informace s prověrkou, stokrát jsem vysvětlil, že máme podložené informace v rámci směrnic a zákonů, že nikde neexistuje nařízení, které by mě nutilo prověrku tu a tu mít. Že je to má vlastní iniciativa... Nenavykl jsem si a nikdy nenavyknu. A tam si leckdy řeknu, zda mi to stojí za to. Je to ale práce zajímavá, dělám servis pana prezidenta. Toho jsem nikdy nelitoval.
Psali jsme:
Máte obavu z toho, jak dopadnou volby?
Strach a peníze jsem nikdy neměl. Takže obavu nemám, sobecky, co se týče SPOZu, tak jsem byl jeden ze zakládajících členů, jeden z prvních předsedů krajské organizace. Vývoj byl velmi dynamický, SPOZ je dnes v nejlepší kondici, do sněmovny se určitě dostane, za tím si stojím.
Co říkáte té drobné peripetii s panem Šloufem? Ještě před pár měsíci byl nepřítelem státu číslo 1 a ti samí novináři nyní píšou, jak je pan Šlouf v právu a zbytek světa je nedemokratický...
Vy jste to popsal téměř trefně a přesně. Do určitého období to byl nejdémonizovanější člověk, největší belzebub České republiky, aparátčík, komunistický člověk... Dneska ta samá média říkají, že je to mučedník, Johanka z Arku. Nechtěl bych se k tomu již vracet. Není to o panu Šloufovi, jde o hru médií, která vládnou světu a bohužel i České republice.
Kdo jsou nejsilnější hráči SPOZu, teď pár dní před volbami?
Já jsem strašně rád, že jsme to nepostavili na jednom lídru. Protože těch osobností, jak vidíme v ostatních stranách, kde mají vyprázdněnost, tak když napočítám u nás ve SPOZu pět ministrů, napočítám mou osobu, a to o sobě nemám velké mínění, napočítám Radka Augustina, tak nám přišlo naprosto logické, že těch osobností v těch krajích máme natolik, že by nebylo správné někoho upozaďovat či naopak vyzdvihovat. Táhneme jako kolektiv SPOZ, nemáme jednoho šampiona, jednoho favorita.
Domníváte se, že volby mohou vyprodukovat silného hráče, teoreticky lídra SPOZ? Nemohl by jím být pan Pecina?
To si nemyslím, že by Martin měl tyto ambice. To bychom mohli ještě vyjmenovat pana Lukla, pana Tomana. Naše spolupráce se odvíjí na bázi profesionality. Přijali jsme je jako odborníky, kteří jsou velkou poptávkou v celé společnosti. Řešíme odborné záležitosti, dostat se do Parlamentu, tak abychom mohli říci: My narozdíl od laiků, neumětelů, tady máme lidi, kteří mohou naskočit jako odborníci na jakýkoliv post v rámci své odbornosti. To, jak se bude SPOZ vyvíjet po volbách, je relativně daleko, sjezd máme za rok a půl. Může dojít k vyprofilování jiných osobností, může se stát strašně moc věcí. Ale dnes nepředvídám a nepředpokládám, že tím, že máme osobnosti, které jsme před půl rokem neměli, že by jejich ambicí bylo stát se předsedou SPOZu.
Psali jsme:
Jak vidíte SPOZ ve vládě po volbách?
My jsme již jednou říkali, že nebudeme ti, kteří se tlačí do vlády. Bude-li zde však smysluplný vládní projekt, bude mít hlavu a patu, tak se nebojíme nominovat ty odborníky, o kterých mluvím. Troufneme si nabídnout odborníky v daném segmentu.
Jak vnímáte dvojkolejnost ČSSD? Kdo by byl podle Vás lepším premiérem? Bohuslav Sobotka, nebo Michal Hašek?
Premiérem bude ten, koho jmenuje prezident, je to výsostné právo pana prezidenta, dané Ústavou. Nechal bych to po volbách. Samozřejmě se nyní ukazuje spousta záležitostí kolem pana Sobotky, takže můžeme jen doufat, že ČSSD je vyspělou stranou a aféry kolem bytů OKD vyhodnotí sama. Ukazatelem bude také výsledek či nevýsledek parlamentních voleb, ať celé ČSSD, či také jednotlivců v preferenčních hlasech.
Co má společného Michal Hašek s OKD?
Michal Hašek nic, ale Bohuslav Sobotka ano.
Co by byla pro Vás výhra a co prohra Strany práv občanů – zemanovci v následujících volbách?
Prohra by pro mě byla, kdyby SPOZ nepostoupila do Parlamentu. Výhra, pokud postoupí. Já jsem si kdysi zahrál na prognostika a věřím, že se SPOZ přiblíží deseti procentům.
Když by to byl nižší výsledek?
Nebyla by to prohra. Beru jako výhru, když postoupíme do Parlamentu. Udělali jsme pro to všechno.
A co říká nejznámější český prognostik?
Nebudete mi věřit, ale my o tom s panem prezidentem nediskutujeme. Nyní řešíme regionální záležitosti, detailní problémy krajů, a již dlouho jsme si nesedli ke skleničce, abychom si řekli, jak to vypadá se SPOZ, ČSSD či s jinou stranou.
Nedávno se hovořilo o zdravotním stavu pana prezidenta, v jaké je kondici?
Ve skvělé kondici. Tím, jak zasedlo konzilium, byly stanoveny kroky ohledně těch zdravotních návyků, došlo k omezení kouření, dává si skleničku bílého vína na trávení, došlo k nutnosti dodržovat dietu... Je zkrátka ve velmi dobré kondici.
Blíží se volby. Do jaké míry cítíte tlak, že jste státním úředníkem a zároveň vedete kampaň. Co je pro vás víc a co všechno cítíte na sobě?
Cítím dva tlaky – mediální, pořád to někomu vadí, ať to vysvětlíte, jak vysvětlíte. K 1. říjnu jsem se přitom vzdal funkce krajského zastupitele ve Zlíně. Mimo jiné budu nyní předávat šek jednomu zdravotnímu zařízení s částkou veškerého platu krajského zastupitele. Na Hradě mám nyní neplacené volno. Dva dny pracuji pro pana prezidenta. Druhým tlakem je to, že je to fyzicky namáhavé. Není den, kdy bych si mohl udělat půl den volna, nevím, jak vypadá televize, není možné dívat se na fotbal, na Ligu mistrů. Ale snad dokážu, že nepatřím do starého železa, že něco vydržím.
Co znamená být kancléřem prezidenta republiky?
Být kancléřem prezidenta republiky je především obrovská čest. Tím bych začal. Ty dny nejsou identické – jednou je to krajská návštěva, poté jsme připravovali výlet v rámci oficiální návštěvy Státu Izrael, poté se jmenují na Hradě soudci, další den je porada a agenda s Kanceláří prezidenta republiky... Z tohoto pohledu to není nuda, je to velmi rozmanitá činnost, s velkou zodpovědností a velkou radostí.
Zakřičí někdy prezident Miloš Zeman?
Neřekl bych, že zakřičí, ale umí být ve své argumentaci velmi důrazný.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Luboš Xaver Veselý
