Poněkud jste mne zaskočil. Pan premiér se představuje jako politolog…
To sice ano, ale svým vysokoškolským vzděláním je, abychom to uvedli přesně, absolvent „učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro 2. a 3. třetí stupeň škol – obory jazyk český a dějepis“. Něco takového by měl mít napsáno na svém diplomu.
Asi by nebylo od věci podívat se také na ostatní členy vlády. Jaké mají vzdělání?
Vycházím pouze z otevřených zdrojů, konkrétně ze životopisů na Wikipedii. To pro základní přehled považuji za dostačující, je ale nutné jisté věci uvést na pravou míru, neboť rozsah mlžení u některých osob je poněkud vyšší než malý. Učitelství podobného typu jako premiér absolvovali také ministři Rakušan (jazyk německý a dějepis) a Baxa (zeměpis a dějepis). „Společenskovědní“ fakulty jsou obecně nadstandardně zastoupeny: ministr Bartoš absolvoval obor „knihovnictví – informatika“, ministr Výborný obor „teologie – historie“, ministr Bek obor „hudební věda“, ministr Kupka obor „žurnalistika“, ministryně Černochová obor „mezinárodní vztahy“ a ministryně Langšádlová obor „politologie“. Jen částečné vysokoškolské vzdělání, tedy bakalářské, má v oboru „mezinárodní vztahy“ ministr Lipavský.
Počítám-li dobře, tak z osmnácti členů vlády má vzdělání v oboru společenskovědním devět a půl, jak jsou na tom ostatní?
Dva ministři, Blažek a Šalomoun, vystudovali práva, další dva ministři, Síkela a Dvořák, pak Vysokou školu ekonomickou, aniž by u nich byl obor uveden. Ministr Jurečka absolvoval „rostlinolékařství“ na Mendelově univerzitě, ministr Válek je absolventem lékařské fakulty, ministr Stanjura vystudoval obor „elektronické počítače“ na brněnské technice a ministr Hladík informatiku na brněnské univerzitě.
Lze tyto informace nějak obecně a místně sumarizovat?
Samozřejmě, bez započítání pana Lipavského má 11 ministrů státní univerzitní vzdělání, obě ministryně soukromé univerzitní vzdělání, dva vzdělání ekonomické, jeden technické a jeden zemědělské. Ministr Šalomoun je navíc absolventem dvou vysokých škol, kromě práv absolvoval také Janáčkovu akademii múzických umění. Podle místa školy absolvovalo devět ministrů v Brně, šest v Praze, po jednom v Olomouci a v Českých Budějovicích.
Jak se ale kryje jejich vysokoškolské vzdělání s ministerskou praxí?
V tom je ovšem kámen úrazu. U ministrů, až na jedinou výjimku vysokoškolsky vzdělaných, došlo při jmenování do funkcí k určitému „fázovému posunu“. Například absolvent zemědělské univerzity se zabývá sociálními věcmi, zatímco absolvent teologie zemědělstvím. Původně novinář vede Ministerstvo dopravy, dva ekonomové se zabývají průmyslem a Evropou, zatímco v čele financí stojí odborník na elektronické počítače, školství řídí hudební vědec, kulturu učitel dějepisu a zeměpisu. Další učitelé dějepisu zastávají funkce premiéra a ministra vnitra.
Máme vůbec nějaké ministry, u nichž se vysokoškolské vzdělání aspoň trochu kryje s resortem?
Ale ano, ministr spravedlnosti a ministr pro legislativu jsou právníci, ministr zdravotnictví je lékař. Není tomu tak dávno, co měl jeden český politik prohlásit, že ministr nemusí být odborníkem v jím řízeném resortu. Padl-li opravdu tento výrok, jedná se o teoretický postulát, přičemž současná vláda ukazuje jeho praktické naplnění. Trochu se bojím, že ale výsledkem nebude tolikrát vzývaný „Orwell 1984“, ale spíše „Olmer 1994“.
Co je „Orwell 1984“ vím, to druhé slyším prvně. Co tím myslíte?
Zadejte si to do vyhledávače, vypadne to na první pokus.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
Životní zkouška
