Když nedávno odešel z postu předsedy Evropského parlamentu Martin Schulz, mnoho českých politiků včetně několika europoslanců to kvitovalo s velkým povděkem. Zvláště kvůli jeho nerealistické politice otevřené náruče vůči nelegálním běžencům. Nyní se prý stal velmi žhavým kandidátem na post německého kancléře. Jak tohoto bývalého evropského politika hodnotíte vy sám a jakou má popularitu v Německu? Má šanci uspět v boji o kancléřské křeslo?
Martin Schulz je synonymem unijního aparátčíka. Ten člověk v normálním životě nikdy nic nedokázal. V jedenácté třídě dvakrát za sebou propadl, takže školu nedokončil. Následně šel do učení na knihkupce, které kvůli alkoholismu také nedokončil. Evropský parlament platí všeobecně jako odstaviště pro přebytečné kádry. Že jej SPD nominovala na kandidáta na kancléře, je dost děsivé. To nemají nikoho lepšího? Schulz hledá nějaké křesílko už od jara, kdy bylo jasné, že ho v Evropském parlamentu už nikdo nechce. Jeho předsedou se stal pouze díky tajné dohodě s konzervatici, že v půlce svého úřadování předá štafetu konzervativnímu poslanci. Schulz tuto dohodu nesplnil, zůstal na postu sedět a ještě se následně snažil prodloužit si mandát nad rámec dvou volebních období. Momentálně je kolem něj velký humbuk. Vytváří se tak dojem nějakého souboje mezi SPD a CDU, mezi Merkelovou a Schulzem. V realitě se tyto dvě strany ale v podstatě v ničem neliší.
Jaká vůbec nyní panuje v Německu situace v souvislosti s migrací a začleňováním uprchlíků do běžného života? Jedna česká krajanka žijící v Altenbergu řekla redaktorům Parlamentních listů, že jí současná atmosféra v Německu připomíná 80. léta v bývalém Československu, kdy vláda oficiálně šířila propagandu, která byla zcela mimo realitu. Uvedla například, že na různé projekty pro migranty se vyčleňují peníze v první řadě, ale na opravu školky v Altenbergu se finance jen těžko shánějí. Problém má být i s velkou nezaměstnaností běženců, oficiálně se však prý tvrdí, že se to dobře zvládá a že německému hospodářství uprchlíci vydatně pomáhají. Je tomu skutečně tak?
Atmosféra ve společnosti je opravdu stejná jako koncem osmdesátých let v komunismu. Za prvé: všichni cítí, že žijeme v systému, který se musí zhroutit. Mnohé státy EU jsou zoufale předlužené, bankovní systém je na pokraji kolapsu. Ten kolaps je nevyhnutelný, jen nevíme, kdy příjde. Zítra, za měsíc, nebo až za rok? Za druhé, a to je ten aspekt, který zmiňujete i vy, je tady obrovská diskrepance mezi v masových médiích oficiálně šířenou „pravdou“ a realitou. Týká se to stavu EU a dluhů většiny jejích států, stejně tak jako celého problému kolem migrace, kde nám o analfabetech z Afghánistánu tvrdí, že jsou to atomoví fyzici z Aleppa. No a pak je tady ještě třetí, velmi závažný aspekt; je jím nevídaná míra diskriminace všech, kdo se opováží tyto dva výše zmíněné jevy veřejně kritizovat. Tito lidé jsou vyhazováni z práce a následně celospolečensky cejchováni za vyvrhele. Spisovatelům vypovídají nakladatelství smlouvy, televizní komentátoři jsou vyhazováni ze stanic, členové předsednictva Bundesbanky ze dne na den odvoláváni a podobně.
Německo, které je zřejmě nejdůležitějším obchodním partnerem Česka, čekají letos parlamentní volby. Žhavými kandidáty jsou prý jak Angela Merkelová, tak Martin Schulz. Mají tito dva zkušení a „protřelí“ politikové také další vážné rivaly? Jaké má například vaše strana nyní voličské preference a budou mít vaši zástupci velkou šanci dostat se do Bundestagu?
Tak AfD je hrozbou pro všechny strany, protože jsme jediná strana, která kritizuje celý systém jako takový. Proti nám stojí národní fronta všech etablovaných stran, odbory, církve, média, spolky. Je to velmi těžký a nerovný boj. Je třeba si uvědomit, jak zvrácený ten systém je. Mohu to krátce vysvětlit na dvou příkladech: V době masové islamizace Německa se vysocí činitelé katolické církve vyslovují pro další příliv muslimských migrantů. Proč? Protože církev vydělavá miliardy eur na jejich ubytování. Po roce, ve kterém Německem otřásla řada islamistických atentátů, při nichž zemřelo celkem třináct osob a zraněno bylo více než šedesát, německá policie neudělala zatím jediný komplexní zátah na islamisty. Místo toho probíhaly minulý týden razie v šesti spolkových zemích, doprovázené obrovským mediálním halali. V hlavních večerních televizních zprávách i na prvních stránkách celostátních novin nám bylo proklamováno, že stát ‚bojuje s terorismem‘ – jenže šlo o pravicový extremismus...
V takto narušeném systému budou příští měsíce velmi obtížné. Už teď je patrná následující tendence: Masová média nás pokud možno zamlčují, neinformují o žádných našich programových bodech. O AfD se píše pouze v negativních kontextech. Vytahují se vnitrostranické hádky anebo extrémní úlety jednotlivých členů. Přesto nepochybuji o tom, že se do Bundestagu dostaneme, jako jsme se doposud dostali do všech zemských parlamentů, do kterých jsme kandidovali.
Průměrný český občan současnou politiku Berlína nyní moc nechápe. Německo přijalo asi 1,2 milionů migrantů a má s tím problémy, ale v Evropské unii důslednou azylovou politiku neprosazuje. Většina evropských ekonomů ví, že měnová unie (euro) nemůže dobře fungovat, když v ní existují na jedné straně hospodářsky vyspělé státy jako Německo či Belgie a na straně druhé ekonomicky slabší země jako Řecko a Portugalsko, ale i Itálie. Přesto Německo stále pumpuje především do Řecka miliardy eur, a to i přes fakt, že ještě nedávno řecký důchodce bral vyšší důchod, než byl ten průměrný německý. Jak se na tyto paradoxy dívají běžní obyvatelé vaší země? Zneužívá vláda jejich přirozenou ukázněnost?
V tomto ohledu se dělí německá veřejnost na tři tábory. První skupina není v podstatě do hloubky informována o celé dimenzi tohoto problému. Samozřejmě někde zaslechla, že Řecko na tom není nijak dobře, ale že už se tam nenávratně utopilo skoro 90 miliard eur z peněz německých daňových poplatníků, to už oni neví. Na druhé straně jsou velmi dobře informovaní občané, kteří se tím zabývají již od roku 2013. Těm je jasné, že kromě těch 90 miliard ručíme ještě dalšími asi 200 miliardami. Jako jedinou záchranu vidí volební úspěch AfD. No a mezi těmito dvěma skupinami je ještě velmi hodně lidí, kteří jsou s celou dimenzí problému zevrubně obeznámeni, kteří si s tím ale nedělají starosti. Jejich postoj je, že Německo to nějak utáhne.
Proč nechtějí také němečtí politikové pochopit argumenty některých vlád středoevropských zemí, jež odmítají povinné kvóty na přijímání běženců? Přece jednou z hlavních příčin je i fakt, že samotní uprchlíci do těchto států nechtějí, protože tam nefungují štědré sociální programy jako v Německu či ve Švédsku. Vždyť i iráčtí křesťané, které přijali přednostně v Česku, na Slovensku i v Polsku po několika měsících utekli do těchto hospodářsky vyspělejších států anebo se vrátili raději domů…
Ta snaha Angely Merkelové vnutit evropským sousedům migranty, které ona pozvala a vpustila do Evropy, ztroskotala. A to nejen ve východní Evropě, jak se nám to stále snaží vsugerovat zdejší média. Ty migranty samozřejmě nechce nikdo ani ve Francii, Itálii nebo Belgii. Navíc se nikam přerozdělovat nechtějí ani migranti samotní. Ne nadarmo šli několik tisích kilometrů do Německa. Šli sem proto, že jsou zde nejvyšší sociální pobídky z celé EU. Kdyby byly na Slovensku, šli by tam.
Německá vláda vůbec nikdy neměla za prvořadý cíl účinně pomoct migrantům. Kdyby to opravdu chtěla, mohla financovat uprchlické tábory v regionech blízkých krizovým státům, kde původně tito migranti žili. Stálo by to zlomek dnes vydávaných nákladů. Místo toho byl celý problém alokován do srdce Evropy. Jen samotné Německo to stálo více než 50 miliard eur – a to v roce, kdy poprvé od šedesátých let mohlo díky přebytku ve státním rozpočtu začít splácet svůj státní dluh. Stal se opak, státní dluh se neumořoval a tento rok už opět vesele narůstá deficit.
Druhým efektem je, že se do Evropy zatáhl islamistický terorismus, který slouží jako účelový argument a legitimizace pro stát zavádět opatření, jež omezují základní svobody občanů. V tomto kontextu bych byl velmi opatrný i v souvislosti s ČR. Ubránili jste se jen v prvním kole. Ale ten systém se nevzdá. Uvidíte, že nátlak na ČR ze strany Německa nadále poroste. Nejpozději po volbách se to téma přerozdělování migrantů a zavádění bezpečnostních opatření v boji s terorismem zase vrátí na denní pořádek.
Donald Trump před pár týdny vyvolal bouři kritiky, když zcela pozastavil příliv migrantů do USA. Ihned proti tomu začaly demonstrace, jiní naopak tleskají, že plní své předvolební sliby. Nyní ohledně toho bojuje i s federálním soudem. Může takto razantní přístup prezidenta USA vykořenit představu, že se migrantům musí automaticky pomáhat? Anebo je to pro „starý kontinent“ spíše špatná zpráva, jelikož se vlny uprchlíků ještě více zaměří na slabou Evropu?
Mně přišlo velmi úsměvné, když jsem v novinách četl, že došlo (cituji) „na několika místech ke spontánním demonstracím“. V době, kdy všichni víme, jak různé organizace financované zájmovými skupinami typu Soros Foundation inscenují na celém světě demonstrace, jen aby tak ovlivňovaly veřejné mínění. Je až urážející, když nás média považují za tak hloupoučké, že si myslí, že budeme věřit takovému bludu, jako že na několika místech demonstrovali lidé spontánně…
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Američanů se zavedenými opatřeními Donadla Trumpa souhlasí. Stejně tak to vidí většina Evropanů. Jenže to, co chce většina lidí, je právě v rozporu se zájmy těch výše zmíněných nátlakových skupin. Takže si dávají hodně záležet na tom, aby na veřejnosti vznikl dojem, že ta opatření jsou velký skandál. A to i přesto, že ta opatření samotná jsou zcela logická a pragmatická.
A jak vůbec posuzujete současné kroky amerického prezidenta? Mimo jiné ho dost tvrdě kritizoval právě Martin Schulz a o mnoho pozadu nezůstala ani Angela Merkelová. Doznají nyní vztahy Německa a USA zásadních změn? Může to poškodit Evropu podle vašeho názoru, anebo to zvedne příznivý vítr nových změn?
Ano, bude zajímavé sledovat, jakým směrem se bude ubírat politika Německa vůči USA. Doposud Německo plnilo vůči USA roli poslušného vazala. Nedovedu si představit, že by se teď ze dne na den plně emancipovalo. Je třeba rozlišovat rétoriku, která je směřována na vlastní voliče, a faktické jednání. V předvolební kampani se budou jak Merkelová, tak Schulz snažit u domácího publika sbírat body kritikou Donalda Trumpa.
Evropu čekají v tomto roce další významné změny, které jsou však spíše negativního charakteru. Na prvním místě je v tomto ohledu Brexit. Premiérka Velké Británie totiž prosazuje tu nejtvrdší formu odchodu své země z Evropské unie, nechce sdílet ani zónu volného obchodu. Jak se hospodářsky dotkne tento fakt i „starého kontinentu“, a tedy i Německa, které je velmi důležitým partnerem české ekonomiky? A bude muset Německo více investovat i do své armády? Británie přece patřila mezi nejlépe vyzbrojené evropské státy…
Tak to jsou dvě rozdílná témata. Do armády bude Německo muset zcela jistě více investovat. Ne kvůli Brexitu, ale proto, že na něj v tomto ohledu budou vyvíjet tlak Spojené státy. Trump již jasně ohlásil, že od všech členských států NATO očekává, že jejich výdaje na obranu budou dosahovat až tři procenta HDP, jak se k tomu smluvně zavázaly. To Německo doposud neplní.
Otázka následků Brexitu je už otevřenější. Velká Británie byla třetím největším přispěvatelem do Evropské unie. Pokud vystoupí, bude to pro EU těžká rána. Hospodářské vazby mezi Británií a zeměmi EU jsou tak úzké, že já osobně si nedokážu představit, že by opravdu někdo vážně uvažoval o zrušení volného pohybu kapitálu a volného obchodu mezi těmito entitami. I zde je třeba rozlišovat rétoriku od reality.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
