Jsou ty negativní a násilné věci, které vidíme, projevem islamismu, tedy prý pokřiveného výkladu islámu, nebo jsou principem islámu samotného jako náboženství a nauky? Nejsou ty věci principem islámu, jak jsou napsány v koránu, v sunně, právu šaría, činech a slovech proroka Mohameda?

Je zásadním omylem chtít rozlišovat mezi islámem a islamismem. Umírnění muslimové existují, ale to jsou z pohledu islámu ti špatní muslimové, protože se neřídí předpisy náboženství se jménem islám. Pro pochopení islámu je nutné vědět kde, kdy a jak vznikl.

Ano?

Střední východ je oblast, kde existují úrodná území, jako je nilská delta, Mezopotámie či určitá pobřežní pásma, ale pak jsou tam obrovské rozlohy pustin. Během celého starověku tam byla permanentní válka mezi usedlíky a kočovníky. Těm úspěšnějším a šťastnějším se podařilo shluknout na těch úrodných územích a tam vznikly systémy zavlažování a státní útvary. Kočovníci byli chudáci, kteří živořili v těch pustinách, a do značné míry měli volbu buďto chcípnout hladem a žízní, nebo jít něco ukrást těm usedlíkům. Pokud se mezi usedlíky vedla například válka mezi dvěma následníky trůnu a podobně, tak tam samozřejmě kočovníci hned vtrhli, co mohli ukrást, ukradli, ženy znásilnili, muže pobili a tak dále. Pokud usedlíci byli dobře bráněni a organizováni, tak se kočovníci snažili dělat karavanní obchod, ale v podstatě živořili.

V určitém historickém okamžiku, kdy ti usedlíci byli oslabeni po dlouhodobých válkách mezi Perskou říší na straně jedné a Římskou, respektive Východořímskou či Byzantskou říší na straně druhé, tak se mezi kočovníky najednou objevil charismatický „geniální“ muž, který chápal, co jeho společnost potřebuje, a ten jim byl schopen vnuknout systém a ideologii, díky které mohli oni uspět a podnikat obrovské dobyvačné války. To je v islámu zakotveno. Islám je návod, jak si podmanit a porobit ostatní. Ta expanze a snaha o světovládu je v islámu zakódována a ten princip tam je stále. Jim se nepodařilo dobýt Evropu v roce 732, kdy dosáhli do poloviny Francie a byli poraženi u Poitiers. Dvakrát obléhali Vídeň, v 16. a 17. století. Skoro dvě stě let ovládali i část Slovenska. Celá území v severní Africe a na Blízkém východě, kde byla Římská říše, byla území křesťanská, než je ovládl islám. Po arabské a osmanské expanzi dnes vidíme třetí pokus, aby už konečně dobyli Evropu.