Od počátku velké ekonomické krize před sedmi lety byli stále hlasitější kritici současného ekonomického systému, kteří se po krachu amerických bank snažili pomocí akcí jako Occupy Wall Street přesvědčit veřejnost, že miliardáři a „banksteři“ ji pomocí finančního systému okrádají. Mnozí odborníci, jako řecký exministr financí a ekonom Varoufakis se ostře naváželi do finančního systému dle nich založeného na bublinách, dominanci dolaru a snižování reálných mezd. Kam jsme se v té diskusi o současném kapitalismu za sedm let dostali?

Kapitalismus má reputaci horší, než předtím; nemyslím si, že je však smrtelně zraněn. Neexistuje totiž věrohodnější alternativa vůči němu; určitě to není např. znárodňování či zestátnění ekonomiky. I kritici západního kapitalismu a obdivovatelé např. čínského modelu nemohou popřít, že čínský ekonomický vzestup nastal tehdy, když se čínští komunisté vzdali rigidního socialismu v ekonomice a začali v ní zavádět, no ano, kapitalismus. Přitom za krizi nemohl ani tak kapitalismus jako takový (tj. ideál svobodného tržního hospodářství), nýbrž jednak státní deformace trhu (státní přinucení bank dávat lidem neracionální hypotéční úvěry např. z rasových důvodů) a chyby investorů (měli velké oči, a proto investovali neracionálně).

Co říci o úspěšnosti pojmů kapitalismus, globalizace a volný trh? A jaká je jejich budoucnost, stejně jako budoucnost ekonomického řádu světa?