Je Praha stále baštou pravice, jak platilo od revoluce? ODS sice volby vyhrála, ale nemusí být součástí vlády nad městem. Co se změnilo?
Mám pocit, že se čím dál více ukazuje, že to, co zde proběhlo v 90. letech, a mluvím o úspěchu autentické a více anglosaské nežli kontinentální pravice pod vedením Klausovy ODS bylo spíše chvilkovou výchylkou, kterou umožnil pád komunismu a okno příležitosti po něm. Dnes jsme stále více evropskou zemí se vším, co k tomu patří. Včetně liberálně levicově smýšlející metropole. S ústupem čistě ekonomických otázek do pozadí, které dříve dominovaly a nejen v Praze, snad i s jistou materiální či spotřebitelskou nasyceností se vytvořila frontová linie politiky jinde, a tím se nutně proměnily i ony bašty. Nikdo tehdy netematizoval gender, ekologii v dnešní aktivistické formě, práva menšin a jiná kulturně-politická témata, která, zdá se, jsou pro znuděného metropolitního voliče, dnes klíčová. Ostatně volby prezidenta republiky byly o tomtéž.
Mimoto mám pocit, že se jako republika přibližujeme svému obecnému politickému trendu, a sice tomu, že občanská pravice v Čechách nikdy dlouhodobě příliš silnou pozici neměla. Bohužel. Bašty jsou dnes prostě jinde a obávám se, že ne všichni si to uvědomují a stále bojují staré bitvy.
Jak se stavíte k obcházení vítězů voleb ve velkých městech? Došlo k tomu v Brně, schyluje se k tomu v Praze.
Český volební systém je poměrný. Vítěz, snad mimo Senátu a prezidenta, nebere vše. Proto je potřeba, aby vznikaly koalice. Stavím se k tomu tedy jako k naprosto běžné součásti českého politického provozu. Nijak mne to nepobuřuje a myslím, že voliči jsou schopní toto vyhodnocovat.
Komunální volby v Praze přiřkly 14 křesel ODS, 13 Pirátům, 13 hnutí Praha Sobě, 13 Spojeným silám pro Prahu a 12 hnutí ANO. Proč lidé v Praze volili v takové míře Piráty, nebo hnutí Praha Sobě? Udělaly středopravé a pravicové subjekty, tedy ODS, případně Spojené síly pro Prahu, nějakou chybu?
Nepocházím z Prahy a myšlení Pražanů ve stylu – vadí mi předražené bydlení a nemožnost používat ve městě osobní automobil, tak zvolím aktivisty, kteří tyto problémy ještě více prohloubí – jsem si zatím neosvojil a osvojit ani nehodlám. Proto pro mne zůstávají skutečné motivace voličů v Praze záhadou. Možná jde většině Pražanů z nějakého důvodu o něco jiného než fungující hlavní město, kde je možné bydlet za cenu úměrnou ekonomické úrovni země, jezdit autem a ne jen na kole atd. Ale jak říkám, jsem jen pouhý venkovan.
Ve třech pražských senátních kláních kandidovali někdejší uchazeči o post prezidenta. Jiří Drahoš, Pavel Fischer i Marek Hilšer reprezentují podobný politický proud. Jiří Drahoš triumfoval již v prvním kole, Fischer a Hilšer dosáhli taktéž výborných výsledků – Hilšer na Praze 2 získal 44,5 procenta hlasů, Pavel Fischer, kterého podporovala i ODS, na Praze 12 vyválčil dokonce 48 procent. Do druhého kola jdou tedy oba pánové jako výrazní favorité. Ve čtvrtém pražském klání, na Praze 8, se o senátorský post utká kandidát Pirátů Wagenknecht s nominantem TOP 09 Dunglem. Kde zůstali kandidáti ODS?
Je to jednoduché. Kandidáti ODS zůstali mimo Prahu. A nepostoupilo jich tam do druhého kola málo. Pro pravici začíná být metropole ztracená. A profesor Dungl? Jakkoli se mi jeho kandidatura za TOP 09 nelíbí, je potřeba jej před druhým kolem proti právě tomuto protikandidátovi podpořit. Za to nad vámi zmiňovanou podporou ODS Pavlu Fischerovi však mohu jen nevěřícně kroutit hlavou.
Fotogalerie: - Oslava republiky v RSVK
Do Prahy se nyní koncentruje obrovské množství mladých levicově smýšlejících lidí. Čím to je?
Univerzity, nízká nezaměstnanost a pracovní příležitosti v preferovaných oborech, korporacích atd., kultura, těch lákadel pro liberální mladé bez ještě hluboko zapuštěných kořenů je ve městech, jako je Praha, celá řada. Nákladnější životní styl, zejména díky bydlení, naopak ty „druhé“ mladé vytlačuje na periferii nebo je nemotivuje opustit venkov, což dělící linie ve společnosti dál posiluje.
Některé pražské čtvrti, dříve typicky dělnické – Karlín, Nusle, Žižkov, Vršovice – jsou dnes Mekkou životního stylu mladých a aktivně se mladým přizpůsobují. Ve dříve chudých a omšelých ulicích rostou kluby, kavárny nebo komunitní zahrady jako houby po dešti. Tento životní styl ale není levnou záležitostí, rovněž nájmy v těchto čtvrtích dnes rostou do astronomických výšin. Patří tedy tito mladí lidé do vysokopříjmové skupiny? A co vyhání starousedlíky z širšího centra Prahy?
Být hipsterem asi úplně levná záležitost není, to máte pravdu. Avokádový toast a fair trade latté je asi dražší než 10 deka vlašského salátu a pivo. Nicméně to, že, jak říkáte, dříve omšelé čtvrti tímto způsobem ožívají, je mi sympatické, jakkoli jsem si vědom toho, že většina lidí zde je politicky nalevo, mnohdy i velmi. Hipsterem ale člověk nezůstává do smrti.
Je v Praze nutné nadbíhat si mladé voliče?
Voliče, včetně těch mladých, je třeba si získávat politickou prací neustále, nevím, jestli je nutné jim přímo nadbíhat, takto bych to asi neřekl, ale trpělivě je přesvědčovat o správnosti svého programu, což mimochodem nutně znamená nějaký program mít, to není dnes samozřejmost. Nestačí pouze postavit kandidáty za každou cenu, jak si bohužel někteří před volbami mysleli. Ten vtip není v tom jen na šachovnici rozestavit figury. Je potřeba s nimi pracovat dál.
Mimoto, autentická pravice, má-li zůstat skutečně pravicí, nemůže necílit dominantně na hodnoty, které představuje spíše pracující střední třída platící daně nežli liberální studenti. Na ty se dnes navíc soustřeďuje už tolik politických stran, že prostor pro získání většího počtu hlasů je v této skupině minimální. ČSSD budiž toho příkladem.
Fotogalerie: - Občanský protest v Berlíně, zpestřený Antifou
Jakou chtějí mladí lidé Prahu? Co na městě chtějí změnit?
Vaše otázka mi implikuje, že mladí v Praze chtějí něco dramaticky odlišného než ti starší a že právě tudy dnes probíhá kritický řez pražskou společností. Nejsem o tom úplně přesvědčen. V Praze jsou mladí ve vámi zmiňovaných centrech jistě naladěni jinak než jejich vrstevníci na periferii apod. Že jednu skupinu město přitahuje a nabízí jí četné příležitosti, a druhé spíše hází klacky pod nohy, je věc druhá. Zde bych spíš hledal rozdíly – mezi periferií a centrem – nikoli automaticky ve věku voličů.
Studentské obecní volby v Praze, které v září zorganizovala iniciativa Člověk v tísni, dopadly výrazným vítězstvím Pirátů. Strana mezi středoškoláky získala 26 procent hlasů. Druhé místo vybojovala koalice TOP 09, STAN a menších stran s názvem Spojené síly pro Prahu s 20 procenty preferencí. ODS získala 11 procent, hnutí Praha Sobě 10. Páté bylo ANO s 5 procenty, těsně pod pětiprocentní hranicí skončili Zelení. Ostré volby dopadly významně jinak. Proč mladí volí liberálněji, než starší generace?
Mládí je typicky liberální asi vždy. To je přirozené. Jak už jsem řekl, snaha být za každou cenu cool a vymezit se vůči rodičům ale u většiny lidí netrvá věčně. Bude to ode mne jako od mladého člověka asi znít divně a nabubřele, ale přirozená konzervativnost přichází s věkem, zkušenostmi a úměrně s řadou projitých slepých uliček.
Musí se pražská pravice změnit, aby udržela vliv?
Je pražská pravice pravicí? Takto bych se ptal spíš. A nemá se dnešní nominální pražská pravice stát opět pravicí autentickou, aby vůbec znovu získala vliv? A odpovídám, že nevím. Praha je dnes stejně jako jiná hlavní města posunuta vůči zbytku republiky někam úplně jinam. Je to typická evropská liberálně-levicová metropole. A tato města pravice napříč evropskými státy, ale nejen tam, odepsala. Asi nikoho by nenapadlo očekávat vítězství skutečně konzervativně pravicových sil ve Vídni, Berlíně či Londýně.
Václav Klaus ml. včera pro blog na Novinky.cz uvedl, že dnešní mladá generace si protahuje jakési polodětství. „Chtějí mít výhody mláďat, ale práva dospělých,“ napsal Klaus ml. Souhlasíte s tímto pohledem na mladé?
Naprosto. Nesnesitelná lehkost bytí bývá přeci příjemná.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
