Jak vnímáte odkaz Února 1948 pro dnešní dobu v kontextu uplynulých 65 let?
Odkaz února 1948 vnímám pořád stejně. Zvlášť po těch třiadvaceti letech, co tu máme takzvanou demokracii. Únor, podle mého názoru, otevřel cestu k tomu, aby se lidé měli lépe. Lidé mladí, staří, zdraví i nemocní. Tenkrát otevřel cestu k tomu, aby měl každý práci, střechu nad hlavou. Když to srovnám s dneškem, tak se stačí podívat, kolik lidí čeká na jedno pracovní místo, kolik lidí je vyřazeno z Úřadu práce, aniž by si práci mohli najít, jak málo lidí dostává vůbec nějakou podporu, a jsou odkázáni sami na sebe. Z čeho mají žit?
Stačí se podívat, že lidé zdravotně postižení přicházejí v poslední době o tři tisíce korun, aniž by se společnost o ně nějak postarala. Tenkrát, po Únoru, se otevřela cesta, aby byla nějaká propopulační politika, aby mladé rodiny měly z čeho žít, aby měly šanci mít děti a vychovávat je. V této, takzvané svobodné době, mladí lidé vlastně nemají na to, aby ty děti měli. Krátí se jim, nebo dokonce ruší porodné, krátí se jim dávky v mateřství… Tenkrát byla nastavena skutečně propopulační politika.
Totéž se týká seniorů, lidí, kteří tvrdě pracovali celý život a vytvářeli hodnoty. Po únoru se vytvářelo prostředí, aby bylo o tyto lidi postaráno. V současné době jsou tito staří lidé prostě na obtíž, té současné vládní koalici. Ti staří lidé, kteří vytvořili ony hodnoty, které jsou dnes rozkradeny nebo prodány, dnes nemají ani na nájem nebo i základní životní potřeby.
Takže odkaz Února 48 vidím v tom, že ukázal cestu do budoucna, aby měli slušní a poctiví lidé možnost také slušně a důstojně žít.
Byly by, podle Vás, únorové hodnoty aplikovatelné v současném světě?
Zcela určitě, protože v nich šlo o člověka. A o člověka by šlo i v současném světě. O to, aby ten člověk měl šanci na důstojný život, pokud to bude člověk, který nekrade, nechce žít na úkor ostatních, ale žije poctivým životem a chce pracovat. Tak takový člověk by měl mít šanci. A to by, podle mého soudu, mělo být smyslem každé doby.
Prezident Klement Gottwald je dnes společností vnímán spíše negativně. Jak byste hodnotila Vy jeho osobnost?
Klement Gottwald byl velmi významná a výrazná osobnost v našich dějinách. Byl to prezident republiky a já zcela určitě nesouhlasím s tím, aby byla na něj neustále házená špína, jak to dělají současní takzvaní historici a současná vládní garnitura.
Letos uplyne 60 let od jeho úmrtí. Půjdete tedy i letos uctít jeho památku?
Jistě, jako každý rok.
Jste pedagog. Jak hodnotíte výklad únorových událostí v soudobých českých učebnicích?
Je to značně zkreslené. Je to popis, který odpovídá tomu, co chtějí současní mocní, čemuž nahrávají i někteří pseudoumělci a pseudohistorici. Je to falzifikace dějin. Je to zkreslená minulost, vytrhávání částí z celku, bez ohledu na to, že Únor i jiné etapy minulosti je třeba posuzovat v kontextu té které doby. Navíc to znamená v kontextu událostí nejen u nás, ale i ve světě. To období je prostě zkreslováno a v hlavách mladých lidí to působí jen zmatek.
Myslíte, že by v současné době prospělo, kdyby byly zestátněny velké podniky v důležitých odvětvích? Například v průmyslu, v energetice a dalších klíčových odvětvích našeho hospodářství?
Klíčová odvětví v průmyslu, energetice a přírodních zdrojů, by v každém případě bylo dobře, aby měl v rukou stát. Protože jsou zdrojem financí, které pak mohou sloužit v sociální oblasti, vzdělávání, v kultuře, zdravotnictví, a tak dále...
Nemusíme hned mluvit o znárodňování, ale jsou různé formy, jak dosáhnout toho, aby tyto klíčové oblasti byly v rukou státu a mohly být zdrojem potřebných financí. Vždyť v této době všechny ty peníze, využitelné pro všechny, odcházejí do soukromých rukou, odcházejí do zahraničí, a my se pak divíme, že nemáme peníze na to, co všechno je třeba.
Dala by se Vaše pozice vnímat v duchu takzvaného „Pražského jara“, či „socialismu s lidskou tváří“ v roce 1968? Jaký vztah máte k tomu období?
Já bych to ani nijak nenazývala ani nenálepkovala. Můj postoj je založen na tom, jak bychom měli postupovat, aby se lidem žilo lépe.
Jak vnímáte současný negativistický přístup k Rusku? Zejména, pokud jde o jeho prezentaci v médiích, především veřejnoprávních.
Nepřipadá mi jejich postoj korektní, ale skutečně nejsem odborník na toto téma. Je pravda, že dnes jsou mnozí politici i lidé zahleděni, jedni do Ameriky, jiní do Německa. Nicméně to, co předvedl pan Nečas během své návštěvy Německa, je neuvěřitelná drzost vůči našemu národu. Jak poníženě se chová vůči Německu, vůči sudetským Němcům, jak poníženě jedná v souvislosti s poválečným odsunem sudetských Němců, v kontrastu s tím, jak arogantně jedná vůči vlastním občanům.
To se mi opravdu nelíbí. Na jednu stranu se chovají poníženě a na druhou stranu mají nos nahoru a špiní vše, co se týká Ruska a východních zemí.
Co byste vzkázala těm, kdo neustále mluví o komunismu a Únoru pouze v souvislostech se zatýkáním, vražděním a jinými druhy persekucí?
Jak už jsem řekla, to vše je třeba brát v kontextu té které doby, kdy se to odehrávalo, v konkrétních historických souvislostech. Je třeba vnímat to, co se stalo pozitivního, i to, co se stalo negativního a nevytrhávat jednotlivé věci ze souvislostí.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
