Zvýšit maximální denní sazby za stravu a ubytování o desetikorunu. To je obsahem nové vyhlášky MPSV k zákonu o sociálních službách, která je nyní v připomínkovém řízení a začít platit by tak mohla nejdříve letos v květnu. Ministerstvo pod vedením ministryně Ludmily Müllerové (TOP 09) návrh vysvětluje zvýšením nákladů na sociální služby, zvyšováním spotřebitelských cen, růstem cen energií a zvýšením sazeb DPH o jeden procentní bod.
Psali jsme:
MPSV: Sáhněte do úspor, poproste příbuzné
„Má-li mít navrhované zvýšení maximálních úhrad výraznější efekt, je proto žádoucí zvýšení tlaku na nezbytnou vyšší participaci vlastních i jiných zdrojů klienta (zdroje od příbuzných, z úspor apod. – rozhodně ne však na úkor zadlužení klienta) na úhradě nákladů za poskytnutou sociální službu,“ tvrdí v návrhu vyhlášky ministerstvo.
Hledání peněz tam, kde nejsou
V některých státních, krajských nebo obecních ústavech však považují tuto normu za hledání peněz tam, kde nejsou. „Z našeho praktického pohledu je to trošku nešťastné, protože už nyní 75 procent lidí, které tu dnes máme, nemá peníze na plnou úhradu. To znamená, že zbylou částku prostřednictvím dotací vyrovnává kraj, aby provoz byl nepřerušen a mohli jsme poskytovat sociální služby. Jestliže se tedy ještě zvýší úhrada, tak už to nebude 70 procent, ale třeba 80 procent, kteří nebudou mít na plnou úhradu. Takže nevím, zda tato vyhláška není kontraproduktivní,“ řekl ParlamentnímListům.cz Josef Vacek, ředitel Domova důchodců v Hrubé Vodě na Olomoucku.
Jak jsou na tom soukromnící?
Podle něj je na tom podobně většina neprivátních ústavů. Mluví se tedy o tom, zda norma nepomůže spíše soukromníkům, kteří využívají maximálně povolených cen, nebo těm, kteří vyhrožují rodině vyhozením jejich příbuzného, pokud za něj nezaplatí. Navýšení plateb se však netýká soukromých zařízení, v nichž se vybírá i kolem dvaceti tisíc měsíčně. Zde si ceny nastavují sami provozovatelé.
„Vyhláška pro nás nehraje žádnou roli. Klientů se nijak nedotkne a absolutně je v ničem neomezí. Stát nebo kraj nám na provoz nepřispívá, nemáme nárok na dotace,“ řekla pro ParlamentníListy.cz ředitelka soukromého zařízení pod podmínkou anonymity.
Psali jsme:
Cena za služby je proto v jejím ústavu mnohem vyšší než v jiných zařízeních. „Klienti ale mají v platbě zahrnuto všechno – nápoje od piva, kafe, limonády, minerálky. Neplatí si doplatky za léky, dáváme jim hygienické potřeby. Máme vlastní kuchyň, takže i kdyby došlo k tomu, že by jim nezbývalo na základní potřeby, tak je mají všechny v platbě zahrnuty. Jediné, co si hradí sami, je pedikéra a holič,“ doplnila ředitelka.
Na průměrný důchod nedosáhne ani polovina seniorů
V současné době si mohou v domovech pro seniory účtovat denně až 200 korun za ubytování a 160 korun za stravu. V současné době tak platí senioři v neprivátních zařízeních maximálně 10 800 korun měsíčně. Od května by podle nové vyhlášky zaplatili až 11 400. Domovy však mohou pobírat maximálně 85 procent ze seniorova příjmu. Takže podle návrhu ministerstva by si plnou úhradu mohli dovolit jen penzisté s příjmem nad 13 tisíc korun. Průměrný důchod je v současné době 10 470 korun, na což podle statistik nedosáhne ani polovina seniorů. Letos se však v souvislosti s valorizací důchodů zvýší procentuální výměra důchodů o 0,9 procenta a základní výměra o 60 korun na 2 330 korun.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
