Ze všech politických stran to byla bezkonkurenčně ODS, která se nejvíce chopila tématu Ústavu pro studium totalitních režimů v souvislosti s odvoláním jeho ředitele Daniela Hermana. Její předseda a zároveň premiér Petr Nečas dokonce prohlásil, že sleduje s velkými obavami snahu sjednocené levice KSČM a ČSSD politicky diktovat, jak se smí či nesmí na veřejnosti mluvit o minulosti naší země. Kritikou nešetřili ani místopředseda Senátu Přemysl Sobotka a předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.
„Hodnocení totalitních režimů u nás je téma, které je určitě schopné oslovovat lidi, kteří někdy ODS volili. Určitě patří mezi ta témata, která působí na potenciální voliče ODS, takže bych řekl, že je od ODS správná cesta, že se tomuto tématu tak věnuje,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol, politolog z Vysoké školy CEVRO Institut.
Ze strany ODS je v tom zoufalá snaha chytit se čehokoli
Zcela odlišný pohled na horlivost ODS při komentování událostí v Ústavu pro studium totalitních režimů má politický komentátor a mediální odborník Karel Hvížďala. „Spíš mi to připadá, že je v tom jisté zoufalství, že se občanští demokraté už chápou úplně všeho, u čeho mají pocit, že by na sebe mohli upozornit. Ale tohle je věc příliš intelektuální, než aby to zajímalo masy,“ říká pro ParlamentníListy.cz Karel Hvížďala.
Psali jsme:
„Já jsem se nad aktivitou čelných politiků ODS spíš zarazil. Tohle je kauza, ve které by speciálně ODS měla mluvit co nejméně. Žádné extra body u voličů jí to nevynese, protože pokud znám historii Ústavu a výměny ve vedení, tak pohled na jeho práci byl vždy rozporuplný. A když se k tomu v pátek začal vyjadřovat i kardinál Dominik Duka, tak to už se mi zdá až přepolitizovaná kauza. A ODS by se v ní neměla takhle angažovat,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz politolog a sociolog Jiří Bystřický.
Hodnocení totalitních režimů má pro část pravice mobilizační potenciál
Podle politologa Petra Sokola je hodnocení totalitních režimů u nás a události kolem ÚSTR pro většinu společnosti spíše okrajové než důležité téma. „Určitě to neoslovuje společnost jako celek, ale pro její konkrétní část, která se překrývá s cílovou skupinou na pravici, to má určitý mobilizační potenciál,“ domnívá se Petr Sokol. „Já si myslím, že to je velice důležité téma, ale ta veřejnost to tak nevnímá,“ podotýká Karel Hvížďala.
MUDr. Přemysl Sobotka
Přestřelka, která se kolem ÚSTR rozpoutala, není podle Jiřího Bystřického pro společnost dobrým znamením, protože ukazuje, jaké všechny terče lze použít pro politický boj. „Tím, že se celá ta záležitost začíná tak politizovat, tak to veřejnost přestane zajímat. A za druhé začne mít nedůvěru ke všem institucím, které mají být neutrální. Je to dvojnásobný efekt špatným směrem,“ poukazuje sociolog.
Podle Bendy se komunisté snaží kontrolovat školství a studium historie
Z výroků, které zazněly k dění v ÚSTR, vzbudil pozornost ten od předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy. „Zvláště znepokojující je přitom to, že čtvrt století po sametové revoluci se komunisti prostřednictvím sociálních demokratů opět snaží kontrolovat školství a studium historie a snaží se diktovat, jak se smí a nesmí mluvit o nacistické a komunistické historii naší země,“ prohlásil Marek Benda.
„S nástupem levice k vládě bude ten Ústav samozřejmě v ohrožení a tohle je taková předehra. Pokud by vznikla vláda sociální demokracie s podporou komunistů, tak to pro něj může být kritické. Nemyslím si, že by nám taková vláda diktovala, jak mluvit, nebo nemluvit o historii, ale spíš by zařídila, aby se tímto způsobem nemluvilo. Než by něco v historii překrucovali, tak si myslím, že by se to snažili umlčet a tyto aktivity zmařit,“ zamýšlí se politolog Petr Sokol.
Hrozba pro historii: popis něčeho znamená, jak to máme vnímat
Podle publicisty Karla Hvížďaly jde o to, jak daleko by se komunisté dostali. „Jejich pohled na historii je jiný a zcela jistě by ho prosazovali pod různými hesly, kupříkladu že to má být vyvážené. Jakmile se jim podaří popřít to, že šlo to totalitu – přitom totalita je docela přesně definovaná, to znamená, že není pluralita politických stran, nejsou svobodná média, není svoboda slova a není svoboda podnikáni ani není soukromý sektor – tak pak už je možné lhát i ve všech ostatních věcech,“ obává se Karel Hvížďala.
„Tohle je jediná věc, která má určité opodstatnění, protože to opravdu hrozí. Existuje takový krásný termín, který zavedla nejnovější francouzská filosofie, že popis něčeho znamená, jak to máme vnímat. Čili jestli nám budou popisovat to a to a že problém je ten a ten, tak to tak můžeme vnímat. Historie by měla být hodnocena co nejneutrálněji, v tomhle případě má Marek Benda částečně pravdu. Dokonce bych řekl, že víc než částečně, že se to dokonce může stát nástrojem na přepisování historie,“ dodává politolog a sociolog Jiří Bystřický.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Jiří Hroník
