Kdybyste byli poslanci, dali byste důvěru vládě Bohuslava Sobotky?Anketa
Situace se po pádu vlády a předčasných volbách obrátila, opoziční ČSSD se stala součástí vládní koalice, a tak se už snaží zatnout tipec politickým soupeřům. Příliš se nebrání změně jednacího řádu Poslanecké sněmovny, kterou prosazuje hnutí ANO. Odborníci ovšem upozorňují, že k parlamentní demokracii sáhodlouhé diskuse i obstrukce patří. „Má to svůj smysl, opozice má jinak málo nástrojů, jak něco prosadit a na něco poukázat,“ ujistil ParlamentníListy.cz politolog Petr Sokol.
Novopečení poslanci z hnutí miliardáře Andreje Babiše, kteří sice teprve přičichli k politice, ale už dostali příležitost vládnout, se však rozčilují, že musí v tvrdých poslaneckých lavicích hodiny poslouchat nekonečnou kritiku z řad členů opozičních stran. „To je příšerná žvanírna. A co času ještě promrháme, když si ODS a TOP 09 vybírají dvouhodinové přestávky,“ kritizují pravidla Poslanecké sněmovny.
Fotogalerie: - Co se děje v LESe
Ve firmě se také nekecá a už vůbec nekritizuje vedení
Prosadit nějakou změnu tak podle zákonodárců trvá zbytečně dlouho. Šéf hnutí ANO a majitel Agrofertu Andrej Babiš, který chce stát řídit jako firmu, na podobné dohadování není ze svého podnikání zvyklý, proto by ho chtěl omezit i v Parlamentu. Postěžoval si, že čas strávený ve sněmovně považuje za ztracený. Co se dá říci třemi větami, popisují podle něj poslanci čtvrt hodiny. „Když sečteme všechny ty dvouhodinové přestávky, vyjde nám, že se tady několik dní nepracovalo,“ prohlásil místopředseda klubu ANO Radek Vondráček, když mluvil o chystané změně jednacího řádu sněmovny. Ministři by prý mohli místo vysedávání ve sněmovně dělat něco užitečného ve svých úřadech.
Psali jsme:
Na jednání poslaneckých klubů by měla stačit jen hodina
Zástupce ANO ujistil, že nechtějí krátit opozici na jejích právech, ale hodlají se zabývat tím, zda by nestačily například namísto dvouhodinových přestávek hodinové a zda by neměli časově omezit vystoupení poslanců. Ale příliš pochopení nenajdou ani u jinak k vládní koalici vstřícných komunistů. „Já bych jim doporučil přečíst si jednací řád, tam je omezení řečnické doby dávno obsaženo,“ řekl ParlamentnímListům.cz odborník na jednací řád, místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda KSČM Vojtěch Filip. Stejně jako další opoziční parlamentní strany záměr vládní koalice považuje za snahu omezit opozici a parlamentní demokracii. A s tímto názorem není sám. „Hnutí ANO dlouhodobě vykazuje tendenci k omezení demokratické debaty, protože je jim demokracie cizí,“ komentoval tyto snahy předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
Fotogalerie: - Volební systémy a spící Karel
Poslanecká válka o reformy, kterou vedla ČSSD, trvala v minulém volebním období šest dní
Sociální demokracie zažívá dnes to, co dělala v minulosti sama. Když byla opoziční stranou, často sáhla k přerušení nebo zdržování schůze Poslanecké sněmovny. Využívala k tomu všech možných nástrojů - přestávek na jednání klubů, opakovaných návrhů na zařazování a vyřazování stejných bodů z jednání, faktických poznámek, mimořádných schůzí, pokusů o odložení schůze i nekonečných projevů. Na jeden den například zařadila čtyři mimořádné schůze s cílem zpomalit jednání dolní komory. Poslance ČSSD dokonce přišli do sněmovny podpořit i jejich kolegové ze Senátu, četli předem připravené příspěvky a pomáhali tak zdržovat jednání. Poslanecká válka o reformy trvala přes šest dní. Koalice nakonec hlasováním omezila vystoupení v rozpravě na dvakrát deset minut. Dnes se ČSSD nelíbí, když stejných nástrojů, zatím v mnohem menší míře, začali využívat jejich političtí protivníci - ODS a TOP 09.
ČSSD není proti zkrácení přestávek na jednání frakcí
Předseda sněmovního ústavně právního výboru sociální demokrat Jeroným Tejc říká, že ve chvíli, kdy místo čtyř nebo pěti poslaneckých klubů jako v minulosti je jich dnes v Poslanecké sněmovně sedm, a každý z nich má právo vzít si dvouhodinovou pauzu, aniž by se o této pauze hlasovalo, je možná debata o zkrácení těchto časů. „Na druhé straně by to neměl být nástroj pro to, abychom omezili možnost vystupovat proti vládním návrhům zákonů, byť bychom v tuto chvíli tvořili vládní většinu,“ uvedl. Hlavním cílem změny jednacího řádu podle něj bude prodloužení lhůty mezi druhým a třetím čtením, tedy lhůty, kdy mohou jednotliví poslanci či výbory dávat pozměňovací návrhy, a časem, kdy se o nich hlasuje.
Změny jen tam, kde se shodne koalice s opozicí
Tejc potvrdil, že by ČSSD „vedla ráda debatu směrem, který bude racionální“. Příkladem by měli prý jít ministři, kteří nebudou navrhovat neustálé přesuny jednotlivých programů podle toho, jaký je konkrétní program ministra. Současně ujišťuje, že prý nechce, aby se změna jednacího řádu pod záminkou větší efektivity a rychlejšího jednání sněmovny zvrhla v to, že by nakonec byla omezena práva opozičních klubů. „Právě proto, že máme zkušenost z opozice, víme, že je to pro každou koalici lákavé, my bychom chtěli být v nové koalici jakýmsi zklidňujícím článkem pro to, aby změny byly činěny jen tam, kde by na tom byla shoda nejen v koalici, ale i v opozici,“ tvrdí Tejc. Těžko však může předpokládat, že by si opozice sama nechala přistřihnout křidélka a souhlasila s omezením svých práv ve sněmovně.
Psali jsme:
Zbytečné utahování šroubů opozici
Také politolog Petr Sokol považuje snahu vládní koalice za nástroj, jak omezit práva opozice. „Kdyby to zkusila nějaká zavedená strana, potkala by se s velmi ostrou bouří nevole ze strany ostatních partají i veřejného mínění. Bude zajímavé sledovat, jak na to zareagují v situaci, kdy to ANO dělá v rámci rétoriky, že stát je možné řídit jako firmu. Možná to jde ve vládě, ale jsem skeptický k tomu, že by to šlo na půdě Parlamentu,“ vyjádřil politolog obavy, zda nepůjde o zbytečné utahování šroubů opozici a omezování některých liberálních práv.
Ale dodává, že podobné marketingové triky padají u části veřejnosti na úrodnou půdu. „Jako když Babiš bránil nominaci stranických náměstků na Ministerstvo financí, což je zaběhlá praxe a normální kontrolní mechanismus ve vládní koalici. Ale když to podá tak, že chce na úřad odborníky, část veřejnosti na líbivou vlnu, která na první pohled vypadá logicky, naskočí,“ řekl ParlamentnímListům.cz, že něco podobného se může dít při omezování práv poslanců a jejich klubů ve sněmovně. „Kdyby na to tradiční parlamentní strany naskočily, mělo by to pro ně tragickou dohru, považoval bych to doslova za sebevražednou politiku,“ varuje. Ale chce být optimista, proto věří, že jediný, kdo k tomu může v rámci své líbivé populistické politiky přistoupit, by mohlo být jen hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury.
Žádná rozumná opozice nebude svá práva nadužívat, veřejnost by jí to spočítala
Politolog Petr Sokol se neobává, že by opozice nástrojů, které jí umožňují protahovat jednání sněmovny, zneužívala. „Soudcem politiků není ředitel nebo majitel firmy, ale v případě Parlamentu jsou to občané. A když opozice některé prostředky nadužívá, hodnotí to občané velmi kriticky. Proto jsem přesvědčen, že toho žádná rozumná opozice nebude nadužívat, ani se to u nás zatím neděje, že by opozice zdržovala jednání třeba měsíc a práce Parlamentu by se zastavila,“ konstatoval politolog, proč nevidí nejmenší důvod práva poslanců nějak omezovat. Poukázal na to, že u nás v minulosti obstrukce byly a Parlament si s nimi nakonec vždycky poradil.
V zavedených liberálních demokraciích jsou podobná omezení podle Sokola naprosto výjimečná. „Podívejte se na oblíbenou taktiku v amerických zákonodárných sborech, kde se předčítají kusy z Bible a zdržuje se jednání. Pokud si někdo představuje, že práce Parlamentu spočívá v tom, že se to udělá rychle, tak se mýlí,“ dodal politolog.
Snahy dělat demokracii trochu jinak dopadly vždycky špatně
To, že hnutí ANO přichází s návrhy, které nejsou v demokraciích obvyklé, považuje politolog za nebezpečné. „Je to částečně nebezpečné v tom, že na první pohled jde o návrhy líbivé, až ve středně dlouhém horizontu se ukáže, jaká skrývají nebezpečí,“ vysvětlil Sokol. Důvodem je na jedné straně nezkušenost hnutí ANO s politikou, na druhou stranu je to prý kalkul jejich stratégů, jak na sebe upozornit a přesvědčit veřejnost, že politika se dělá jinak. „Snahy dělat demokracii trochu jinak vždycky zatím dopadly špatně. Pokusy `zlepšit` demokracii končily minimálně jejím částečným omezením,“ shrnul Petr Sokol.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
