České orgány se podle Asociace pro právní otázky imigrace azylovou situací zajištěných cizinců v detenčních zařízeních, jako je Bělá – Jezová, vůbec nezabývají a pouze čekají, až si je Maďarsko či Itálie vezmou zpět. Jenže státy to buď odmítají, nebo se doba neúnosně prodlužuje. Po době povoleného pobytu v ČR jsou tak cizinci propuštění ven, jsou bez peněz a na území opět nelegálně, takže jsou často opět zadrženi a situace se opakuje. Je to v pořádku?  

 

Ta situace je složitá a jen dokazuje, že Evropa ani členské státy nebyly na tak rozsáhlou uprchlickou krizi připravené, a to je důsledek. Maďarsko ve své obtížné situaci bohužel nemá mnoho jiných způsobů, jak svou situaci řešit. Je tedy nutné skutečně vyčkat, až se situace stabilizuje a uprchlíci, kteří žádali o azyl v jiném státě než v ČR, budou moci být vráceni k dokončení řízení do těchto států. Názor Asociace pro právní otázky imigrace vnímám jako knížecí rady, naprosto odtržené od reality. Je zjevné, že detenční zařízení není asi prostředí, ve kterém by se kdokoliv z nás chtěl ocitnout. Je zjevné, že stát v tuto chvíli nemá dostatečné materiální ani personální kapacity k rychlému řešení situace těch lidí. Tento stav se ale nezmění mávnutím proutku. Je třeba dát státním orgánům prostor k vyřešení celé situace, zvlášť když ji mnohdy komplikují i sami lidé, kteří jsou v těch zařízeních umístěni. A jednoznačně je třeba zaměřit se na přípravu takových opatření, která by do budoucna zajistila hladší průběh takových situací, protože se obávám, že zdaleka není konec této krize. Na to by se vláda nyní měla zaměřit.

  

Do zařízení pro nelegální migranty vězeňského typu v Bělé – Jezové se dostávají také děti. Kancelář veřejného ochránce práv i Nejvyšší správní soud opakovaně potvrdily, že podmínky panující v tomto zařízení nejsou pro pobyt dětí způsobilé. Neměly by být umístěny rodiny s dětmi jinde? 

 

Opakovaně musím zmínit, že to je důsledek naší nepřipravenosti na současnou krizovou situaci. A kritika ombudsmanky nebo Nejvyššího správního soudu bohužel tento stav neřeší, spíše naopak vytváří ještě větší napětí, než je třeba. Je zjevné, že státní orgány se s tímto stavem snaží něco udělat. Podle dostupných informací skutečně z počátku byly děti dočasně umístěny do společných zařízení s ostatními uprchlíky, nicméně v posledních dnech odtud byly rodiny s dětmi odvezeny do vhodnějších zařízení – např. do zařízení v Zastávce u Brna. Problémy, které s sebou přistěhovalecká vlna přináší, se bohužel řeší za pochodu a s ohledem na nedostatečnou prevenci je nyní třeba se smířit s tím, že vše není ideální tak, jak by si ombudsmanka nebo jiní pseudohumanisté představovali.

 

Připomeňme, že lidé se dostanou do detenčního zařízení, jsou jim odebrány mobily, peníze, jsou zamykáni. „Jak je v táboře stále více lidí, nedostává se oblečení a v zimě se stávalo, že lidi vyšoupli za bránu v jarní bundě, naboso v nějakých sandálech, jak před několika měsíci přišli,“ řekl Právu zdroj z tábora v Bělé – Jezové. Ozývají se názory, že podmínky jsou tam zcela nevyhovující a naprosto nehumánní… Co s tím? 

 

Nemyslím si, že by to prostředí bylo nehumánní. Samozřejmě nejde o prostředí příliš přívětivé, které by bylo vhodné pro dlouhodobé žití. Nicméně za daleko více nehumánní bych považovala, kdybychom nechali ty lidi pospávat na ulicích, bez základních hygienických prostředků a bez jídla a vody. Přijímací střediska pro uprchlíky žádající o azyl jsou vybavena dobře – od základních hygienických potřeb přes sociální a psychologické služby až po různé volnočasové aktivity. Nelegální migranti jsou umísťováni do zařízení pro zajištění cizinců, tzv. detenčních zařízení. Opět je jim poskytnuta strava, ubytování a další služby. Domnívám se tedy, že o přistěhovalce je postaráno adekvátně a současný stav je lepší, než kdyby byli volně a zcela bez zázemí. Zároveň není jiný způsob, jak nad nimi získat alespoň nějakou kontrolu, udělat jejich evidenci a zajistit jim zdravotní prohlídku či další náležitosti.

 

„Cizinci standardně a běžně protestují. Věci jako hladovky, sebepoškozování nebo i demonstrativní sebevraždy se v těchto zařízeních dějí,“ uvedla také mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. Co k tomu říci?

 

Asi jen tolik, že rozumím frustraci z toho, že realita, kdy jsou ti lidé umístěni do záchytných zařízení, je jiná než „evropský sen“, který si vysnili, když se rozhodli pro svou cestu. Je patrné, a statistiky žádostí o azyl to potvrzují, že pro tyto lidi nejsme cílovou zemí. V drtivé většině jde o ekonomické uprchlíky směřující do vyspělejších západních zemí a je pro ně zklamáním, když jejich cesta skončí v detenčním zařízení v České republice. I proto jsem od samého počátku považovala za bláhové a zcela nesmyslné jakékoliv návrhy na přerozdělování uprchlíků a kvóty, protože ti lidé se nesmíří s tím, že skončí v naší zemi, když mají před sebou stále vidinu vyššího životního standardu a štědrého sociálního systému např. v Německu či ve Francii. Těžko lze komukoliv vnucovat naši pomoc, když o ni nestojí. 

 

+ ParlamentníListy.cz
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku