V médiích i mezi veřejností po odvolání Jiřího Pospíšila a nástupu Pavla Blažka probíhá diskuse, do jaké míry je Nejvyšší státní zástupce, nyní Pavel Zeman, podřízen ministru spravedlnosti a kde má právo na určitou míru samostatného jednání. Může vůbec ministr nejmenovat do funkce státního zástupce, navrženého jejich nejvyšším šéfem? A co Pospíšilem tlačený návrh zákona o státním zastupitelství?
Ministr může odmítnout jmenovat navrženého státního zástupce, pouze když sdělí pádné důvody
„Jde o to, jak si kdo vykládá ten vztah. Nejvyšší státní zástupce navrhuje obsazení vedení státního zastupitelství a ministr nakonec jmenuje toho člověka, kterého Nejvyšší státní zástupce navrhuje,“ říká Wagnerová. Jak dodává, má ministr zřejmě představu, že má naprosto volnou úvahu, jestli tomu návrhu vyhoví nebo nevyhoví. „Podle mého názoru až takovou volnou úvahu nemá,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz bývalá ústavní soudkyně.
Jak říká, ministr podle jejího soudu může odmítnout návrh pouze v případě, když zároveň sdělí, jaké pro to měl racionální a pádné důvody. Jakýkoliv jiný výklad by podle Wagnerové vedl k tomu, že celý systém by byl neefektivní. V tomto se Eliška Wagnerová s ministrem Blažkem rozchází.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
