Kdybychom hledali v české populární hudbě album, z něhož zlidovělo nejvíce písniček, Bratříček by to nepochybně vyhrál na celé čáře. Titulní skladba, ale také Salome, Veličenstvo Kat, Anděl nebo Píseň neznámého vojína se staly hymnami tichého vzdoru, repertoárem všech se schopností je zazpívat, zahrát – a pochopit.

“Nestárnoucí Krylovy písničky v hudebním bloku zahraje 26. března v Klubu Na Rampě živě kytarista Jan Krajník se skupinou Nautica. Na hudebního barda pak zavzpomíná publicista a osobní přítel umělce Jiří Černý,” říká Petr Vobořil, ředitel Jabloneckého kulturního a informačního centra, které akci pořádá. Právě Jiří Černý byl producentem desky Bratříčku, zavírej vrátka. „Vydat československému zpěvákovi album bylo i během politického kulturního tání v šedesátých letech naprosto výjimečné. Natož aby takhle zahájil svou gramodeskovou kariéru kdosi, komu předtím nevyšel ani singl. To by se musel stát zázrak,“ vzpomíná Jiří Černý. Onen zázrak se stal 24. března 1969. Krylovy písně se staly symboly pookupačního vzdoru. „Bylo to všechno o fous: do měsíce pak nahradil Alexandra Dubčeka ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáv Husák, 9. září 1969 Kryl emigroval do Německé spolkové republiky a Bratříček zmizel na dvacet let z prodejen, případně byl rozšrotován,“ popisuje Jiří Černý.