První zmínky o Benešově pochází z roku 1219. První osídlení probíhalo na místě dnes zvaném Na Karlově, kde vznikl panský dvorec, kostel a okolo nich osada. Poté se centrum přesunulo výstavbou městského tržiště na dnešní Masarykovo náměstí. Na Karlově byl založen minoritský klášter a majitelem se stal pražský biskup Tobiáš z Benešova, který si záhy vybudoval nové sídlo – Konopiště. Rod Benešoviců, který tu žil, měl zřejmě velké ambice vytvořit významné město. V roce 1294 konvent s celým městem vyhořel, a proto dal Tobiášům nástupce, Milota z Benešova, klášterní budovu znovu vystavět a rozšířit. Klášter však roku 1420 vypálil Jan Žižka z Trocnova, když tudy táhl do bitvy na Vítkově.

Husité klášter však nezničili úplně. Po základních opravách se zde v roce 1451 konal sněm za přítomnosti Jiřího z Poděbrad, coby zemského správce a Eneáše Sylvia, zástupce římské kúrie. Jednalo se o smíření s katolickou Evropou. V roce 1473 vystupuje na sněmu královna Johanka a tří hodinovou řečí ve zpustlém klášterním chrámu umravňuje české panstvo a vyzývá je, aby pamatovali na vládu svornosti jejího manžela a zesnulého krále Jiřího a zanechali rozbrojů mezi sebou a svorně pečovali o blaho a slávu vlasti. Johanka měla vystoupit i na dalším sněmu v Benešově v r. 1474, ale to již došlo k velké rozepři mezi ní a králem Vladislavem Jagellonským. Královna se uzavřela ve svém vdovském sídle na Mělníce, kde r. 1475 umírá. Destrukci kláštera nakonec dovršili Švédové, kteří jej roku 1648 vypálili znovu. O připravovaném celovečerním filmu "Johana z Rožmitála - královna česká", který se bude natáčet i v Benešově, se dozvíte ZDE.