První zmínky o Benešově pochází z roku 1219. První osídlení probíhalo na místě dnes zvaném Na Karlově, kde vznikl panský dvorec, kostel a okolo nich osada. Poté se centrum přesunulo výstavbou městského tržiště na dnešní Masarykovo náměstí. Na Karlově byl založen minoritský klášter a majitelem se stal pražský biskup Tobiáš z Benešova, který si záhy vybudoval nové sídlo – Konopiště. Rod Benešoviců, který tu žil, měl zřejmě velké ambice vytvořit významné město. V roce 1294 konvent s celým městem vyhořel, a proto dal Tobiášům nástupce, Milota z Benešova, klášterní budovu znovu vystavět a rozšířit. Klášter však roku 1420 vypálil Jan Žižka z Trocnova, když tudy táhl do bitvy na Vítkově.
Husité klášter však nezničili úplně. Po základních opravách se zde v roce 1451 konal sněm za přítomnosti Jiřího z Poděbrad, coby zemského správce a Eneáše Sylvia, zástupce římské kúrie. Jednalo se o smíření s katolickou Evropou. V roce 1473 vystupuje na sněmu královna Johanka a tří hodinovou řečí ve zpustlém klášterním chrámu umravňuje české panstvo a vyzývá je, aby pamatovali na vládu svornosti jejího manžela a zesnulého krále Jiřího a zanechali rozbrojů mezi sebou a svorně pečovali o blaho a slávu vlasti. Johanka měla vystoupit i na dalším sněmu v Benešově v r. 1474, ale to již došlo k velké rozepři mezi ní a králem Vladislavem Jagellonským. Královna se uzavřela ve svém vdovském sídle na Mělníce, kde r. 1475 umírá. Destrukci kláštera nakonec dovršili Švédové, kteří jej roku 1648 vypálili znovu. O připravovaném celovečerním filmu "Johana z Rožmitála - královna česká", který se bude natáčet i v Benešově, se dozvíte ZDE.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.




