V letošním roce se během první části projektu odborníci zaměřili na systémy veřejné dopravy v krajích, v druhé části se zabývali celkovým socioekonomickým rozvojem měst a krajů mezi lety 2008 a 2012. Na třinácté příčce v celkovém vyhodnocení se umístil kraj Vysočina s hodnotou indexu 84,26 %. Vliv na finální umístění kraje měly především faktory v sociální oblasti.

Společnost MasterCard ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze a Sdružením CZECH TOP 100 zveřejnila výsledky druhé části unikátního projektu MasterCard česká centra rozvoje. Tentokrát se studie zaměřila na socioekonomický rozvoj ve všech 14 krajích a krajských městech. Největší socioekonomický posun zaznamenaly v uplynulých čtyřech letech Ústecký, Liberecký a Moravskoslezský kraj. Mezi krajskými městy dosáhla nejpříznivějšího vývoje Ostrava následovaná Karlovými Vary a moravskou metropolí Brnem.

Kraj Vysočina

Jeden z plošně největších krajů v České republice se vyznačuje nízkou hustotou zalidnění a rozdrobenou sídelní strukturou. Za významné faktory ovlivňující rozvoj kraje lze považovat tři důležité dopravní spoje, dálnici D1 a dvě mezinárodní silnice, které procházejí krajem a činí jej tak dopravně dostupnějším. Přírodní krásy, kulturní a historické památky pak umožňují rozvoj cestovního ruchu. „Nárůst mezd byl vyhodnocen jako čtvrtý nejvyšší a stejnou příčku získala Vysočina v tabulce zaznamenávající vývoj počtu plátců DPH. Ovšem nedostatečná nabídka vzdělání v krajském městě se odráží na podílu vysokoškolsky vzdělaných na zaměstnaných. Relativně velké procento obyvatel se zde věnuje zemědělství, přestože pro jeho rozvoj nejsou v kraji ideální podmínky. Potenciál vykazuje domácí i zahraniční turistika, jejímuž rozvoji napomáhají tři památky zapsané na seznamu UNESCO. Vývoj mravnostních a násilných trestných činů na tisíc obyvatel zde vykazuje nejhorší výsledky v republice. Pokud se ovšem podíváme na absolutní čísla, zjistíme, že situace není zdaleka tak špatná. S hodnotou 0,76 (počet trestných činů na 1 tisíc obyvatel) se Vysočina řadí mezi kraje s relativně malým výskytem kriminality. Podobně tomu je i s celkovou kriminalitou, která během let 2008 a 2012 stagnovala. Nedošlo zde tak sice k poklesu, nicméně absolutní hodnota se pohybuje hluboko pod průměrem republiky,“ uvedl Ing. Milan Damborský, Ph.D., zástupce ředitele Střediska regionálních a správních věd VŠE a odborný asistent Katedry regionálních studií Vysoké školy ekonomické, vedoucí zpracovatelského týmu studie MasterCard česká centra rozvoje.

Kraj Vysočina vykazoval během sledovaného období třetí nejvyšší relativní nárůst počtu uchazečů na jedno pracovní místo. V žebříčku zabývajícím se podílem uchazečů evidovaných déle než rok na celkovém počtu uchazečů o práci se kraj umístil na osmém místě se stejnou hodnotou nárůstu (1,41) jako byla zaznamenána v Olomouckém kraji. S problémy v oblasti nezaměstnanosti zřejmě souvisí následný nárůst výše vyplaceného příspěvku na bydlení na 1 obyvatele. Hodnota tohoto ukazatele se v kraji Vysočina znásobila více než třikrát (3,17). V absolutních číslech se však stále jedná o třetí nejnižší hodnotu v republice.