Trnovník akát byl oblíbený v době první republiky. Podél cest sázeli lidé tento severoamerický druh především pro jeho medonosné květy. Akát prospívá včelám, nicméně škodí v naší krajině původním druhům. Naši předkové totiž zřejmě nepočítali s agresivitou této dřeviny. Akáty mají silnou schopnost se šířit a jejich křovinaté porosty dokáží v sušších lokalitách zcela vytlačit jiné rostliny i živočichy.

Typický příklad expanze je park na návrší Hrádku. Původně tam byl akát vysázen podél pěšin. Postupně však osídlil velkou část skalnatého jižního svahu. Ten je přitom z přírodovědeckého hlediska velmi cenný. Podle průzkumu biodiverzity, kterou pro město Třebíč zpracoval Český svaz ochránců přírody Kněžice, je prudká stráň se syenitovými balvany cenným stanovištěm suchomilných a teplomilných rostlin a živočichů. Na skalních trávnících najdeme například kostřavu sivou, sesel sivý, rozrazil Dilleniův, rozrazil rozprostřený, hvozdíček prorostlý, pampelišku červenoplodou nebo netřesk výběžkatý. Z živočichů lze ve stráni nad řekou spatřit kudlanku nábožnou, modráska rozchodníkového, modráska vikvicového nebo brouka potemníka s latinským názvem Omophlus lividipes.