Poslední ukázkou z nepřeberného množství příkladů z naší dnes jíž téměř přesně 25 leté protektorátní historie je zavedení kurzarbeitu.
Kurzarbeit neboli práce na zkrácený úvazek je již stolet starý vynález, který k nám v nynější podobě přichází z Německa. Vládní koalice jeho masivnější využití schválila 3. 11. a poněkud jej navrhuje modifikovat na české poměry, ale to není důležité. Jde o samotný jeho princip. Čeští politici a média sborově mluví v době protiruských sankcí o zavedení záchranného systému, kdy stát může podržet firmy bez zakázek a může proplácet část mzdy zaměstnancům místo firem. Ušetří tím totiž značnou část výdajů, které by jinak musel vyplatit v rámci podpor v nezaměstnanosti. Zní to jako fajn nápad.
Zkušenosti z Německa ale mluví o něčem docela jiném. Kurzarbeit byl v Německu rozšířen v rámci protikrizových opatření v nejhorším období bankovní krize 2008 - 2009 a dále. Ve skutečnosti nešlo o udržení konkrétních pracovníků, ale pracovních míst. Což je podstatný rozdíl. Dotace v rámci programu Kurzarbeit mají jako hlavní cíl udržet statistiku nezaměstnanosti na únosné úrovni a snížit náklady práce. A tak se používá takový „malý trik“: Oficiálně se zkrátí původnímu zaměstnanci pracovní týden a jeho mzda (případně se prostě vyhodí). Tím se sníží náklady zaměstnavatele. Co už ale naše veřejnost neví je, že na zbytek neodpracované pracovní doby (nebo na celou) se najme jiný pracovník/ci. Toho dodá německý úřad práce z registru nezaměstnaných – nebo s ním spolupracující agentura. Mzdu toho zaměstnance proplácí stát a kupuje si tím tak nižší statistiku nezaměstnanosti. Tento najmutý, často agenturní, nekvalifikovaný pracovník je navíc samozřejmě podstatně levnější než kvalifikovaný zaměstnanec pracující na klasickou pracovní smlouvu.
Nejedná se tedy v principu o zkrácenou pracovní dobu, ale o sdílenou pracovní dobu. A také o čistokrevnou prekarizaci zaměstnanců. V některých německých městech například takto pracovalo v době krize pět agenturních servírek na jednu standardní kavlifikovanou pracovní pozici. A také sdílely jednu nemocenskou. Ta se totiž v Německu podle stejného zákona o zaměstnanosti také dělí!
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: KSČM




