Vážení přátelé,

nevím jestli toto oslovení má ještě nějakou váhu. Dle toho co jsem si o sobě přečetl v poslední době v novinách či na internetu je mi jasné, že přátelit se se mnou nikdo chtít nemůže. A přece tomu tak není, naštěstí.

V minulém týdnu pan Okamura vyzval tzv. vzbouřence ke složení mandátu. Řekl, že by bylo správné odejít a nechat se vystřídat lidmi, kteří budou lépe reprezentovat myšlenky Úsvitu. Myšlenky Úsvitu nebo jen Tomia Okamury? Není to totéž? Není. Tomio Okamura totiž není majitelem firmy Úsvit. Je jejím předsedou a nikdo ani na vteřinu tento fakt nezpochybnil. A předseda se musí chovat tak aby na něj zbytek strany či hnutí byl hrdý a mohl za ním bez náznaku ohnutí hřbetu stát. Pokud předseda svoji práci dělá jinak, špatně či nedej bože representuje názory se kterými se zbytek nemůže ztotožnit, pak nastupují demokratické mechanismy ke změně. Takové změny se dlouze diskutují a buď se většina dohodne, či se dojde výsledku hlasováním.

Diskuzí probíhalo mnoho a probíhaly spousty měsíců. A ano, byl jsem tím kdo polemizoval historicky asi nejvíc. Nelíbilo se mi rozhodnutí angažovat do EU voleb paní Samkovou, nesouhlasil jsem s principem EU kampaně (ovečky), nesouhlasil jsem se zjednodušujícím uchopením mnoha problémů. A vždy jsem to dělal pouze abych zabránil ztrátám Úsvitu. V těchto konkrétních příkladech se můj varovný prst nepodařilo proměnit ve změnu trendu a jsme tam kde jsme.