Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já si dovolím ještě několik málo slov k navrhovaným zákonům, vlastně čtyřem zákonům o odpadech, které spolu úzce souvisí. A možná bych se odkázal na své první vystoupení, v prvním čtení, kdy jsem tady zdůrazňoval, že jsem v situaci, která samozřejmě potřebuje změnu, že dávno skončil souboj skládkařů, spalovačů, že je to o něčem jiném, že to je o separaci, recyklaci, využívání těch materiálů, přizpůsobení i firem tomu trendu, který podle mě, je nevyhnutelný.

Pan ministr tady řekl, podle mne správně, že to všichni chtějí. No jo, ale každý trošku jinak. Samozřejmě slýchám tady názory, že ten materiál je málo ambiciózní. No, vzhledem k tomu, že tady slyším nářky, že nejsou prováděcí předpisy, vyhlášky, a že vlastně máme na to málo dnů, tak je možná dobře, že ta ambicióznost tam není tak obrovská, protože já jako konzervativní politik zastávám to, že změny se mají dělat s rozmyslem a pomalu, protože jak se říká lidově, česky řečeno: práce kvapná, málo platná. A někdy říkám také málo placená.

Samozřejmě, my všichni víme, že to přijde, vždyť jsme se tady o tom už bavili tolikrát, že prostě skládky končí. Byly tady ambiciózní návrhy, že už by to mělo být 24. Pak vznikl tady kompromis.

Asi nemá cenu se k té diskusi vracet. Všichni to chtějí. Já vím, co firem začíná prostě tady bystřit dobrý byznys, poradenské firmy, firmy, které budou vlastně ten odpad obhospodařovat, budou s ním zacházet. Myslím si, že důvod je zcela jasný, protože odpady byly, jsou a budou cennou komoditou a dobrým byznysem. To si řekněme na rovinu. To už platí více než sto let. Pokud se podíváte do Ameriky 20. let, tak se podívejte, kdo tehdy zajišťoval odpadky, svážení odpadů a správu odpadů v rámci amerických měst. Já myslím, že nemá cenu to tady dále rozvádět.