Balaštíková (ANO 2011): Přichází doba procitnutí?

27.11.2017 14:02 | Zprávy

Už jste slyšeli o nízké schopnosti půdy zadržet vodu? Dnes alarmující poznání, potřeba hledání příčin a okamžitého řešení. Teprve když je nejhůř, poslechnou si rádi hlas odborníků i na ministerstvech.

Balaštíková (ANO 2011): Přichází doba procitnutí?
Foto: archiv poslankyně
Popisek: poslankyně Margita Balaštíková (ANO)

Prezident F.D. Roosevelt  řekl, že „národ, který ničí půdu, ničí sebe“. U nás každý den ztrácíme 15 ha zemědělské půdy (ročně asi 5 tis.ha). Přitom asi polovina půdy je ohrožena vodní erozí a šestina je ohrožena erozí větrnou. Jak jsme se k tomu propracovali?

Evropsky motivované koncepty zemědělské výroby a pohybu zboží vedly u nás od devadesátých let k dlouhodobé destrukci produkčního zemědělství a to nejen odmítáním zemědělské velkovýroby (která se v jiných zemích naopak rozvíjela), ale vedly i k významným změnám v navazujících odvětvích včetně obchodu. Propad a změna struktury zemědělské výroby uvolnily prostor pro tolik očekávaný dovoz a současně vzrostl tlak na konkurenceschopnost zemědělské a potravinářské výroby. Ústup od živočišné výroby znamenal úbytek ploch víceletých pícnin (jetel, vojtěška) s hlubokým kořenovým systémem, nahrazení tradičních zemědělských postupů novými a nahrazování stájového hnojiva chemií. Systém dotací pak vedl ke změnám struktury zemědělské výroby a vyšším nárokům na chemické ošetřování. Environmentální péče o přírodu a zemědělství se dlouho rozvíjely bez vzájemné souvztažnosti až si začaly i tak trochu překážet. Teprve teď začaly oba rezorty spolupracovat (viz Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, doplňující Koncepci ochrany před suchem nebo Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu). Relativně krátká historická zkušenost však ukázala, že dělat zemědělství bez živočišné výroby je dnes prokázaný nesmysl.

Teprve až se opakovaně začaly projevovat klimatické změny a období přívalových dešťů střídala dlouhá období sucha, začali jsme si uvědomovat, co jsme zanedbali. Stát řešil odvádění vody z krajiny a povodně, ale neřešil sucho. Neřešil zadržení a využití vody v krajině. Nikdo to snad nevěděl? Ani výzkum?

Od devadesátých let jsme toho už zničili hodně. Při všem tom "kvaltování" si ani nevšímáme jak máme krásnou zemi s pestrou a různorodou krajinou.  Nevážíme si toho. Schopnost půdy zadržet vodu klesla na 60%. Neumíme  snad hospodařit? A proč stále zmenšujeme každý rok zemědělsky využitelnou výměru? To se musí stavět jen na úrodné půdě?

 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

Proč je důležité, kdo je v čele nějakého výboru?

A proč myslíte, že vám ANO žádného předsedu nedalo? A taky vzhledem k tomu, jak jde ta politická kultura z kopce (podle mě dost) neměly by se nějaké nepsané zvyklosti uzákonit? Jako třeba kdo má nárok na nějakého předsedu výboru nebo funkci ve vedení sněmovny?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

David (SPD): Do posledního Ukrajince?

22:31 David (SPD): Do posledního Ukrajince?

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k válce na Ukrajině.