Voliči odmítli dlouhodobě dominující politické strany. Lidovci i socialisté zaznamenali bolestný propad. Místo nich se Španělé rozhodli pro změnu. Bohužel tou změnou má být radikální levice, která svou kampaň staví na odmítání politiky škrtů.

Politika krocení veřejných financí tak dostává další silnou ránu. Není populární ani ve Francii či Itálii a blíží se tak na jihu Evropy její konec. Dá se očekávat, že zadlužování nabere opět ještě vyšší otáčky. Přitom už nyní je zadlužení eurozóny na úrovni 90 % HDP, tedy o polovinu výše, než by dle maastrichtského kritéria 60 % měly jednotlivé státy být. Španělské vládní zadlužení je nyní na úrovni přesahující 97 % a letos se dostane ke 100 % HDP.

Nutno říct, že ta Podemosem kritizovaná politika škrtů poměr zadlužení zvýšila od roku 2010 o více než 40 % a stlačila tempo zadlužování na cca 4-5 % HDP ročně. Jak by asi situace vypadala, kdyby vládli levicoví radikálové, kteří jsou přesvědčení, že stát musí lidem zajistit práci? A jak asi situace bude vypadat za pár let, pokud se na podzim dostanou k moci?