Paní ministryně, milé kolegyně, milí kolegové,
dovolte mi, abych předložil své tři pozměňovací návrhy k návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2021 a okomentoval je. Hned tedy na úvod bych se chtěl formálně přihlásit ke sněmovním dokumentům pod čísly 6992, 6991, což je obsahově totéž, ale v těch dvou případech pokaždé z jiného zdroje, a také k pozměňovacímu návrhu pod číslem 6993. A dovolím si tyto pozměňovací návrhy okomentovat. Nejprve ty dva, které jsou pod čísly 6992 a 6991 a které se týkají oblasti živého umění.
Chtěl bych úvodem konstatovat, že toto téma, tzn. kulturní služby, podpora živého umění, je v současné době téma velice naléhavé a velmi ostře sledované. Souvisí samozřejmě s tím, jakým způsobem dopadla covidová krize na oblast kultury. A já ten svůj pozměňovací návrh chci směřovat ke dvěma konkrétním výdajovým okruhům v rozpočtu Ministerstva kultury a to je Program státní podpory profesionálních divadel a profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů a výdajový okruh kulturní aktivity. Téma státní podpory pro regionální kulturní instituce je téma, které se vlastně řeší už mnoho let. Ten program byl vytvořen v roce 2003. Od samého počátku jej doprovází debata o jeho výši resp. o tom, že nikdy nebyl alokován v dostatečné míře tak, aby v kontextu kulturních služeb, které zajišťují samosprávy v České republice, měl výši, která by odpovídala závažnosti toho tématu.
Opakovaně na tuto problematiku upozorňují jednak profesní asociace, zmínil bych zde především Asociaci profesionálních divadel, ale také na ni upozorňují samosprávy samotné. Mimochodem v letošním roce oslovily samosprávy v České republice prostřednictvím dopisu pana předsedy Svazu měst a obcí České republiky jak pana ministra kultury Zaorálka, tak i předsedy poslaneckých klubů, protože ta situace už je opravdu vážná a dochází k tomu, že samosprávy v současné době čelí zcela reálnému riziku nedostatku finančních prostředků na zajištění kulturních služeb ve svých městech a týká se to samozřejmě i krajů.
Kontext této diskuse dlouhodobě postavený na tom, že stát není schopen vyřešit vícezdrojové financování, byť se o něm stále hovoří a je stále zakotvováno do strategických dokumentů státu, například na právě končící státní kulturní politiku. Nedošlo zatím dostatečného sluchu z pohledu státu k tomu, co samosprávy dlouhodobě říkají, tedy to, že řada jejich kulturních institucí plní veřejné služby, které mají výrazně nadlokální nebo nadregionální rozměr, a to, že se zatím nepodařilo, byť nějakým systémovým způsobem, jenom posunout na půdu Poslanecké sněmovny zákon o veřejných kulturních institucích, natož aby o něm Sněmovna reálně jednala, je bezpochyby neúspěch státních kulturních politik a představitelů Ministerstva kultury v uplynulých letech.
Nejhorší situace byla pravděpodobně v roce loňském, kdy bývalý ministr kultury Antonín Staněk vlastně zredukoval tento program, doslova jej ořezal až na takřka nefunkční podobu 130 milionů korun. V současném návrhu Ministerstva kultury pro rok 2021 je 400 milionů korun, což je částka, která je relativně vysoká v porovnání s tím, co v tomto programu bylo v uplynulých letech, ale v souvislosti s tím jak v minulých letech došlo k nárůstu platů zaměstnanců kulturních institucí, které nebyly kompenzovány. Jednalo se o příspěvkové organizace a také v souvislosti s tím, jak s covidovou krizí vypadly příjmy těchto kulturních institucí, je suma rozhodně nepostačující. Já proto navrhuji, aby se tento program státní podpory divadel a symfonických orchestrů navýšil o 300 milionů korun na celkovou částku 700 milionů korun, což je suma, která by mohla samosprávám nebo zřizovatelům těchto kulturních institucí výrazně pomoci. A chci znovu zdůraznit, že ta souvislost není jenom spojena s covidovou krizí, ale vlastně jakoby se v tom táhne ten několikaletý propad tohoto programu ve vztahu k tomu, jak narůstaly zřizovatelům náklady na provoz těchto institucí.
Chtěl bych v této souvislosti vyslovit velké poděkování svým kolegům, starostům, hejtmanům, primátorům za to, že tyto instituce dlouhodobě finančně podporují. Připadá mi až nedůstojné, jak se někdy tato debata vede, jak se nehospodárně ve městech zachází s finančními prostředky, protože ty výdaje na kulturu jsou opravdu velmi vysoké. Bylo tady několikrát zmiňováno Brno i mé město, město Plzeň, například jenom příspěvek na provoz našeho čtyřsouborového divadla stojí 250 milionů korun ročně při státním příspěvku v řádech milionů korun, takže si myslím, že teď je ten čas, kdy právě by samosprávy měly být takto výrazně podpořeny. Navrhuji také, aby se zhruba o 85 milionů korun navýšil výdajový okruh kulturní aktivity, dokud je prostřednictvím celé řady dotačních programů Ministerstva kultury podporována kultura, která je jako služba poskytována mimo zřizované kulturní instituce, aby došlo k celkovému navýšení na částku 750 milionů korun a v těch dvou svých pozměňovacích návrzích hledám dva zdroje, odkud by mohly být tyto finanční prostředky ve výši 385 440 700 korun nalezeny.
Chtěl bych v této souvislosti dodat, že je velkým úkolem Ministerstva kultury v současné době nejenom najít finanční prostředky na podporu kulturních institucí, ať už těch, které jsou zřizované samosprávami, nebo těch, které fungují mimo samosprávné zřizovatele nebo mimo státní zřizovatele, ale je také velkou rolí Ministerstva kultury velmi intenzivně doslova tlačit na to, aby ve státním rozpočtu bylo myšleno na pokračování podpory oblasti kultury zasažené koronavirovou krizí. Po neúspěchu, po špatné přípravě programu COVID - Kultura 1 se podařilo připravit program COVID - Kultura 2 v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, který byl již připraven v součinnosti s kulturními aktéry, nicméně ten program se vztahuje pouze na současný rok a musí se bezpochyby hledat peníze na to, aby vznikl program COVID - Kultura 3, zaměřený třeba už jiným způsobem na aktivní podporu těchto kulturních institucí, ruku v ruce musí jít také to, že Ministerstvo kultury ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, s epidemiology musí představit udržitelný a s kulturními aktéry diskutovaný plán na obnovení činnosti kulturních institucí. Ten současný protiepidemický systém fakticky udržuje kulturní instituce ve stavu stálé hibernace, jsou jenom v malé míře otevřena muzea, otevřeny galerie a instituce živého umění zatím zůstávají uzavřeny, což znamená nejenom to, že nemohou poskytovat služby, pro které jsou založeny, ale také to, že se prohlubují jejich ztráty.
Chtěl bych také apelovat v této souvislosti na to, aby se více myslelo na kulturní instituce, které nemají buď veřejného zřizovatele nebo nespadají do kolonky té tzv. nezávislé kultury. Jedná se o podporu podnikání v kultuře, která se týká jak např. soukromých divadel nebo soukromých scén tohoto typu umění, které se týkají knižního trhu. Nedostatečná podpora také směřuje k velkým promotérům v oblasti hudby, to znamená, těm, kteří podnikají např. v pořádání velkých koncertů a festivalů. Musíme myslet i na toto téma, protože i tento druh kultury je nejenom velice žádaný, ale také představuje, vedle toho, že tedy poskytuje tu službu, tu kulturu samotnou, také poskytuje velké množství pracovních příležitostí, je v něm zaměstnáno např. podle odhadů České hudební obce více než 130 tisíc lidí povětšinou vázaných na formu nebo podobu OSVČ, takže tito kulturní aktéři, tito poskytovatelé služeb potřebují pomoc, budou ji potřebovat v roce 2021 a určitě k tomu nestačí jenom ty samotné návrhy, které tady předkládám v rámci rozpočtu Ministerstva kultury, musí se na ně myslet i v rámci těch stávajících modelů pomoci jako byl COVID - Kultura 2 a musí se hledat i další nové cesty jak podpořit oživení kultury v České republice během roku 2021.
Ten druhý pozměňovací návrh bych označil za svým způsobem trochu kuriózní, protože já tady jako opoziční poslanec navrhuji, aby se posílil rozpočet Ministerstva kultury v oblasti příspěvkových organizací přímo zřízených Ministerstvem kultury neboli já tady přednáším návrh, aby Ministerstvo kultury se dostatečně zhostilo přímo svých zřizovatelských funkcí vůči svým kulturním institucím. Já jsem byl, musím říct, trošku překvapen, když jsem četl důvodovou zprávu této rozpočtové kapitoly v této části, kde se, dovolte mi odcitovat jenom malou část, přímo píše - navržená výše příspěvku na provoz je zcela nedostatečná a neodpovídá reálné situaci, ve které se příspěvkové organizace nacházejí v roce 2020 a která bude přetrvávat i v roce 2021. Jedná se o vliv pandemie nemoci COVID-19, v jejímž důsledku dochází ke snížení návštěvnosti a snížení reálných výnosů z činnosti.
Návrh výdajů příspěvku na provoz, myšleno státních příspěvkových organizací, stanovených Ministerstvem financí vůbec nezohledňuje očekávatelné výpadky výnosů příspěvkových organizací, které budou determinovat jejich hospodaření v roce 2021. Sestavením vyrovnaného rozpočtu příspěvkových organizací tak bylo možné pouze za předpokladu, že buď organizace nezahrnuly veškeré náklady, anebo že jejich návrh rozpočtu vychází z maximálního omezení provozu a činnosti, to jest, že organizace zůstanou před návštěvníky zcela nebo zčásti uzavřené a nebudou v roce 2021 nabízet žádný kulturní program. Pokud nebude v dalších fázích sestavování návrhu rozpočtu zajištěno dodatečné navýšení příspěvků na provoz alespoň ve výši 450 milionů korun, případně nebude uvolňováno formou rozpočtových opatření v průběhu roku 2021 jako dodatečné navýšení výdajů kapitoly Ministerstva kultury, nastane nejpozději v průběhu druhého čtvrtletí roku 2021 situace, že část hradů a zámků nebude zpřístupněna veřejnosti, část muzeí a galerií výrazným způsobem omezí návštěvní dobu a sníží počet dnů v týdnu, po které budou otevřena.
Většina muzeí a galerií zcela zruší nebo dramaticky omezí tvorbu výstavního programu, Národní divadlo nebude schopno profinancovat tvorbu nových představení a udržet stávající rozsah hracího plánu. V důsledku snížených výnosů ze vstupného bude nuceno přistoupit i k omezování potřeby práce vlastních i externích zaměstnanců, která je v divadle, stejně jako v dalších kulturních institucích nejvýznamnějším druhem nákladů atd.
Takto velmi otevřeně je v samotném dokumentu Ministerstva kultury popsáno, že ten návrh rozpočtu je nepostačující, a proto navrhuji navýšení této kapitoly nebo této části rozpočtu Ministerstva kultury o 450 milionů korun. Návrh rozpočtu Ministerstva kultury projednal také podvýbor pro kulturu, který přijal jednomyslně za přítomnosti poslanců opozičních i koaličních usnesení, které vyzývá k tomu, aby se rozpočet Ministerstva kultury upravil, aby došlo k jeho změně. Pan ministr Zaorálek říkal, že paní ministryně slíbila pro rozpočet Ministerstva kultury pro příští rok již stovky milionů korun, že už se počítá s tím, že dojde k posílení rozpočtu Ministerstva kultury, tak věřím, paní ministryně, že tomu tak opravdu bude, nicméně my tady jednáme teď o dokumentu, který je předložen na jednání Poslanecké sněmovny, kde je prostě černé na bílém napsáno, že peněz na podporu kulturních činností nejenom příspěvkových organizací Ministerstva kultury, ale kultury jako takové je prostě málo.
Takže já apeluji na to, aby - a chtěl bych vás požádat o podporu svých pozměňovacích návrhů, které v součtu netvoří ani jednu miliardu korun, které ale velmi výrazně mohou pomoci kultuře ve státních kulturních institucích, v kulturních institucích, které zřizují samosprávy, a především nebo také kulturním institucím, které fungují, nebo kulturnímu životu, který funguje mimo tyto zřizovatelské rámce. A chtěl bych také apelovat znovu na pana ministra Zaorálka, paní ministryni financí, na vládu, aby věnovala oblasti kultury pozornost v roce 2021 nejenom v rámci tohoto rozpočtu, ale reflektovala to, že v současné době nelze předpokládat, že se v roce 2021 finanční situace v oblasti kultury nějak výrazně vylepší sama o sobě a že je zapotřebí této tak důležité oblasti života v České republice i v roce 2021 výrazně pomoci. Kvůli nám všem, kvůli zaměstnancům, kvůli službám, které kultura poskytuje.
Děkuji za pozornost a děkuji za podporu svých pozměňovacích návrhů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
