Pamatujme na to, z čeho se zrodil náš stát a čím jediným se může udržet. Náš stát se zrodil z touhy po svobodě. Svobodě ve všech podobách. Svobody myšlení, svobody vyznání, svobody jako práva na spravedlnost.

Slavíme sto let naší demokracie. Demokracie však není pouhý systém. Není to pouze mechanismus hlasování. Demokracie vyžaduje také vysokou morálku, kritické myšlení a občanskou angažovanost. Jak řekl Masaryk: „Bez zájmu občanů o stát se republika stává de facto státem aristokratickým byrokratickým, státem menšiny – forma sama nerozhoduje o podstatě státu.“ A to je skutečně zásadní. Demokratické instituce bez obsahu se stávají prázdnou slupkou.

Musíme dělat vše pro to, aby občané brali náš stát za svůj. Demokracii a svobodu v naší zemi neohrožuje nějaký fiktivní nepřítel, ale lhostejnost, nezodpovědnost, nepoctivost, malost a překrucování pravdy. Ten výčet by jistě mohl být mnohem delší, ale podstatné je něco jiného – uvědomit si, že chránit demokracii může a má každý z nás, každý den. Není lhostejné, jaké zaujímáme postoje. Není lhostejné, jaké hodnoty jsou pro nás důležité a jestli podle nich žijeme. Dnes, kdy jsme členy NATO a EU a kdy máme mezinárodní záruky bezpečí, svobody a prosperity jako nikdy v minulosti, stačí k odvaze relativně málo: nepodléhat vábení populismu, lživé propagandě a nenávisti.