Lidovci slaví sto let vzniku - v lednu 1919 došlo ke sjednocení několika katolicky orientovaných stran, které působily v Čechách a na Moravě. Takový je začátek existence Československé strany lidové. Byl ovlivněn zápasem s antikatolickou vlnou, ale zásluhou smířlivého přístupu tehdejšího předsedy Jana Šrámka se strana stala respektovanou částí politického života.

„Lidovci vždy byli stranou, které šlo především o spravedlivý přístup ke všem. My nejsme elitáři, každý má právo na živobytí a každý si zaslouží důstojný život. O to nám šlo vždy a jde nám o to i teď," uvádí ke stému výročí založení strany současný předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Za svého fungování si lidová strana prošla různými etapami - v letech 1921 až 1938 byla silnou a respektovanou vládní stranou. V roce 1938 vystupovala proti ústupkům Sudetoněmecké straně a odmítala přijetí mnichovského diktátu. Jan Šrámek po obsazení republiky emigroval a později se stal předsedou exilové vlády v Anglii. V únoru 1948 Šrámek spolu s ostatními členy vlády rezignoval. Po neúspěšném pokusu o útěk ze země dožil svůj život v nezákonné internaci, zemřel v pražské nemocnici, kde byl hospitalizován pod cizím jménem.

Po roce 1948 se ani Československé straně lidové nevyhnuly tvrdé komunistické perzekuce. Poslanec Broj byl popraven, poslanec Sochorec byl ubit ve vězení, množství členů především z řad inteligence a soukromých zemědělců bylo odsouzeno k mnohaletému vězení.