Ministr financí, Ing. Andrej Babiš má ad hoc to štěstí, že v té době nežil a tím pádem se dnes dostal před rozumný soud 21. století, který rozhodl „in dubio pro reo“.

Jinak mezi námi, dotyčná osoba také disponuje legálním majetkem, kde by bylo rovněž po poměrně dlouhou dobu možno, co krást. Stačí si představit, že by “Agrofert, a.s.“ vznikl v roce 1945. Kdo by chtěl být tehdy v kůži nějakého miliardáře na základě Benešových znárodňovacích dekretů? Taková osoba by byla jistým kandidátem smrti, jako již výše uvedená bohatá vdova z roku 1530.

Podle zachovalých faktických dokladů z let 1945 - 1952 by technologický postup “upalování“ Babiše probíhal takto: Edvard Beneš by dodal ideologické podklady, že Babiš je “zrádce a kolaborant “ (viz k tomu kauza Jan Baťa).

Tažení proti Babišovi by zahájil první tajemník KSČ Rudolf Slanský (později - údajna justiční vražda). Státní bezpečnost, pod vedením Bedřicha Reicina ( později - rovněž údajná justiční vražda) by zajistila, aby parlament - včetně paní JUDr. Milady Horákové (pozdější - údajná justiční vražda + hrdinka), jednohlasně odsouhlasil uloupení majetku “Agrofertu, a.s.“ a doporučil Babiše oběsit. Tehdá už socialisti a komunisti nikoho neupalovali - ať již k tomu měli jakékoliv důvody, protože “dostat provaz“ bylo bez problémů a bez nějakých dlouhých tahanic celkem rychle možné. Upalováním se také spotřebuje celkem dost dříví. Na rozdíl od roku 1530 se na něho stála 1945 hodinová fronta...

V letech 1945 - 1948 také  prezident Beneš celkem hojně a s radostí „provaz uděloval“. Podle tvrzení generála zpravodajské služby Františka Moravce  (Londýn 1950), prý pouze litoval okolnosti, že Baťové “unikli šibenici“.