„V uplynulých dnech jsem se výrazně a viditelné snažila spolu s Václavem Klausem spojit pravicově smýšlející politická uskupení a osobnosti a vytvořit pravicový volební blok, který by exprezident Klaus vedl do předčasných voleb.

Tuto ambici se podařilo naplnit pouze částečně. Vedle lidí, vedených upřímnou starostí o naši zemi, bylo totiž i mnoho těch, kteří se navenek zaštiťovali obavou o osud České republiky, ale ve skutečnosti se vyděsili. Těmto politickým šíbrům došlo, že by se do politiky spolu s Václavem Klausem vrátily ideje, politické střety a tolik potřebný soulad slov a činů. Politika by tak mohla začít opět sloužit občanům, nikoliv zákulisním hráčům, jak je tomu nyní.

Struktury, na které je dnešní politická scéna napojena, a které ji de facto řídí, daly jasně najevo, že si takovou změnu nepřejí. A mnozí politici jasně prokázali, že nejsou svébytné osobnosti, které si zaslouží důvěru občanů, ale jen nastrčené zbabělé loutky. Bylo trapné při jednáních sledovat, jak nedokáží zaujmout žádné stanovisko bez konzultace se svým kmotrem na telefonu.

Václav Klaus vyhodnotil situaci tak, že nebude v předčasných volbách kandidovat a já se mu nedivím. V uplynulých dnech poznal, že pro otevřenou ideovou nezákulisní politiku, která by změnila klima v naší zemi, nemá mezi těmi, kdo si nyní říkají silní pravicoví hráči, žádné skutečné spojence.

Pro mě ale snaha promluvit v předčasných volbách nekončí. Nyní je na nás, abychom prokázali, že chceme ve volbách uspět i bez kandidatury Václava Klause. Musíme se spojit, musíme nabídnout občanům jasný pravicový program a odvážné čitelné osobnosti. Nepřipusťme, abychom promarnili energii, kterou jsme projektu nového pravicového bloku věnovali. Za sebe říkám: pojďme pracovat a hlavu vzhůru.“