Přes hlavní událost tohoto týdne vyvolanou nálezem Ústavního soudu, který rozboural počítání podzimních voleb do Poslanecké sněmovny by neměly zapadnou i další důležité události a nápady na poltické scéně. Jedním z nich je způsob vrácení dětí do škol. To by bylo skvělé. Ale nápad na testování dětí dvakrát týdně výtěrem z nosu je velmi špatný. Nos dětí se přeci nos teprve vyvíjí, snadno se poškodí, hodně dětem často teče krev z nosu. Kloktací testy zase hrozí tím, že se jim voda dostane do plic. Ne všechny děti jsou stejně šikovné. Vždyť i na hranicích dělají normální standardní testy stěrem z vnitřní části úst. Ale vůbec - dvakrát týdně? Všem dětem. Dlouhodobě? Poškodí to důvěru dětí ke škole ale i k nám, dospělé části společnosti. Naruší to i jejich vnímání sebe samotného, že si o svém těle (aspoň o něm) mohou rozhodovat sami. Může to vyvolat vlnu žádostí o domácí vyučování. A navíc není jisté, že by to bylo jen dočasné, krátkodobé. 

Horší na tom je, že se o tom baví ministři, kteří by měli chránit zdraví lidí (ministr zdravotnictví), a ten, který by měl hájit žáky a jejich zájmy (ministr školství). Děti jsou naše budoucnoust, pokud je záměrně poškodíme, budou nás nenávidět a také se začnou bát chodit do školy. Může se rozmoct domácí výuka ve větší míře. Ne všichni s tím budou souhlasit.

Problém je ten, že není vidět světlo na konci tunelu, tedy, jak vlastně se má celý ten problém s COVID-19 vyřešit. Dosavadní opatření směřují k zmírnění nákaz, ale nesměřují k opravdovému, zásadnímu zabránění šíření viru, který tu nemoc způsobuje. A opravdu na ni, nebo spolu s ní, umírají senioři. Nejen ti hodně staří senioři, občas i někdo mladší. Ale ta opatření, která sevřela většinu populace prostě jsou příliš omezující a zároveň nedostatečná z hlediska šíření toho viru.