Přes hlavní událost tohoto týdne vyvolanou nálezem Ústavního soudu, který rozboural počítání podzimních voleb do Poslanecké sněmovny by neměly zapadnou i další důležité události a nápady na poltické scéně. Jedním z nich je způsob vrácení dětí do škol. To by bylo skvělé. Ale nápad na testování dětí dvakrát týdně výtěrem z nosu je velmi špatný. Nos dětí se přeci nos teprve vyvíjí, snadno se poškodí, hodně dětem často teče krev z nosu. Kloktací testy zase hrozí tím, že se jim voda dostane do plic. Ne všechny děti jsou stejně šikovné. Vždyť i na hranicích dělají normální standardní testy stěrem z vnitřní části úst. Ale vůbec - dvakrát týdně? Všem dětem. Dlouhodobě? Poškodí to důvěru dětí ke škole ale i k nám, dospělé části společnosti. Naruší to i jejich vnímání sebe samotného, že si o svém těle (aspoň o něm) mohou rozhodovat sami. Může to vyvolat vlnu žádostí o domácí vyučování. A navíc není jisté, že by to bylo jen dočasné, krátkodobé.
Horší na tom je, že se o tom baví ministři, kteří by měli chránit zdraví lidí (ministr zdravotnictví), a ten, který by měl hájit žáky a jejich zájmy (ministr školství). Děti jsou naše budoucnoust, pokud je záměrně poškodíme, budou nás nenávidět a také se začnou bát chodit do školy. Může se rozmoct domácí výuka ve větší míře. Ne všichni s tím budou souhlasit.
Problém je ten, že není vidět světlo na konci tunelu, tedy, jak vlastně se má celý ten problém s COVID-19 vyřešit. Dosavadní opatření směřují k zmírnění nákaz, ale nesměřují k opravdovému, zásadnímu zabránění šíření viru, který tu nemoc způsobuje. A opravdu na ni, nebo spolu s ní, umírají senioři. Nejen ti hodně staří senioři, občas i někdo mladší. Ale ta opatření, která sevřela většinu populace prostě jsou příliš omezující a zároveň nedostatečná z hlediska šíření toho viru.
JUDr. Vladimíra Bondarenková, D.E.A., MBA
Nedávno byl konečně, po dlouhých měsících, proveden aspoň jeden užitečný krok, který má zamezit pronikání viru do ČR, totiž kontrola hranic. To je třeba pochválit, tzv. včera bylo pozdě. A teď je třeba věc vyřešit vnitrostátně, ale cíleně, krátkodobě.
Na vakcínách už se snad firmy napakovaly, dodávky stejně váznou, nebo to nedělá, co má. Vypadá to, že vakcíny nezajišťují imunitu, ale jen rezistenci, tj. že vás, očkované, nepostihnou těžší následky, pokud se nakazíte. To má smysl pro ty nejohroženější kategorie, i ti by se ale měli zajímat o možné kontraindikace očkování, ne přijít do nějakého anonymního očkovacího centra, kde o vás nic neví. V tomhle podporuji vládní rozhodnutí do výstavby mamutích očkovacích center se nehrnout.
Mělo by nás ale také hodně zajímat, jak to dopadá s lidmi, kteří už naočkovaní byli. Opravdu důkladná zpětná vazba, podrobné sledování zdravotního stavu. Dříve než se bude očkovat dál. Teď, když váznou dodávky, je vhodná doba si to zhodnotit. Je to celé dost riskantní akce, musíme chránit zdraví svých občanů. Odpovědně, s rozmyslem. Než si třeba necháme naočkovat další velké skupiny obyvatel. Speciálně riskantní je naočkovat současně velkou část osob zásadně důležitých pro chod státu a fungování společnosti, pracující v oborech zajišťujících např. zásobování vodou, obsluhu jaderných elektráren, ozbrojené složky, ale vlastně i ty lékaře a zdravotní sestry apod. Když se něco pokazí, můžou nastat velké problémy. Proto včas vyhodnocujme.
Je dost podivný názor, že je jedno, kterou vakcínou (byť schválenou od EMA - Evropskou agenturou pro léčivé přípravky) se kdo naočkuje. Jako u jakéhokoli jiného produktu - jedno to není. Pokud nemá být cílem vakcinace něco jiného, a tady radši svoji fantazii opustím, vy však nemusíte.
Velmi pozitivně vidím, že vládní kruhy vyslyšely volání davu a už se zase (konečně) zajímají o nějaké ty léky na COVID-19. Vzpomeňme si totiž, jak se dosud léčily známé nemoci. Ano, pomocí léků. Nečekané, že?
Zkrátka operace antiCOVID není žádná legrace, není třeba se vládě posmívat, že něco dělá špatně, ale snažit se vyjádřit názory, aby to mohla dělat lépe. A není vůbec nutné inspirovat se Slovenskem (aktuálně a v oblasti řešení COVID krize, jinak jsou to milí lidem s dobrými nápady) to se stává polygonem pro testování, co ještě si lidé nechají líbit než ...
Takže to opravdu ne. Spíš než se pořád někým inspirovat spolehněme se na vlastní mozky, naši vlastní vyspělou civilizaci (než nám ji zásadní změnou učebních osnov někdo posune o úroveň níž). Zatím všechno podstatné víme a umíme, je třeba hledat ve vlastních zdrojích, pořádat setkání odborníků, ale korigovat ty výstupy zdravým rozumem. Chtělo by se na závěr říct, k tomu nám dopomáhej Bůh. Ale vlastně si hlavně musíme pomoct sami.
(převzato z Profilu)
Psali jsme:
Článek byl převzat z Profilu JUDr. Vladimíra Bondarenková, D.E.A., MBA
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
