Děkuji, pane místopředsedo. V úvodu mi dovolte, abych pouze ve stručnosti reagovala na své dva předřečníky, konkrétně na pana ministra vnitra, který v Poslanecké sněmovně řekl, že v případě zrušení nouzového stavu hrozí uzavření hranic okolními státy a Česko vejde do dějin jako země, která uprostřed války demobilizovala. Kdybych připustila, že jsme ve válce, což je dle mého skutečně velice přestřelené přirovnání a v této souvislosti nelze nevzpomenout nedávné srovnání, také velmi absurdní, paní ministryně Maláčové s druhou světovou válkou, tak tady můžu s čistým svědomím konstatovat, že skutečně ČSSD ty paralely vůbec nejdou. Pak bych tedy musela i připomenout, že naše vláda je ve svém chaosu a ve své neschopnosti asi pátou kolonou nepřítele a možná o tom ani ještě neví. Česko vejde do dějin naopak tím, jak neschopnou vládu má, jak byla arogantní, jak zpronevěřila důvěru lidí a jaký chaos byla a je schopna vytvářet. Takže jinak, kolegyně, kolegové. Jsme země, kde generálové střílejí za války do vzduchu - salvu zákazů a příkazů, salvu vyhrožování a osočování jiných za své vlastní chyby bez ohledu na vedlejší škody. Pane ministře Hamáčku, nezkoušejte přehazovat vaši neschopnost a chyby na ostatní.

K dalšímu předřečníkovi panu Ondráčkovi bych jenom možná uvedla na pravou míru rozpor v těch číslech, které tady zmiňoval a které se týkají nasazení našich vojáků. Zmiňoval číslo 440. Za rok 2020 bylo celkem nasazeno 15 707 vojáků a příslušníků Armády České republiky - tím je myšlena i Vojenská policie, byli nasazováni i studenti středních a vysokých vojenských škol, Univerzity obrany v Moravské Třebové, střední školy, mohla bych tady zmiňovat i studenty medicínských oborů na vojenských školách. A podle informací, které jsme dostali před týdnem na výboru pro obranu, tak v tuto chvíli je každý den nasazováno v průměru 700 příslušníků. Takže to číslo 440 nesedí a já si to vysvětluji tím, že možná od toho byli odpočteni ti vojáci, kteří drží hotovost a nebo jsou v rámci těch desetidenních cyklů, rotačních cyklů, v tu chvíli, kdy jim končí ta služba, v takové jako by karanténě, než zase na ně dojde řada. Ale skutečně v průměru těch vojáků je nasazováno kolem 700.

Tak a tím končím svoje entrée, které se týkalo armády a vojáků, a jak nás tady vyzval pan premiér, začnu řešit věc, která mně je také blízká, která se týká školství. Vím, že tady už řada mých předřečníků zmiňovala různé problémy, které musíme a budeme muset řešit, tak dovolte, abych k tomu i já tady řekla svůj pohled na tuto věc.

Neumím si představit, že bez ohledu na výsledek dnešního jednání a hlasování zůstane situace ohledně zavřených škol i po roce vlastně stejná a budeme všichni neustále přihlížet tomu, jak je rozvracena vzdělanostní úroveň společnosti, jak jsou přetěžováni rodiče, z nichž mnozí mají v tuto chvíli úplně jiné starosti, mají i existenční problémy. Všichni víme, v jak složité situaci jsou naši učitelé a ostatní pedagogičtí pracovníci. Tato krize bude mít nedozírné materiální a finanční důsledky. Ale vůbec největší újmou je kromě dlouho trvající ztráty svobody společnosti propad vzdělanosti nastupující generace. Bez vzdělání nemá naše společnost žádnou budoucnost. Vzdělání je podmínkou pro to, abychom se dokázali v budoucnu rychle vyrovnat i s těmi materiálními dopady pandemie a abychom byli úspěšnou společností. Nejsem si však jistá, že si to naše vláda dostatečně uvědomuje, protože mám pocit, že se již smířila s tím, že on line výuka vyřeší vše. To je obrovský omyl.