Každý čtvrtek na ortopedické ambulanci kontroluji novorozencům kyčelní klouby, dělám to rád a jsem přesvědčen, že největším zázrakem je narození zdravého dítěte.

Na každém dni lidského života záleží i na těch posledních. Medicus sanat, natura curat - lékař léčí, příroda uzdravuje, praví antická moudrost o pokoře a umírněnosti, nejen profesní.

Jestliže je v možnostech medicíny vyléčit pacienta hovoříme o léčbě kurativní. Pokud není v naši silách odvrátit blízký konec, musíme se snažit o zlepšení kvality zbývajícího života, to je léčba paliativní. A to komplexně, v rovnováze zdravotnické a sociální podpory, zvláště pak v terminálních stádiích onemocnění. Nutností je tlumit bolest, balancovat výživu a metabolismus. Zajištěním trvalé ošetřovatelské péče a sociální podpory uhájit lidskou důstojnost.

Žádné vybavení a komfort moderní medicíny však nikdy nenahradí blízkost rodiny a domov. Bohužel v ČR jen 20% úmrtí nastává v domácím prostředí, ostatní na lůžkách akutní či ošetřovatelské péče. Proto považuji za hlavní cíl a prostředek právě diskutované Koncepce paliativní medicíny v Kraji Vysočina zajistit dostupnost všestranné péče o umírajícího a podporu rodiny tak, aby klient mohl zůstat co nejdéle doma. To předpokládá služby mobilních týmů, kde svým dílem pomáhá lékař, zdravotní sestra, fyzioterapeut, psycholog, sociální pracovník či kaplan.