Elementární účel dotací je dozajista prospěšný. Věřím, že myšlenka vzešla z ušlechtilého cíle. V rukou mocných a sobeckých se ovšem z dotací a kvót stává bič na poctivé drobné živnostníky. Leckdy skutečně napáchají víc škody než užitku.
Paradoxní, že? Dotace, ať to slovo zní sebelépe, mohou křivit trh a značně zatěžují administrativu/byrokracii. Navíc bohužel velmi napomáhají šíření korupce a neetického chování.
Buďme konkrétní. První kámen úrazu vidím v tom, že zejména menší příjemci mohou být neúměrně trestáni i při drobných pochybeních (která nejsou zneužitím!). Za to pak dotyčnému hrozí sankce, nebo dokonce úplné vrácení poskytnutých finančních prostředků. Což není jen teoretický risk, ale nejednou uskutečněná praxe.
Druhý extrém máme před očima každý týden v médiích. Nejmenovaný mocný a silný si dělá, co uzná za vhodné, a upravuje si podmínky právě tak, jak zrovna potřebuje. Mimo jiné i to je důvod, že se mu daří čerpat až 95 % dostupných dotací!
Jaké vidím řešení? Pokud chceme zachovat opravdu nápomocnou podporu, zaveďme:
a) Zcela jasné a transparentní podmínky pro všechny (!) žadatele – např. při dotacích zemědělcům bonitu půdy na m2 či konkrétní výši příspěvku na preferované pěstované plodiny.
b) Administrativní podporu státu pro malé a střední firmy či jednotlivce, aby byli schopni žádost úspěšně podat (v současné době jsou velmi úspěšné velké firmy, které si právě mohou zaplatit profesionály, jenž žádost připraví).
Především však je třeba nastavit jasnou koncepci: Co, proč a jak chce stát dotovat, a to minimálně ve střednědobém horizontu. Její součástí by mělo být také slučování dotačních programů, kterých je dnes přehršel.
Nejsem naivní, vím, že to je nejspíš marná snaha, jelikož by se přerušily „penězovody“ žabám na prameni. Ale mlčet bez naděje na změnu by bylo tak nějak proti mé povaze. Za pokus to stojí, třeba se přece jen něco málo změní.
(převzato z Profilu)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
